OECD vyzvala EU, aby snížila podporu zemědělcům

Zdroj: CreativeCommons.org

Vysoké ceny komodit způsobily, že evropští zemědělci jsou již méně závislí na dotacích EU. Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj se tím rýsuje jedinečná příležitost, jak konečně reformovat společnou zemědělskou politiku EU. Alespoň to tvrdí nová studie, kterou včera (5. října) organizace představila.

„Očekávaný nárůst v poptávce a vyšší reálné ceny komodit představují pro farmáře a národní vlády nesmírnou příležitost,“ prohlásil Ken Ash, ředitel obchodu a zemědělství v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), v Bruselu poté, co byla novinářům představena nejnovější studie organizace zaměřená na reformu společné zemědělské politiky EU (SZP).

„Otevřel se tak prostor, jak přeorientovat tuto politiku od široké podpory směrem k investicím do silného a konkurenceschopného zemědělského sektoru,“ řekl Ash.

Načasování zveřejnění studie s názvem Zhodnocení reformy zemědělské politiky v EU zřejmě nikoho nepřekvapí, dlouho očekávaný návrh z dílny Evropské komise na budoucí podobu SZP, která v současném sedmiletém rozpočtovém období spolkne kolem 40 % ročního rozpočtu EU, má být totiž představen už příští týden.

Podpora těm, co ji tolik nepotřebují

Studie OECD ukazuje, že unijní podpora farmářům se v průběhu posledních dvou dekád podstatně snížila. Zatímco v letech 2008-2010 získávali z dotací 22 % svých celkových příjmů, v období 1986-1988 to bylo 39 %.

Tento viditelný pokles je podle organizace, která sídlí v Paříži, způsoben hned několika faktory včetně vysokých cen komodit, které automaticky stlačují podporu, nebo reforem SZP v posledních 25 letech.

Autoři studie poukazují zejména na to, že se stále „významný podíl podpory dostává k nezamýšleným příjemcům, tedy k farmářům, kteří nemají nízké příjmy“.

V současné době totiž velké farmářské usedlosti dostávají největší objem podpory a to i přesto, že mají nadprůměrný příjem. Navíc se tak děje zejména v 15 starších členských zemí, kde má téměř čtvrtina největších farem roční příjem ve výši kolem 73 tisíc eur na farmu (údaj z roku 2007). To je přibližně třikrát tolik, než je tomu v průměru u menších farem.

Komise proto z tohoto důvodu přišla s návrhem snížení plateb nad 150 tisíc eur a zároveň s jejich zastropováním (tzv. capping) ve výši 300 tisíc eur pro jednotlivé farmy. Získat podporu by pak mohli pouze farmáři, kteří zaměstnávají velký počet zaměstnanců. Brusel si od tohoto svého úmyslu vedle úspor slibuje i zlepšení přerozdělování prostředků z unijních fondů.

OECD tvrdí, že zastropováním plateb pro jednotlivé farmy nebo vyloučením usedlostí s malým počtem zaměstnanců se problém nevyřeší, protože by to pouze podpořilo rozpad větších farem na menší.

„I s menším objemem prostředků by toho šlo dokázat více, kdyby se podpora dostala těm, co ji potřebují,“ uvedli autoři studie.

Proti zastropování plateb se dlouhodobě staví například Česká republika. Hlavním argumentem české vlády je fakt, že v Česku, ale třeba i na sousedním Slovensku nebo ve východní části Německa, jsou kvůli historickému vývoji spíše větší farmy než například ve Francii, kde je farmaření často rodinnou záležitostí (např. EurActiv 18.3.2011). 

Udržitelné zemědělství

Evropské komisi se přílišné pochvaly od OECD nedostalo ani za úmysl navázat vyplácení části dotací na plnění povinností, které by měly sloužit k ochraně životního prostředí. Komise například navrhla, že třetina přímých dotací by se měla odvádět na „udržitelné zemědělství“ nebo, že 7 % obráběné půdy by se mělo přeměnit na „oblasti zaměřené na ekologii“.

Ash ale zdůraznil, že v momentě, kdy poptávka po potravinách roste rychleji než nabídka, je třeba další nechávání půdy ladem velmi důkladně zvažovat.

Studie pak v tomto ohledu poukazuje na to, že minulé pokusy o spojení otázek ochrany životního prostředí s přímými zemědělskými dotacemi nebyly příliš úspěšné a měly pouze omezené dopady.