EU chce posílit svou roli v mezinárodní bezpečnosti. Pomoci má mírový nástroj s pěti miliardami eur

Současná předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leynová v roce 2015 jako tehdejší německá ministryně obrany při Výcvikové misi EU v Mali (EUTM Mali), 28.7.2015. © EPA/BERND VON JUTRCZENKA

V současném sedmiletém programovém období 2021–2027 bude Evropská unie disponovat novým nástrojem na posílení míru. Ten jí má pomoci stát se globálním hráčem a přispět k zachování mezinárodní bezpečnosti.

Tzv. Evropský mírový nástroj odsouhlasili ministři zemí sedmadvacítky letos v březnu. Jedná se o nástupce mechanismu ATHENA, který od roku 2004 financoval vojenské mise a operace v rámci Společné zahraniční a bezpečností politiky EU (SZBP) a Afrického mírového nástroje.

Nový Evropský mírový nástroj přichází s řadou novinek a také s tučnějším rozpočtem. V rámci současného sedmiletého období v něm bude k dispozici zhruba pět miliard eur, které „daly dohromady“ členské státy. Národní příspěvky se odvíjí od stanoveného klíče, a to podle hrubého národního důchodu. Fond v podobě mírové nástroje tak stojí mimo evropský rozpočet.

Česko podle ministerstva zahraničí do nástroje přispěje více než dvě miliardy korun. „Na základě klíče se příspěvek ČR na celé období 2021–2027, v souladu s usnesením vlády ČR ze dne 21.6.2021 č. 569, předpokládá na cca 84,130 milionu eur, tedy cca 2,208 miliardy korun,“ sdělilo redakci ministerstvo.

Navýšení rozpočtu podle expertky na bezpečnost a obranu Jany Emerencie Kostrhunové dokazuje, že se bezpečnost skutečně stává jednou z hlavních unijních priorit. Na udržení míru v sousedství Unie podle ní nicméně pět miliard eur nevystačí, pro pokrok Společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU však ano.

„Pokud je cílem zlepšení akceschopnosti zahraniční politiky EU, tak je rozpočet adekvátní,“ uvedla.

Reforma zahraniční politiky EU je v nedohlednu. Váhavou pozici Česka nejspíš nezmění ani Piráti

Zahraniční politika Evropské unie je podle některých kritiků příliš svázaná jednomyslným hlasováním, změnit to se ale v dohledné době asi nepodaří. Otázkou také je, jestli by většinové hlasování nezažehlo mezi státy ještě větší spory.

Peníze na vojenské vybavení nebo infrastrukturu

Díky mírovému nástroji by měla být EU lépe schopná předcházet konfliktům a posilovat stabilitu a bezpečnost v mezinárodním prostředí. Nástroj umožní financovat unijní vnější činnost, tedy pomoc pro partnerské země, a to například ve formě podpory mírových operací.

Peníze z nástroje tak budou nově doplňovat činnost EU v rámci misí a operací pod záštitou Společné bezpečnostní a obranné politiky EU (SBOP). To je podle Česka, které má zkušenost s působením v unijní výcvikové misi (EUTM Mali), důležitým prvkem nového nástroje.

„Význam EPF (Evropského mírového nástroje – pozn. red.) vnímáme i z praktické zkušenosti mnohaletého působení v EUTM Mali, kde se v průběhu minulých let našeho angažmá mnohokrát ukázaly limity výcvikových aktivit v situaci, kdy partnerům během výcviku či následně nebylo možné poskytnout odpovídající vybavení a infrastrukturu,“ uvedla pro redakci Eva Davidová z tiskového oddělení ministerstva zahraničí.

České velení unijní mise v Mali po půl roce končí. Navzdory koronaviru a vojenskému převratu bylo úspěšné

Česká armáda dnes ukončila půlroční velení výcvikové misi Evropské unie v Mali (EUTM). Funkci velitele předal generál František Ridzák svému španělskému nástupci brigádnímu generálovi Fernandu Luisovi Garciovi Herreizovi.

Konkrétně se počítá s tím, že Evropský mírový nástroj poslouží k financování dodávek vojenského a obranného vybavení, infrastruktury, nebo technické a jiné pomoci, o kterou třetí země či mezinárodní organizace požádají.

Evropský mírový nástroj by měl Unii pomoci poskytnou partnerským zemím kvalitnější pomoc v zajišťování míru a bezpečnosti na jejich území, ale také umožnit rozsáhlejší vojenské a obranné akce podporující cíle SZBP.

Podcast: Lidé chtějí efektivní zahraniční politiku EU, bude to ale běh na dlouhou trať, říká expertka Kočí

Jak si stojí zahraniční politika EU? Jakou roli v ní hraje Česká republika nebo Maďarsko? A přetrvá v zahraničně-bezpečnostních otázkách jednomyslné rozhodování? Poslechněte si podcast s expertkou Kateřinou Kočí.

