V boji proti kouření je ČR podle některých senátorů „pozadu“

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: twobee

Omezování reklamy, daňová opatření, pomoc při odvykání, osvěta mezi mladými a zákaz vstupu dětí do zakouřených prostor. Podle senátorů lze proti negativním následkům kouření bojovat různými prostředky. Česko podle některých patří z tohoto hlediska mezi zaostalejší země. Může při snižování spotřeby tabáku pomoci i nová směrnice, kterou představila Evropská komise?

Je třeba bojovat s kouřením zejména u dětí a mladistvých, na druhé straně by tyto snahy neměly poškozovat ekonomiky členských států. Tak lze velmi zjednodušeně shrnout dva póly debaty o návrhu evropské tabákové směrnice, který v prosinci minulého roku představila Evropská komise. Prostřednictvím regulace výroby tabákových výrobků a jejich prodeje chce především snížit počet kuřáků mezi mladými lidmi (EurActiv 19.12.2012).

Své stanovisko ke směrnici by měl tento týden přijmout také český Senát, který dnes (20. března) zahájil plenární zasedání. Jak EurActivu nedávno sdělil senátní zpravodaj k této problematice Antonín Maštalíř (ČSSD), je možné očekávat živou debatu.

Návrh směrnice již na začátku roku projednával senátní výbor pro záležitosti EU. Ten podpořil iniciativy Evropské unie, jejichž cílem je snižování spotřeby tabákových výrobků.

„Evropská unie má přicházet s návrhy, jak bojovat proti kouření a vyvíjet aktivity, které by tomuto procesu pomohly. Problém kouření nezná hranice a jednotlivé státy EU jej řeší více či méně úspěšně, když více platí to ‚méně úspěšně‘,“ domnívá se také senátor Karel Korytář (ČSSD), který je členem výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu.

Na druhé straně pak výbor pro záležitosti EU upozorňuje, že konkrétní opatření by měla být přijímána spíše na úrovni jednotlivých členských států. Podobně jako sněmovní výbor pro evropské záležitosti připomněl, že podle Smlouvy o fungování EU nemá Unie v této oblasti pravomoci přijímat legislativní akty. Oba výbory také kritizovaly, že si Evropská komise ponechává v návrhu směrnice příliš rozsáhlé přenesené pravomoci (EurActiv 8.3.2012).

„EU nemá pravomoc přijímat v této oblasti legislativní akty. Platí tedy pravidlo subsidiarity, tedy pravomoc jednotlivých států upravit svou legislativu dle svých specifických podmínek,“ řekl EurActivu Korytář.

Senátoři ve výboru pro záležitosti EU pak ve svém doporučení například také nesouhlasí se zákazem příchutí v tabákových výrobcích, zákazem úzkých cigaret nebo novými pravidly pro zdravotní varování na krabičkách (EurActiv 26.2.2013).

Podle předsedy výboru Miroslava Krejči (bezp.) je text kompromisem mezi dvěma rozdílnými stanovisky. „Prvním z nich bylo stanovisko výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, které se k návrhu směrnice vymezovalo značně negativně. Druhým byl pak návrh, který vypracovali poradci předsedy Senátu, a toto stanovisko bylo k návrhu směrnice naopak velice vstřícné,“ řekl EurActivu.

Mezi posledními

Názory se mezi jednotlivými senátory na plénu mohou lišit už proto, že v horní komoře českého Parlamentu zasedá řada lékařů.

Kouření poškozuje zdraví člověka, a pokud kouří náctiletí, dochází k nezvratnému poškození organismu, který teprve dokončuje  svůj růst, je například přesvědčen lékař a senátor ČSSD Miloš Janeček. Domnívá se, že Česká republika potřebuje tvrdou restrikci proti kouření, stejně jako ostatní státy EU.

Podle dalšího lékaře a senátora Pavla Lebedy (bezp.) je ČR dokonce i mezi zeměmi mimo EU jednou z posledních v zavádění účinných opatření proti kouření. „Je to částečně maskováno obavou z poklesu daňových výběrů, částečně z nechuti k zásahům do podnikatelských aktivit i dalšími zástupnými problémy,“ řekl redakci.

„Ekonomický problém pro ČR není zanedbatelný,“ domnívá se zpravodaj Maštalíř. ČR by podle něj přišla o tržby v miliardách korun, protože tabákové produkty nejen vyrábí, ale také exportuje. „Nezanedbatelný je i roční příjem z daní,“ dodal.

Podle stínového ministra zdravotnictví ČSSD Jana Žaloudíka podobný rozpor u témat, jako je užívání tabáku nebo alkoholu, existoval a existovat bude.  

„Stát zde získává daňové prostředky z výrobků zdraví neprospěšných. Státní rozpočet krátkodobě získává a v delším výhledu stát i občané ztrácejí na financování zdravotní a sociální péče.  Je to jeden z mnoha rozporů v lidském, tedy i státním konání napříč světem,“ řekl.

„Vyspělejší země“ podle jeho slov chápou, že kouření nebo nadměrné pití alkoholu nemohou přímo zakázat, a proto vytvářejí tlak na jejich redukci. Získávají tak sice méně na daních, v delším výhledu prý ale zase méně ztrácejí například kvůli nákladům na zdravotní péči.

Bezzubá směrnice?

Regulace, jakou navrhuje směrnice, může mít podle jiných názorů i negativní dopady. Může prý například poškozovat vlastníky obchodních značek, protože zdravotní varování by mělo na krabičkách pokrývat větší plochu než doposud. Mohlo by to vést k nárůstu nelegálního obchodu, upozornil senátor Maštalíř.

„Předimenzování negativních informací na obalech“ by pak podle senátora Krejči mohlo mít i další nezamýšlené dopady. „Mohlo by to vést k opačnému efektu – sběratelskému zájmu, výrobě různých obalů a podobně,“ řekl redakci.

Podle senátního výboru pro záležitosti EU by se měla Evropa v boji proti zneužívání tabákových výrobků zaměřit hlavně na potírání prodeje cigaret a dalších produktů dětem a mladistvým. Pomohl by například také zákaz jejich vstupu do prostor, kde se kouří, a jasné oddělení kuřáckých a nekuřáckých prostor, uvedl Krejča.

„Cestou jsou i inovativní výrobky s nižším obsahem nikotinu,“ dodal senátor Korytář. „Rezervy“ jsou podle něj i v oblasti prezentace televizní a filmové produkce, v níž mohou mladí lidé hledat své vzory. Totéž prý platí o vzorech v rodině. 

Kritici pak často pochybují o tom, že v boji proti kouření bude navrhovaná směrnice účinná. Upozorňují například na to, že není prokázáno, že by příchutě v tabákových výrobcích zvyšovaly atraktivitu kouření mezi mladými lidmi. „Směrnice je, obávám se, naprosto bezzubá,“ sdělil redakci Krejča.

„Směrnice je jistě pouze jedním z nástrojů a má spíše deklaratorní efekt,“ domnívá se senátor Žaloudík.  Strategie kontroly tabákových výrobků a boje s kouřením se má podle něj odvíjet od řady opatření. Jde například o omezování reklamy, daňová opatření, pomoc kuřákům v odvykání a trvalou osvětu, zejména mezi mladými. Takové strategie jsou podle něj známé z řady vyspělých zemí, ČR je ovšem z tohoto hlediska „pozadu“.