Francie a Německo se dohodly na pravidlech pro vývoz zbraní

© European Union, 2019

Ministři Francie a Německa se po měsících vyjednávání dohodli na společné pozici k otázce vývozu zbraní. Kompromisu se podařilo dosáhnout ve středu 16. října na ministerském zasedání ve francouzském Toulouse.

Dohoda přichází teprve pár dní poté, co ministři zahraničí členských států EU sice vyjádřili ochotu omezit vývoz zbraní do Ankary, ale neshodli se na uvalení celounijního embarga na Turecko. Právě takové opatření prosazovala Francie s Německem.

„Ujednali jsme zásadní, právně závaznou dohodu, která bude regulovat vývoz zbraní a která bude zároveň odkazovat na naše společné zbrojařské projekty,“ řekl francouzský prezident Emmanuel Macron na tiskové konferenci po boku německé kancléřky Angely Merkelové po setkání německo-francouzské rady ministrů.

The Capitals: Francie a Německo udržují stejný kurz. Bouřím navzdory

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.

Setkání proběhlo v jihofrancouzském městě Toulouse, které je domovem celoevropské letecké a obranné skupiny Airbus, a zároveň také jedné z předních továren vlastněných firmou Dassault Aviation.

Obě společnosti v současné době pracují na vývoji budoucího systému vzdušného boje (FCAS), společného evropského projektu dojednaného v květnu tohoto roku mezi Německem, Francií a Španělskem. Jeho cílem je spojit nový bojový letoun s drony, satelity a jinými letouny.

Společný vývoj nové generace letounů je vnímán jako první krok směrem k rozšíření evropského obranného průmyslu a důslednému snížení evropské závislosti na americkém vybavení.

„Jde o znamení vzájemné důvěry mezi Francií a Německem, a zároveň o nezbytný předpoklad pro úspěch budoucích společných projektů, jako například tanků nebo dalších letounů,“ řekl představitel kanceláře francouzského prezidenta pro agenturu AFP.

Podle Merkelové bylo nalezení dohody, která by nebyla v rozporu se zahraniční politikou jedné nebo druhé země, cílem již „dlouhou dobu“.

V rámci této dohody nebude již Německo do budoucna moci vznášet námitky vůči francouzskému vývozu zbraní, pokud bude obsahovat určitý podíl německých součástek. Dotkne se to mimo jiné i vývozu do Saudské Arábie, který byl dlouhou dobu hlavním předmětem sporu mezi Francií a Německem v otázkách obecného přístupu k vývozu zbraní a licenčních pravidel. Spor byl také překážkou užší obranné spolupráce v rámci Unie.

Na rozdíl od Francie, Německo zastavilo vývoz zbraní do Saudské Arábie v říjnu 2018 kvůli vraždě novináře Džamála Chášukdžího a války v Jemenu.

70 let evropské obranné politiky. Bude konečně funkční?

Společná obrana a bezpečnost se stává jednou z hlavních priorit evropské integrace. Její kořeny však sahají až ke konci druhé světové války. Od té doby však společná spolupráce v této oblasti spíše zaostávala. Situace se ale začala v posledních letech měnit, a to zejména kvůli ruské hrozbě a migrační krizi. Otázkou zůstává, zdali současné ambiciózní návrhy a iniciativy budou v nejbližší době skutečně realizovány a jestli se z Evropské unie stane silný hráč i v oblasti obrany a bezpečnosti.

Dvacetiprocentní hranice

V lednu podepsaly Francie a Německo tzv. Cášskou smlouvu, jejímž cílem je upevňování jejich vzájemné spolupráce. Součástí této smlouvy jsou mimo jiné ustanovení týkající se vývozu zbraní se součástkami, které pocházejí z jiné země. Další detaily měly být později upřesněny v samostatné dohodě.

V únoru návrh této dohody stanovil, že pokud součástky nepřesáhnou určitou procentní hranici, druhá strana bezodkladně vystaví povolení k vývozu.

Podle neoficiálních informací ze strany francouzské vlády citovaných AFP se zástupci Berlína a Paříže dohodli, že Německo nebude do budoucna blokovat společné vývozy zbraní, pokud nebudou obsahovat více než 20 procent německých součástek.

Diplomatické zdroje pro agentury Reuters a DPA uvedly, že v případě překročení bude pro vývoz vyžadováno svolení země, kde byly součástky sestrojeny. Zatím je však nejisté, jak bude hranice měřena.

S dohodou mizí i dosavadní překážka pro vývoj společných obranných projektů, jako například již zmíněný budoucí systém vzdušného boje, který je doposud největším evropským zbrojním projektem vůbec, případně vývoj nových tanků či dronů. Zástupci průmyslu dohodu většinově uvítali. Zároveň však dodali, že vyjednanou dvacetiprocentní hranici nelze považovat za skutečný pokrok.

„Přepracování dohody ‚Schmidt-Debré‘ by bylo ideálním řešením,“ řekl Matthias Wachter z Federace německého průmyslu (BDI). Znamenalo by to, že: „Každá země by měla možnost samostatně rozhodovat o společných vývozních projektech a podílející se strany by to akceptovaly. Německo by se tak mohlo nadále držet své restriktivní národní vývozní politiky,“ dodal.

Schmidt-Debré byla bilaterální dohoda mezi Německem a Francií, která stanovila, že vývozy společně vyráběných zbraní do třetích zemí nepodléhaly souhlasu nikoho jiného než vývozce.

Je možné, že současná dohoda zvýší také napětí mezi Merkelovou a německými sociálními demokraty (SPD), jejím koaličním partnerem. Zároveň také může vyostřit vztahy s německou opozicí, která volá po přísnějších pravidlech pro vývoz zbraní.

Merkelová se však zdá přesvědčená, že dohoda bude schválena. „Byla vyjednávána ministrem zahraničí [Heiko Mass, SPD, pozn.red], tudíž nemohla být vyjednána proti vůli SPD,“ řekla Merkelová směrem ke kritice.

Otázka zbrojních vývozů se s rostoucí spoluprací na obranných projektech stává v rámci EU stále žhavějším tématem.

Jedinou formou celounijního ošetření vývozu konvenčních zbraní je v současné době společný postoj k vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu.

Tento postoj teoreticky zamezuje prodeji do zemí, kde dochází k porušování lidských práv a kde „existuje zřejmé riziko, že by zamýšlený příjemce použil vojenské technologie a vojenský materiál k agresi vůči jiné zemi nebo k prosazení územního požadavku silou.“

Ve skutečnosti ale závěrečné rozhodnutí zůstává v rukou členských států a nedotýká se dohod s partnery NATO.