Jaká je budoucnost společné zemědělské politiky?

Mariann Fischer Boel na včerejší londýnské konferenci přirovnala společnou zemědělskou politiku k pacientovi, který potřebuje zdravotní prohlídku. Není nemocný, ale mělo by se mu poradit, jaký životní styl je pro něj ten pravý.

Mariann Fischer Boel, komisařka odpovědná za zemědělskou politiku EU, na včerejší londýnské konferenci nejprve stručně připomněla dosavadní vývoj SZP a potom se zaměřila na její další směřování. Řekla: „Společná zemědělská politika se v čase vyvíjela – pro některé příliš pomalu, pro jiné příliš rychle, ale vyvíjela se tak, jak se politika vyvíjet musí“.

Jedna vize, dva kroky

Komisařka konstatovala, že je třeba zjednodušit principy fungování SZP. Za tímto účelem zamýšlí vytvoření Jednotné organizace pro společný trh (Single Common Market Organization). Dále uvedla, že se svým týmem pracuje na celkovém zvážení další budoucnosti SZP. Tuto proceduru nazvala: „Jedna vize, dva kroky“. Prvním krokem je podle ní „zdravotní prohlídka“. Okamžitě však vyloučila, že by byl pacient nemocný: „Pouze potřebuje poradit jakým životním stylem se má dále řídit.“ Boel se svým týmem chce v  první fázi dojít k závěru, zda současné reformy fungují tak, jak mají. Druhý krok přijde v roce 2009 a bude se zabývat dalším pokračováním SZP po roce 2013, kdy končí současný finanční rámec. Vývoj SZP jde ruku v ruce s výší rozpočtu a podle komisařky by nemělo smysl přemýšlet nad dalším směřování SZP v době, kdy je její rozpočet neznámý a naopak.

Systém jednotných plateb

V následující části projevu se komisařka zaměřila na některé části zemědělské problematiky. Konstatovala, že je systém jednotných plateb dobrý, i když ještě ne zcela dokonalý nástroj. Je třeba urychlit jeho zavádění do všech sektorů SZP ve všech členských zemích, snížit množství typů „oprávnění“ pro získávání plateb a později jednotlivé typy vzájemně harmonizovat, aby byly pro příjemce srozumitelnější. Komisařka Mariann Fischer Boel dále uvedla, že bude třeba zvážit přerozdělení financování prvního a druhého pilíře SZP, neboť bude nutné poskytnout více finančních prostředků pro potřeby rozvoje venkova (skrze platby za povinné odložení zemědělské půdy ladem).   

Mariann Fischer Boel se v Londýně zmínila také o tom, že je škoda, že členské státy odsouhlasily o dvacet miliard euro nižší rozpočet pro zemědělskou politiku na roky 2007-2013, než bylo původně navrhováno. Mnoho zemí dnes prý musí „dramaticky snížit své ambice pro rozvoj venkova“. Jedním z řešení této situace je podle ní zvýšení sazby za povinné odložení půdy ladem.

Mléčné kvóty po roce 2015

Dalším velkým tématem byl systém mléčných kvót. Platnost tohoto systému vyprší roku 2015 a Mariann Fischer Boel silně zdůrazňuje své rozhodnutí ho neprodloužit. Jedním důvodem pro takové jednání je fakt, že mléčné kvóty podněcují „silně anti – konkurenční politiku“. Druhým důvodem je kapitálová náročnost mlékárenského průmyslu – zemědělci musí přijímat okamžitá rozhodnutí. „Jestliže se mají prvního dubna 2015 probudit do světa bez kvót, potřebují být varováni předem.“

Biopaliva

Téměř na závěr komisařka zmínila problematiku týkající se změny klimatu a závazků EU v oblasti biopaliv. Ujistila posluchače, že podle poslední studie Evropské komise pokrytí desetiprocentního zastoupení biopaliv mezi dalšími energetickými zdroji neohrozí dostatečnou produkci potravin. Současně vyjádřila přesvědčení, že takový postup vytvoří nové příležitosti pro evropské farmáře.

Evropská komisařka pro zemědělství a rozvoj venkova Mariann Fischer Boel na závěr své řeči prohlásila: „Mým cílem je udržet stálý kurz lodi – neplavit se příliš rychle ani příliš pomalu a stále s jasnou představou, kam chceme v příštích letech doplout.“