EU kvůli skandálu s koňským masem znovu otvírá diskuzi o označování potravin

zdroj: FreeDigitalPhotos.net.

Ministři zemědělství se dnes (13. února) schází v Bruselu, aby zvážili důsledky nedávno odhalených případů, kdy bylo pod označením hovězího masa prodáváno maso koňské. Chtějí projednat, jakou roli hrají regulační mechanismy EU, a případně přijmout nezbytná opatření. Část europoslanců se přitom domnívá, že problém pramení z nedostačující legislativy o označování potravin v EU.

Mimořádné setkání svolalo irské předsednictví v Radě EU za účelem projednání všech dostupných opatření, které můžou být na evropské úrovni přijata v otázce zaměňování hovězího masa za koňské.

Koňské maso nesprávně označené jako hovězí se našlo v hamburgerech, lasagních a boloňských špagetách ve Spojeném království, Francii a Švédsku. To způsobilo veřejné rozhořčení. Původ výrobků není zřejmý.

Francouzský ministr zemědělství Stéphane Le Foll apeloval na Komisi, která má koncem roku zveřejnit zprávu o označování potravin, aby ve světle skandálu, který začal v lednu, pracovala rychleji.

Evropská komise v pondělí upozornila, že se nejedná o záležitost ohrožení zdraví, nýbrž o podvod. Podle pravidel EU musí být na všech výrobcích uveden seznam ingrediencí, nikoli však země původu. Dnešní schůzky se účastní i komisař EU pro zdraví a spotřebitelskou politiku Tonio Borg.

Sociálnědemokratická frakce v Evropském parlamentu si vyžádala zařazení debaty o tomto tématu na pondělní zasedání Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin. Představitelé frakce sdělili, že budou pokračovat ve své „kampani za poctivé označování potravin“.

Nedostačující legislativní úprava?

Britská europoslankyně a mluvčí potravinové bezpečnosti ze sociálnědemokratické skupiny Linda McAvanová řekla, že „tento skandál vzbuzuje vážné otázky ohledně možnosti vystopovat původ potravin a ohledně integrity dodavatelského řetězce masa.“

Komise se však domnívá, že se jedná o jednorázový podvod, který by měl být řešen u příslušných soudů. „Všechny potraviny v EU lze dohledat, takže je vždy možné dostat se ke zdroji problému,“ uvedl mluvčí Komise Frédéric Vincent. Podle něj není další legislativa v této oblasti potřebná.

Francouzská europoslankyně Sophie Auconiová z Evropské lidové strany s tím souhlasí. Článek 2 směrnice z roku 2000 o označování potravin podle ní tuto otázku řeší a je pouze třeba ho správně uplatnit.

„Tento problém ve skutečnosti není způsoben nedostatkem pravidel, ale tím, že nejsou respektována. V některých členských státech totiž chybí nad těmito pravidly dostatečná kontrola,“ řekla Auconiová. „S tím, jak se prodlužuje dodavatelský řetězec obchodu s potravinami, je naprosto zásadní zvýšit prostředky kontroly, které autority nad řetězci mají,“ dodala.

Země původu

Sociální demokraté v Evropském parlamentu nesouhlasí a věří, že další pravidla naopak potřebná jsou. Členské státy také europoslanci kritizují pro jejich „krátkozrakost“ při vyjednávání poslední regulace označování potravin.

„Kdyby byly společnosti nuceny specifikovat, ze které země maso v jejich lasagních a dalších jídlech pochází, drželi by mnohem přísnější kontrolu nad svým dodavatelským řetězcem. Bylo by proto méně pravděpodobné, aby se objevilo nelegální maso neznámého původu,“ uvedla frakce ve svém prohlášení.

Povinné označování země původu se v současnosti týká jen některých typů potravin, jako je olivový olej, ryby nebo i hovězí maso. Pro ostatní výrobky je však uvádění země původu dobrovolné, což je terčem kritiky europoslanců i odborné veřejnosti (EurActiv 25.1.2013).