Do debaty o GMO zasáhl Soudní dvůr EU

zdroj: FreeDigitalPhotos.net.

Soudní dvůr EU (ESD) svým včerejším (6. září) rozhodnutím nepochybně zasáhl do debaty o geneticky modifikovaných plodinách (GMO) v Evropě. Potvrdil totiž, že med, který obsahuje, třeba i neúmyslně, zbytkové množství geneticky modifikovaného materiálu, musí být vždy považován za potravinu vyrobenou z GMO.

Soudní dvůr EU rozhodoval ve věci německého včelaře, který od bavorské vlády požadoval finanční kompenzace za to, že mu zkomplikovala prodej medu, v němž byly nalezeny stopy pylu z geneticky modifikované kukuřice. A soud jeho nárok potvrdil.

Soudní rozhodnutí tak podle mnohých komentátorů představuje důležitý precedens pro budoucnost, a dá se proto očekávat, že včelařova žádost o kompenzace nebude ojedinělá.

Vždy jde o potravinu vyrobenou z GMO

Německý včelař se ve své obhajobě hájil tím, že pyl, který jeho med obsahoval, pocházel z geneticky modifikované kukuřice MON 810, jíž od roku 1998 uvádí na trh společnost Monsanto.

Do včelařových úlů se pyl dostal ze státních pozemků, kde probíhal několikaletý výzkum této kukuřice. Pole se od úlů nachází přibližně 500 metrů.

Jelikož se německý včelař začal domnívat, že přítomnost zbytkového množství geneticky modifikované kukuřice v jeho výrobcích není vhodná k tomu, aby byly uváděny na trh, podal na Bavorsko žalobu.

Bavorský Správní soud se ale v listopadu roku 2009 obrátil na Soudní dvůr EU. I přes svou nezávaznost soudci vyslyšeli názor generálního advokáta z února 2011, že „potravina obsahující látky pocházející z geneticky modifikované rostliny, ať již se do ní dostaly záměrně, či nikoliv, musí být vždy kvalifikována jako potravina vyrobená z GMO“.

Generální advokát také uvedl, že neúmyslná přítomnost pylu, který pochází z kukuřice MON 810, třeba i v malém množství, nesmí zabránit tomu, aby byl včelařský výrobek stažen z trhu.

Koexistence byl omyl

Neziskové organizace, které se zabývají životním prostředím, a Zelení v Evropském parlamentu rozhodnutí unijního nejvyššího soudu potěšilo. Podle nich se jedná o jasné vítězství včelařů, spotřebitelů a zastánců zemědělství, které nevyužívá GMO.

Podle Stefanie Hundsdorfer z organizace Greenpeace rozhodnutí soudu především poukázalo na to, že „není možné, aby konvenční zemědělství a zemědělství, které využívá GMO, existovalo vedle sebe.“ „Jestliže je geneticky modifikovaná plodina pěstována na otevřeném nechráněném poli, kontaminaci nelze zabránit,“ dodala.

Francouzský europoslanec ze strany Zelených José Bové je přesvědčen o tom, že soudní rozhodnutí, je „důkazem toho, že myšlenka koexistence těchto dvou zemědělství je omyl“.

Pěstování geneticky modifikovaných plodin patří v Evropě ke kontroverzním tématům. Odpůrci kultivace se obávají dopadů těchto plodin na lidský organismus a životní prostředí. Její zastánci naopak poukazují na vyšší výnosy pěstování GMO, protože tyto plodiny se vyznačují například vysokou odolností vůči škůdcům.

Evropská komise přišla vloni v létě s návrhem, aby si každý členský stát o pěstování GMO na svém území (nebo jeho části) rozhodoval sám (EurActiv 14.7.2011).