Vyjednávání o pesticidech budou tvrdá

Výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu schválil návrh na zákaz pesticidů, které škodí lidskému zdraví. Naopak většina členských států Unie se staví v této otázce za mírnější přístup. O ten se zasazují především země evropského jihu, pro které jsou pesticidy v zemědělství velmi důležité.

Souvislosti:

Komise v červenci roku 2006 představila balíček legislativních opatření zaměřený na regulaci pesticidů v zemědělství a reagovala tak na strach evropské veřejnosti z nadměrného používání látek, které škodí lidskému zdraví a životnímu prostředí. Komisaři navrhli jednak omezení používání pesticidů a dále stanovili, jaká „kritéri udržitelnosti“ by měly zbývající pesticidy splňovat. Kontroverzní jsou především dvě ustanovení navrhované legislativy: za prvé zákaz používání všech látek pro výrobu pesticidů, které představují riziko pro lidský organismus nebo pro životní prostředí. Za druhé vzájemné uznávání již jednou registrovaných pesticidů v rámci určitých předem stanovených zeměpisných zón (např. jižní, střední a severní Evropa).

Témata:

Poslanci z výboru pro životní prostředí k původnímu návrhu dodali ustanovení, které by mělo zajistit jeho „průchodnost“ ve druhém čtení v EP a u členských zemí sedmadvacítky. Příslušný úřad v každém členském státě by mohl povolit užívání určitých látek, i v případě, že je jiná členská země uznala za nebezpečné, za situace, kdy jsou tyto substance nezbytné k přežití konkrétní zemědělské plodiny. Co se týká redukce pesticidů, poslanci stanovili, že množství těch nejnebezpečnějších i těch, co vzbuzují „vážné obavy“ by mělo v členských státech klesnout o 50%.

Kompromisu bylo dosaženo na základě shody zelených a socialistických poslanců ve výboru pro životní prostředí a ten prošel pohodlnou většinou. To nicméně neznamená, že ho nečekají problémy při druhém čtení v EP nebo v Radě, kde je jeho přijetí v současné podobě značně nejisté.

Návrh výboru také zavádí nové kritérium pro posuzování nebezpečnosti substancí používaných pro výrobu pesticidů. Důvodem k zákazu určité látky by mohl by její negativní vliv na nervový a imunitní systém, který by se projevil alespoň u jednoho z miliónu obyvatel. Pokud by ale riziková substance byla nutná k ochraně určitých plodin, muselo by se s jejím zákazem nejméně 4 roky (během nichž by proběhly další testy) počkat.

Poslanci se také postavili za větší harmonizaci procesů při schvalování bezpečnosti látek, za lepší ochranu evropských včelstev a navrhli, aby každý farmář uváděl na speciálním elektronickém formuláři, které pesticidy používá. Výbor vystoupil proti stanovisku Rady, která se domnívá, že by bylo vhodné zavést tři zeměpisné zóny: jih, střed a sever Evropy, v jejichž rámci jsou porovnatelné klimatické podmínky a kde by také mohlo fungovat vzájemné uznávání nebezpečných substancí. Jak členské státy sedmadvacítky, tak poslanci se shodují na tom, že by mělo dojít k zákazu těch nejnebezpečnějších látek.

Stanoviska:

Španělský europoslanec Pilar Ayuso (EPP-ED) si myslí, že severní a jižní státy se na pesticidy dívají z úplně jiného úhlu. Pro „jih“ jsou podle něj totiž pesticidy mnohem podstatnější než pro „sever“ a to by měla nová legislativa reflektovat.

Naopak europoslankyně za zelené Hiltrud Breyer si myslí, že je nutná celoevropská harmonizace pravidel, bez ohledu na region, která by však nepoškozovala žádný členský stát.

Evropská asociace na ochranu plodin (ECPA) uvedla, že i přes některé ústupky, které mají zajistit „průchodnost“ legislativy jsou i zbývající kritéria postavena jen na „ideologii“ a ne na „vědeckých poznatcích“.

Další kroky:

13. ledna 2009: Druhé čtení v Evropském parlamentu.

Polovina roku 2010: Legislativa týkající se pesticidů by měla vstoupit v platnost.