Přitvrdíme v mazání na internetu. Europarlament chce přísnější kroky proti teroristům

© Pixabay

Internet se stal mocnou zbraní teroristů. Organizují skrze něj útoky a šíří svoji propagandu. Evropské unii se ale zatím nedaří digitální svět před nebezpečným obsahem chránit. Příspěvek, který je na internetu odstraněn, se zase po čase objeví. A to dokonce na webových stránkách těch společností, které jej smazaly. Zvláštní výbor Evropského parlamentu proto požaduje zpřísnění pravidel.

Problémem se nyní zabývá i evropská policejní agentura Europol, která nebezpečný obsah vyhledává a nahlašuje internetovým společnostem. Se stejným úkolem pomáhá také úřadům v členských státech EU.

Celoevropské snahy o bezpečnější internet zhodnotili europoslanci ze zvláštního výboru pro boj s terorismem ve své listopadové zprávě. Výbor fungoval v rámci Evropského parlamentu více než rok a právě bezpečný internet byl jedním z jeho hlavních témat.

„Europol se musí stát opravdovou evropskou informační sítí. Může se jí stát až tehdy, pokud všechny členské státy zajistí kontakt mezi Europolem a jejich úřady, které se zabývají terorismem,“ uvedla německá europoslankyně Monika Hohlmeierová, která je spoluautorkou zmíněné zprávy.

Hohlmeierová zdůraznila, že EU nyní potřebuje plně automatický a rychlý systém, který bude teroristický obsah mazat v souladu s platnými zákony. Využít by šlo i umělou inteligenci, ale pouze za předpokladu, že nad odstraňováním obsahu budou mít dohled povolaní lidé.

Seznam šiřitelů nenávisti

Podle druhé zpravodajky, belgické europoslankyně Helgy Stevensové, by měl dokonce vzniknout seznam šiřitelů nenávistných zpráv.

„Chtěli bychom mít k dispozici ověřený seznam podněcovatelů nenávisti, který by platil v celé EU, takže by všechny členské státy mohly být o těchto osobách informovány,“ vysvětlila Stevensová.

Návrh ale vyvolává i kritiku. Například zaznívá, že EU se snaží cenzurovat internet a omezovat svobodu projevu. Jedním z hlasitých oponentů návrhu je Václav Klaus mladší (ODS), podle kterého by se měly mazat pouze příspěvky vybízející ke genocidě.

Proti tomu se však ohradila česká eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví Věra Jourová. „Kdybyste v ulicích Prahy rozdávali letáky s teroristickým podnětem, taky by vám to neprošlo,“ říká. „Stejná pravidla by měla platit i na internetu. Teroristická propaganda nemá v naší společnosti co dělat – ať už on-line, nebo off-line.“

Kybernetická bezpečnost stojí na digitální gramotnosti. Učme ji už předškoláky, říkají experti

Pojem kybernetická bezpečnost nabírá na důležitosti mimo jiné proto, že tradičně bezpečné Česko začíná být pro útočníky v kyberprostoru atraktivnější. Klíčem k zajištění bezpečnosti je podle odborníků především digitálně gramotná společnost, vzdělávat by se prý měli už ti nejmladší.

„Jako eurokomisařka zodpovědná za ochranu svobod, včetně svobody projevu, bych ráda zajistila, že tato svoboda nebude ohrožena. Proto jsme zahrnuli do těchto pravidel silné záruky týkající se internetu, a tak zajistili, aby byla pravidla zaměřená proti teroristickému obsahu,“ dodala Jourová.

Pravidlo jedné hodiny

Návrh nařízení teď musí projít legislativním procesem. Na jedné straně se musí dohodnout zástupci europarlamentu, na straně druhé všechny členské státy zastoupené v Radě EU. Jeho konečná podoba se tak může ještě výrazně proměnit.

Jedním z požadavků Evropské komise je, aby weby odstraňovaly teroristický obsah do jedné hodiny od jeho publikace. Tuto krátkou lhůtu komise odůvodňuje rychlostí, jakou se obecně jakýkoli obsah na internetu dokáže šířit, včetně toho teroristického.

„Čím déle zůstává tento obsah on-line, tím déle pro nás představuje riziko, protože může radikalizovat,“ uvádí Jourová. „Jen v lednu 2018 bylo na internetu rozšířeno 700 nových oficiálních propagací Daeš (Islámského státu – pozn. red.). Teroristický obsah se internetem šíří rychle.“

Aby se omezení nedotklo i jiného obsahu na internetu, Evropská komise stanovila jasnou definici toho, co považuje za teroristický obsah. Má se jednat o materiály, které podněcují k páchání teroristických činů, podporují aktivity teroristických skupin nebo poskytují návod, jak teroristický čin spáchat.

„Jasně definujeme, co je míněno teroristickým obsahem, přičemž neměníme právní definici terorismu, která již v EU platí,“ dodává česká eurokomisařka.

Odstraňování musí být citlivé

K návrhu se vyjádřilo i české Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR), které souhlasí s tím, aby se teroristický obsah po internetu nešířil a v případě nutnosti byl smazán.

Upozorňuje však na to, že příspěvky se musí odstraňovat citlivě. Tedy tak, aby nedošlo k omezení svobody projevu občanů EU ani firem působících v digitálním sektoru. Sdružení například považuje lhůtu jedné hodiny za nepřiměřenou.

Dál upozorňuje na problém spojený s jazykem, ve kterém bude závadný obsah nahrán. Pokud by se neshodoval s jazykem dané služby, pak by smazání obsahu pro poskytovatele znamenalo výrazné personální i technické náklady.

Brusel chce chránit děti před škodlivým obsahem v televizi. Schválil novou regulaci

Evropský parlament schválil opatření, jež mají zvýšit ochranu dětí před nežádoucími vlivy v televizi a na internetu.

Článek vznikl v rámci projektu Evropa v souvislostech, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropského parlamentu.