Budoucnost zemědělské politiky spočívá v ´teritoriálním´ přístupu, radí odborníci

Účastníci nedávné bruselské diskuse o budoucnosti společné zemědělské politiky vyzvali EU, aby opustila intenzivní zemědělství a přešla k udržitelnějšímu modelu, který by podpořil hospodářské oživení venkova.

Dvoudenní konference (19.-20- července), která probíhala v Bruselu pod záštitou Evropské komise a o níž EurActiv také informoval, přivítala široké spektrum hostů a měla důležitý cíl: shrnout poznatky debaty o budoucnosti zemědělské politiky v Evropě (více viz EurActiv 19.7.2010).

A proč to? V roce 2013 kromě unijního sedmiletého rozpočtu (pro období 2007-2013) totiž vyprší i platnost celé řady opatření této politiky a unijní instituce a členské státy budou muset přistoupit k její reformě (poslední proběhla v roce 2008).

Navíc, společná zemědělská politika (CAP; z anglického Common European Policy), která představuje nejstarší evropskou politiku vůbec, je vysoce finančně nákladná (v současném unijním rozpočtu spolkne přibližně 45 %), což již dlouhou dobu vyvolává u některých členských států velkou nevoli.

Podpořte různorodost

Většina z bezmála 600 účastníků konference se shodla na tom, že nutnost reformy představuje ideální příležitost pro přechod od centralizované intenzívní zemědělské produkce k teritoriálnějšímu přístupu, který přihlíží jak k místním specifikům, tak ke stavu životního prostředí. Budoucí zemědělská politika by se tak podílela nejen na ochraně životního prostředí, ale zároveň by přispěla k rozvoji venkova.

Různorodost zemědělských produktů a také kulturních identit v Evropě může představovat „zdroj budoucího bohatostí“, řekla například ministryně zemědělství Belgie, země, která v současné době předsedá EU, Sabine Laruelle.

A jak toho docílit? Jako vhodný způsob k diverzifikaci hospodářství ve venkovských oblastech by mohla být podle účastníků konference podpora zemědělců, kteří pěstují vlastní produkty a využívají k tomu obnovitelné zdroje energie. Zároveň je třeba do těchto oblastí přilákat více turistů.

„Budoucí CAP musí být schopná tuto diverzifikaci podpořit,“ přispěl do diskuse eurokomisař pro zemědělskou politiku Dacian Cioloş, který na základě výsledků konference a sesbíraných názorů od zájmových skupin i běžných občanů (na začátku roku odstartovala k otázce reformy CAP online veřejná konzultace) představí na podzim návrh, kudy by se možná reforma politiky mohla ubírat.

Cioloş zároveň zdůraznil, že roli v budoucí CAP musí hrát jak malé, tak velké farmy, protože každý z nich do společné politiky přispívá něčím jiným, ale stejně důležitým. „Všichni z nich dodávají zemědělské produkty, a my je proto musíme podpořit,“ řekl.

Komisař připustil, že otázka reformy CAP představuje citlivé téma, především pak její podíl v unijním rozpočtu. Jak už bylo řečeno výše, financování politiky je předmětem dlouhodobých neshod mezi skupinou zemí, v jejímž čele stojí Francie, která současné nastavení zemědělské politiky podporuje, a zeměmi, které jej naopak kritizují – k nim patří Velká Británie, Nizozemsko, ale i třeba Česká republika.

„Konference jasně ukázala rozdílné zájmy jednotlivých aktérů. Je zřejmé, že zásadní boj při novém přerozdělování přímých plateb proběhne hlavně o vyrovnávání rozdílů mezi členskými státy,“ poukázal na další problematický bod CAP novopečený ministr zemědělství ČR Ivan Fuksa.

Fuksa již při nástupu do své funkce slíbil, že srovnání podmínek v zemědělské politice bude jednou z jeho velkých priorit. Podle českého ministra cesta vede skrz harmonizaci právních předpisů a jejich jednotnou vymahatelnost v členských státech. Zapomenout se nesmí ani na zjednodušení administrativy. 

Reforma zemědělské politiky tak bude probíhat ruku v ruce s diskusemi o nové finanční perspektivě EU. Konkrétní legislativní návrhy pak EU v obou případech předloží v červenci 2011.

Francouzský ministr zemědělství Bruno Le Maire a jeho německý kolega Ilse Aigner tento týden oznámili, že v září představí společné stanovisko k budoucí podobě CAP. Cílem jejich iniciativy je předejít obtížným jednáním, které ohledně rozpočtu pro období 2007-2013 proíbhaly mezi tehdejším francouzským prezidentem Jacquesem Chirakem, německým kancléřem Gerhardem Schröderem a britským premiérem Tonym Blairem.