Praha ve čtvrtek a v pátek hostila ministry zahraničních věcí NATO. Třicet dva ministrů aliance se během neformálního jednání v Černínském paláci věnovalo zejména podpoře Ukrajiny. Tím hlavním byla její finanční podpora a budoucí členství v alianci. Americký ministr zahraničí Antony Blinken označil současnou situaci za kritickou.
Páteční jednání zakončili ministři zahraničí NATO v brzkém odpoledni. Na závěrečné tiskové konferenci ministr zahraničních věcí USA Antony Blinken uvedl, že nynější situace představuje pro mezinárodní bezpečnost kritický moment.
„V posledních týdnech jsme viděli zvýšenou ofenzivu ze strany Ruska na Ukrajině, vidíme kyberútoky vůči členům NATO, sabotáže, šíření dezinformací,“ vyjmenoval.
„Pokud bude Rusko pokračovat, tak na Ukrajině neskončí. Je potřeba se mu postavit, nadále podporovat Ukrajinu a ukazovat naše odhodlání se bránit, posílit bezpečnost Evropy, USA a všech svobodných zemí na světě,“ doplnil. NATO proto podle jeho slov pomůže Ukrajině vybudovat její budoucí síly, aby byla schopná čelit případným agresorům.
Pražské neformální jednání podle něj přineslo kvalitní přípravu na summit, který členy NATO čeká za měsíc ve Washingtonu. Zároveň poděkoval celému českému realizačnímu týmu a zejména „svému příteli“ českému ministru zahraničí Janu Lipavskému.
S ministry @NATO za sebou máme důležité jednání. Podpořil jsem posílenou roli NATO v koordinaci okamžité pomoci i v dlouhodobém zvyšování ukrajinské obranyschopnosti.
Ukrajina nás potřebuje, a my potřebujeme Ukrajinu.#StandWithUkraine #WeAreNATO #NATOBackInPrague pic.twitter.com/5FpzL3V4dQ
— Jan Lipavský (@JanLipavsky) May 31, 2024
Stoltenberg žádá balíček ve výši 40 miliard eur pro Ukrajinu ročně
Stejně pozitivní dojem si z jednání podle svých slov odnesl také generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Ten na závěr události před novináři uvedl, že očekává, že na summitu ve Washingtonu bude aliance schopna nová rozhodnutí týkající se pomoci Ukrajině přijmout. „Myslím, že (na červencovém jednání) půjde o větší roli NATO z hlediska koordinace poskytování munice, zbraní a výcviku,“ okomentoval.
#NATO Foreign Ministers met in #Czechia for informal discussions to prepare the #NATOSummit. We made progress on firmer & more predictable support for #Ukraine, Allied deterrence & defence, and global partnerships. pic.twitter.com/nImXG0JuUz
— Jens Stoltenberg (@jensstoltenberg) May 31, 2024
Co přesně větší koordinace ze strany NATO znamená? Na jedné straně zastřešení těch již fungujících národních iniciativ, jako je česká, německá nebo francouzská. Díky organizaci přes alianci by totiž například existoval lepší přehled o vojenském inventáři členských zemí aliance, a bylo by tak dodávky možné lépe plánovat.
Také by se zátěž podpory Ukrajině mohla efektivněji rozdělit mezi všechny členy, ať už jde o dodávky munice, nevojenskou pomoc nebo výcvik ukrajinských vojáků. A v neposlední řadě by to umožnilo lepší koordinaci vyjednávání cen munice se zbrojaři mimo Evropu.
Stoltenberg proto žádá spojence, aby ročně poskytli Ukrajině nejméně 40 miliard eur (téměř 1 bilion korun) na vojenské účely. Generální tajemník až dosud veřejně nezmiňoval konkrétní výši ročního finančního balíčku. Média dříve spekulovala o možné částce 100 miliard eur (2,5 bilionu korun) na pět let.
Česko s návrhem souhlasí, zopakoval na tiskové konferenci Lipavský. Předmětem k jednání podle něj jsou případné opt-outy, čili možnost pro některé státy se nezúčastnit.
Toto je kritický moment euroatlantické bezpečnosti, uvedl Blinken. NATO je podle něj svědkem zvyšujícího se tlaku ze strany Ruska.
— Barbora Pištorová (@BPistorova) May 31, 2024
Členství Ukrajiny? Spojenci chtějí podniknout konkrétní kroky
Překvapivým tématem dnešní ministeriády byla diskuze na téma členství Ukrajiny v alianci. Do začátku jednání totiž téma nikdo z ministrů veřejně nezvedl.
Vstup Ukrajiny do aliance bude tedy jedním z bodů červencového summitu lídrů NATO ve Washingtonu. Podle Stoltenberga chce organizace pracovat na dalším vytyčení cesty Ukrajiny do NATO.
„Členství (Ukrajiny v NATO) zajistí mír (…) a stabilitu nutnou k (její) rekonstrukci,“ uvedl Blinken.
Good to join @jensstoltenberg and my @NATO counterparts at a critical moment for transatlantic security.
Today in Prague, we discussed priorities for the upcoming Washington Summit – from bringing Ukraine closer to NATO to strengthening deterrence and defense. pic.twitter.com/qkzVQvhmwg
— Secretary Antony Blinken (@SecBlinken) May 31, 2024
K tomu se přidal i ministr Lipavský. „Jedinou dlouhodobou zárukou proti ruským imperiálním ambicím je členství Ukrajiny v NATO.“
Podle amerického ministra Blinkena chtějí spojenci na summitu podniknout konkrétní kroky, aby se Ukrajina přiblížila k NATO. Aliance proto pomůže vybudovat budoucí síly Ukrajiny, dodal Blinken.
Že se Ukrajina v budoucnu stane členem NATO, se spojenci dohodli už v roce 2008 na summitu v Bukurešti. Tento závazek jen potvrdili loni na summitu ve Vilniusu. Podle závěrů z jednání v Litvě bude aliance schopna pozvat Ukrajinu ke vstupu, „jakmile s tím spojenci budou souhlasit a budou splněny podmínky“.
A co mohou členové NATO Ukrajině nabídnout v tuto chvíli? Podle slov Blinkena je nyní cílem vytvořit jakýsi most, který Ukrajinu k NATO nejen přiblíží, ale i do aliance dovede. Vzniknout by měl na blížícím se summitu.
„Na summitu vznikne mohutný balíček podpory (Ukrajině). Tedy takový, který posílí spolupráci a podporu Ukrajiny a který ukrajinskou integraci do NATO posune. Hmatatelné kroky, které posílí roli NATO při pomoci Ukrajině v budování sil, které (…) pomohou proti agresi,“ ohlásil Blinken.
Podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky Jiřího Vyčichla ale přijetí do aliance není krátkodobou záležitostí. „Spojené státy se v tomto ohledu (členství Ukrajiny v NATO) staví značně skepticky nebo to považují za zbytečné a prosazují spíše materiální pomoc, než tento ,formální‘ krok,“ okomentoval pro redakci.
V Evropě se ovšem podle něj nacházejí státy, které tuto možnost vítají, a státy, které jsou spíše proti, jako například Německo.