Evropa může pěstovat geneticky upravenou Amfloru

Zdroj: CreativeCommons.org.

Evropská komise včera (2. března) rozhodla o tom, že členské státy mohou na svém území pěstovat speciálně geneticky upravenou bramboru. Po kukuřici je to již druhá plodina, která získala od sboru komisařů zelenou.

Je to již dvanáct let, co Evropská komise povolila kultivaci historicky první geneticky upravené plodiny (GMO) na území Evropské unie. Od té doby se tato speciálně upravená kukuřice pěstuje na území pěti členských států včetně České republiky.

Společně s Německem, Švédskem a Nizozemskem Česká republika figuruje i na seznamu evropských zemí, které projevily zájem o novou geneticky modifikovanou bramboru, která však není určena ke konzumaci, ale má sloužit jako krmivo nebo pro účely průmyslové výroby.

Amflora, jak se nová plodina označuje, byla vyvinuta německou chemickou společností BASF, která o udělení povolení od Evropské unie na její pěstování požádala v roce 2003. Od té doby byla plodina podrobena vědeckému zkoumání a když Agentura pro potravinovou bezpečnost (EFSA) komisaře opakovaně ujistila o její zdravotní nezávadnosti a nulovému dopadu na životní prostředí, komisaři kývli.

Ekologové protestují

„Rozhodnutí stanovuje přísné podmínky pěstování, aby se zabránilo možnosti, že genetický modifikované brambory zůstanou na poli po konci sklizně a semena Amflory se nebudou neúmyslně šířit do okolního prostředí,“ uvádí ve svém prohlášení Evropská komise.

I přes podobná zdůrazňování, že se včerejší rozhodnutí opírá o široký vědecký výzkum, si komisaři vysloužili kritiku ze strany některých ekologických organizací. Ty geneticky modifikované plodiny označují za „Frankensteiny“ a s oblibou poukazují na fakt, že pěstování první GMO kukuřice vedle Francie či Rakouska na svém území zakázala i „kolébka“ Amflory Německo.

„Tohle je špatný den pro evropské občany a životní prostředí,“ citovala agentura AFP sdružení Friends of the Earth, které v České republice zastupuje Hnutí Duha.

Kritika se na Komisi snesla i z některých členských států. Problematika geneticky modifikovaných potravin totiž v Evropské unii představuje citlivé téma a mezi sedmadvaceti členskými zeměmi a Komisí vzbuzuje vzrušené debaty. „Jsme proti rozhodnutí, které dnes přijala Evropská komise,“ uvádí ve svém stanovisku italský ministr zahraničí Luca Zaia.

Evropská komise včera rovněž povolila vstup na svůj trh třem geneticky modifikovaným odrůdám kukuřice, které však nejsou pěstovány ve členských státech, nýbrž za hranicemi Unie – v USA.

Evropa vypěstuje pouhé procento světových GMO, zatímco Spojené státy americké 55 %.