V Bruselu začíná debata o budoucnosti zemědělské politiky

Za účasti zástupců zemědělských organizací a dalších zájmových skupin startuje dnes v Bruselu dvoudenní debata o budoucnosti společné zemědělské politiky po roce 2013. Opře se mimo jiné o nedávnou konzultaci, kterou Evropská komise k tomuto tématu uspořádala, a také o čerstvou zprávu Evropského parlamentu.

Debata k budoucnosti společné zemědělské politiky bude dnes a zítra v Bruselu probíhat pod patronací Evropské komise. Dvoudenní konference má být jakýmsi završením veřejné diskuse zahájené počátkem letošního roku.

K rumunskému eurokomisaři pro zemědělskou politiku Dacian Cioloşovi se od zahájení konzultace sbíhaly názory zájmových skupin i běžných občanů a komisař z nich bude vycházet při přípravě prvních návrhů, které hodlá veřejnosti představit letos na podzim.

Společná zemědělská politika patří mezi nejstarší evropské politiky. Primát drží i pokud jde o finanční náročnost – v evropském rozpočtu na léta 2007-2013 je na ní vyhrazeno zhruba 45 % veškerých prostředků a díky tomu se stává pravidelným terčem kritiky (mimo jiné i ze strany současné české vlády).

Naposledy došlo k úpravě společné zemědělské politiky v rámci tzv. health checku z roku 2008, jehož cílem bylo provést některé úpravy, které by zvýšily efektivitu politiky a zároveň jí umožnily reagovat na některé „nové výzvy“ jako jsou například změny klimatu nebo nedostatek vody v krajině. Unie tehdy zrušila mléčné kvóty, snížila úroveň přímých plateb na zemědělskou produkci a uvolněné prostředky přesměrovala do politiky rozvoje venkova.

Platnost většiny opatření ale vyprší v roce 2013 (současně s ukončením současného sedmiletého rozpočtu) a o úpravě přímých zemědělských podpor a regulačních nástrojů mezi něž patří i zmíněné mléčné kvóty bude třeba ještě jednat.

Hlavně zachovat přímé dotace

V rámci veřejné konzultace se Evropské komisi v uplynulých měsících sešlo na 5.000 odpovědí a exekutiva se dnes chystá shrnutí hlavních závěrů účastníkům konference předložit. Z předběžných výsledků konzultace je zatím zřejmé, že diskuse se bude točit především okolo tří témat: zajištění potravinové bezpečnosti, přechod na takové zemědělství, které je šetrné k životnímu prostředí, a zajištění rozvoje venkova.

V příspěvcích se ale často objevovaly i výzvy k zachování přímých dotací jako záruky potravinové bezpečnosti. Řada textů volala také po rovnoměrnějším rozdělování peněz z rozpočtu společné zemědělské politiky a po zavedení dalších nástrojů, které by zemědělce motivovaly k plnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí.

Parlament žádné škrty nechce

Se svou vizí, která dnes a zítra účastníkům konference poslouží jako další příspěvek do diskuse, přišel počátkem července také Evropský parlament. Ve zprávě skotského europoslance George Lyona (ALDE) se píše, že pokud má být společná zemědělská politika schopná reagovat na nové výzvy jakými jsou například změny klimatu, musí být její rozpočet „v příštím finančním období přinejmenším zachován“.

Parlament se postavil také na stranu nových členských zemí, které v současném období musejí část přímých plateb pro své zemědělce dotovat ze svých rozpočtů zatímco země staré evropské patnáctky dostávají z evropského rozpočtu dotace v plné výši. Přímé platby musí být podle poslanců v budoucnu plně a bez rozdílů hrazeny z unijního rozpočtu tak, aby kofinancování ze strany členských států některé zemědělce na trhu neznevýhodňovalo.

O tom, že téma nerovného financování rezonuje i v české kotlině svědčí fakt, že srovnání podmínek měly ve svých předvolebních programech prakticky všechny významnější politické strany a požadavek na smazání rozdílů mezi starými a novými členskými zeměmi je také součástí koaliční dohody mezi členy nastupující vlády premiéra Nečase (EurActiv 13.7.2010).

S Lisabonskou smlouvou získal Evropský parlament v oblasti společné zemědělské politiky nové pravomoci – Unie nyní bez jeho účasti nemůže schválit žádný návrh, který by se týkal reformy evropského zemědělství nebo úpravy legislativy. V otázce rozpočtu zemědělské politiky zůstává ale role Parlamentu i nadále omezená. Shromáždění může totiž evropský rozpočet schválit nebo zamítnout pouze jako celek. Nerozhoduje tudíž přímo o tom, kolik by mělo být ve společném rozpočtu na politiku zemědělství vyhrazeno.

„Máme právo (…) to celé ‚odpálit‘ a schválení rozpočtu zamítnout, což by znamenalo, že by se Unie musela znovu řídit rozpočtem na roku 2013 a to až do té doby než se dohodneme. To by byl ale pro Parlament docela velký krok,“ řekl Lyon minulý týden agentuře Reuters a naznačil tím kam až jsou poslanci v otázce zachování současné výše rozpočtu zemědělské politiky ochotni zajít.

Připustil ovšem, že v době, kdy většina evropských států přistupuje k úsporám ve veřejných rozpočtech, nevyhnou se škrty zřejmě ani zemědělské politice.

O snížení rozpočtu společenské zemědělské politiky a přesun volných prostředků na financování jiných priorit usiluje v Evropě řada vlád, včetně té české. Naopak mezi nejhorlivější zastánce patří již tradičně Francie.