Idea Unie je taková, že finanční podpora pomůže dotčeným zemím udržet mír a bránit své obyvatele. Existuje však obava, že vojenské a obranné vybavení, které by EU zemím za tímto účelem poskytla, by mohlo skončit ve špatných rukou. Proto je součástí nástroje metodologie, podle které se budou posuzovat jednotlivé případy a jejich rizika, aby se předešlo tomu, že bude poskytnuté vybavení zneužito.

„Rada přijme integrovaný rámec kontrolních nástrojů a mechanismů, které musí příjemci vojenského vybavení splňovat (…) Nástroje EPF budou založeny na podrobném vyhodnocení kontextu, analýzy konfliktu a rizik spojených s poskytnutím vojenského vybavení. Čím větší riziko bude existovat, tím robustněji budou nastaveny záruky a nápravná opatření EU,“ vysvětluje na svém webu Evropská služba pro vnější činnost.

Vzhledem k nestabilitě některých regionů je to však podle expertky na bezpečnost a obranu Kostrhunové stále rizikové. „V tak nestabilních regionech, na které tento nástroj cílí, se může váš spojenec stát přes noc nepřítelem, a není tedy možné garantovat, že vojenské vybavení nepadne do špatných rukou. Žádné, ani sebelepší mechanismy tomu nemohou zabránit. Nic ale není černobílé a cost-benefit analýza bývá v těchto případech velmi subjektivní,“ sdělila redakci.

„Můj názor je ten, že EU by se měla držet toho, co zná a v čem vyniká, a to tzv. ‚měkké síly‘, kde je blok jednotnější a silnější. Správně cílená měkká síla může být pod strategickým vedením účinnější než za miliardy zakoupená vojenská technika,“ dodala Kostrhunová.

70 let evropské obranné politiky. Bude konečně funkční?

Společná obrana a bezpečnost se stává jednou z hlavních priorit evropské integrace. Její kořeny však sahají až ke konci druhé světové války. Od té doby však společná spolupráce v této oblasti spíše zaostávala. Situace se ale začala v posledních letech měnit, a to zejména kvůli ruské hrozbě a migrační krizi. Otázkou zůstává, zdali současné ambiciózní návrhy a iniciativy budou v nejbližší době skutečně realizovány a jestli se z Evropské unie stane silný hráč i v oblasti obrany a bezpečnosti.

EU jako globální hráč

Kromě navýšení rozpočtu na vnější činnost Unie má nový nástroj i širší působnost. Podpora EU už tak nebude omezena jen na mírové operace pod vedením afrických stran, jako tomu bylo doposud. EU bude nově moci směřovat podporu kamkoliv na světě, což by mělo přispět k rychlejšímu nasazení a větší flexibilitě.

Podle Česka je rozšíření působnosti „mírového fondu“ vítaným krokem. „Do budoucna se tím otevírá možnost podpory partnerů nejenom v Africe, ale v zájmu geografické vyváženosti i v regionech východní Evropy a západního Balkánu,“ upřesnilo ministerstvo zahraničí.

O tom, na jaké konkrétní země by se měl Evropský mírový nástroj zaměřit, v současné době diskutují členské státy.

Cesta EU za posílením své role jakožto globálního hráče však ještě není u konce a vyžádá si více než vznik mírového nástroje s rozšířenou působností.

EU a vnější bezpečnost: Obrana, diplomacie a role Unie ve světě

Pro státy Evropské unie je výhodné využívat společnou platformu ke spolupráci v otázkách vnější bezpečnosti. Na jaké oblasti se EU zaměřuje? A co plánuje do budoucna?

„Nemyslím si, že tento krok by pozici EU nějak markantně posílil, v žádném případě ne přes noc a s tímto rozpočtem. Ve srovnání s jinými hráči je EU oslabena politickými, kulturními a jazykovými rozdíly, a proto je pro ni jednání jedním hlasem v zahraniční politice téměř nepřekonatelnou překážkou, kterou tento nástroj zmírňuje, ale neřeší. V každém případě se ale jedná o důležitý strategický krok, který otevírá mnoho možností a možná i Pandořinu skřínku,“ uvedla k novince mezi nástroji unijní zahraniční a bezpečnostní politiky Kostrhunová.

Podle Kostrhunové má nový nástroj svá pro i proti. „Pro EU má tato změna rozhodně přidanou hodnotu v možnosti rychleji reagovat, být flexibilní a nemít svázané ruce tváří v tvář agresivnějším hráčům, na stranu druhou to ale může poškodit její reputaci pacifistického aktéra, na kterém je postavena její existence a současná zahraniční politika,“ dodala.

Měla by EU o zahraniční politice rozhodovat většinově? Berlín rozvířil diskusi, Orbán se brání kritice

Evropská unie by měla upustit od jednomyslnosti v rozhodování o zahraniční politice, řekl německý ministr zahraničních věcí Heiko Maas. Reagoval tak na několik incidentů, které v posledních měsících znemožnily EU přijmout jednotnou pozici k důležitým zahraničněpolitickým otázkám.

Článek vznikl ve spolupráci s pražskou kanceláří Hanns-Seidel-Stiftung.