Frontex a názorové „piruety“ českého premiéra

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodnovat s názorem redakce EurActiv.cz

© Vláda ČR 2018

Komise plánuje posílit Frontex, který má na starosti ochranu vnějších hranic EU. Názor českého premiéra Babiše na tuto agenturu se v poslední době dynamicky mění. Česká republika tak může být pro ostatní členské země a unijní instituce špatně čitelná.

Ze strany nejvyšších představitelů Visegrádské čtyřky dlouhodobě zaznívají kritické hlasy vůči unijním řešením migrační krize. Výjimkou není ani Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž známá jako Frontex. Ta by podle návrhu Evropské komise měla do budoucna dostat více lidí i peněz.

Český premiér Andrej Babiš stav a budoucnost Frontexu často komentuje, jeho názory ovšem nejsou konzistentní. Nejde však o vývoj postoje v průběhu let, ale o rychlou změnu v horizontu pouhých několika měsíců či dokonce týdnů. Zatímco v červenci prosazoval posílení agentury, v září ji označil v podstatě za zbytečnou. Nyní své výroky opět mírnil. Český postoj tak může být v očích zahraničních partnerů poněkud nejednoznačný. Navíc se nejedná o ojedinělý případ.

V praktické rovině se Česká republika do chodu Frontexu aktivně zapojuje. Jak napsala v červnu ČTK, od vypuknutí migrační krize ČR do Frontexu vyslala celkem 361 policistů. Ti působili například v Itálii, Řecku, Turecku, Portugalsku nebo Španělsku. Letos se předpokládá, že by se do práce agentury mohlo zapojit 170 policistů.

https://twitter.com/victorius/status/1050811945799077888

Nahoru, dolů

Přestože může na praktické úrovni české zapojení do aktivit Frontexu bezchybně a bez zpochybňování fungovat, rétorická rovina nejvyšších představitelů je podstatná. Politická prohlášení jsou totiž to nejviditelnější, čím se země v zahraničí prezentuje.

Koncem července jednal Babiš s rakouským kancléřem Sebastianem Kurzem. Součástí diskuse bylo také téma migrace včetně role Frontexu. Babiš tehdy vyzval k posílení jeho pravomocí.

„Frontex dostává stovky milionů eur jenom proto, aby nám hlásil, kudy migranti přicházejí. Na to ho nepotřebujeme. Myslím, že pokud má hrát aktivní roli, měl by pomáhat libyjské pobřežní stráži,“ řekl. Za důležité označil potlačení pašeráckých skupin, které převážejí imigranty z Afriky na evropské pobřeží.

Posun o necelé dva měsíce vpřed. Premiéři Česka a Slovenska ještě před velkým summitem v Salcburku jednali v Košicích. Andrej Babiš a Peter Pellegrini společně zkritizovali návrh Evropské komise na zásadní zvýšení kapacit Frontexu – z 1500 pracovníků by se mělo stát 10 000 do roku 2020, rozpočet by pak měl narůst o 10 miliard eur v průběhu sedmi let.

Předseda české vlády existenci agentury zpochybnil. „Musíme jasně říkat naše názory, třeba na Frontex, který vůbec nepotřebujeme, o tom je třeba diskutovat,“ nechal se slyšet Babiš. Od července tedy šlo v rétorické rovině o značný posun.

Ve Frontexu

Všichni o tom mluví, ale já se tam byl podívat. Na Frontex, the European Border and Coast Guard Agency. Na jejich centrálu ve Varšavě. To je Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž. Dost jsem je vždy kritizoval, tak jsem rád, že jsem teď viděl, co reálně dělají. Je to spousta práce hlavně z hlediska návratové politiky. Ale měli by se víc angažovat i mimo Evropu a pomáhat severoafrickým zemím. A to navýšení rozpočtu o 10 miliard euro? Shodli jsme se s polským premiérem Mateuszem Morawieckým, že je to hodně a část by se určitě dala využít jinak a lépe.

Publiée par Andrej Babiš sur Mardi 16 octobre 2018

 

V polovině října už byla situace zase jiná. Babiš své výhrady vůči agentuře Frontex významně zmírnil po návštěvě její varšavské centrály společně s polským premiérem Mateuszem Morawieckim. Předseda české vlády ocenil monitoring a přehled agentury o situaci na hranicích EU, stejně jako její roli při navracení imigrantů do jejich zemí původu a celkovou pomoc členským zemím. V tomto ohledu podle Babiše funguje Frontex výborně a měl by začít operovat také mimo Evropu.

K tématu se předseda vlády následně vyjádřil také na Evropské radě minulý týden.

„Evropské partnery jsem informoval o své návštěvě Frontexu. Jeho působení v monitoringu a v návratové politice je velmi dobré. Ale jsem přesvědčen, že je třeba se zaměřit na stoupající rozpočet Frontexu a na jeho efektivní zaměření včetně možného použití části peněz na zastavení migrace ze států severní Afriky,“ řekl premiér. Samotnou existenci agentury ovšem už nezpochybnil.

Co říkají oficiální dokumenty

V ideálním případě by měl postoj českých reprezentantů vycházet ze strategických a dalších oficiálních dokumentů. Přístup k tématu migrace zmiňuje Bezpečnostní strategie ČR z roku 2015. Zrušení kontrol na vnitřních hranicích států EU podle ní významným způsobem ovlivňuje způsob ochrany území ČR ve vztahu k potírání nelegální migrace a klade zvýšené nároky na spolupráci členských států EU při ochraně jejich vnějších hranic. V oblasti ochrany vnějších hranic EU měla pak ČR v plánu (rok 2015) prosazovat dokončení a využívání moderních velkokapacitních informačních systémů a zavedení systémů registrace vstupu a výstupu.

„ČR bude nadále prosazovat zachování a efektivní správu klíčových mechanismů migrační politiky EU, které zahrnují spolupráci v oblasti azylové politiky na základě tzv. dublinského systému,“ píše se ve strategii.

Bezpečnostní strategie ovšem vznikla už za Sobotkovy vlády, ve které Babiš zastával „pouze“ pozici vicepremiéra. Daleko bližší by mu ovšem určitě mělo být Programové prohlášení současné vlády z letošního června. Náplň dokumentů se však příliš neliší.

„Schengenská hranice nesmí být pro ilegální migraci prostupná. Je třeba ji adekvátně střežit. EU musí vytvořit mechanismy obrany a ochrany pro případ, kdy se situace náhle zhorší. Jen tak lze uchovat jednu z hlavních výsad evropského prostoru: volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu,“ shodl se současný Babišův kabinet.

Ačkoliv dokumenty Frontex explicitně nezmiňují, zdůrazňují ovšem potřebu řešení v rámci celé EU a vytvoření společných mechanismů. Alespoň ve formální rovině je tedy český postoj docela jasný.

Babiš v Itálii: Migrační vlnu je potřeba řešit financemi. Navýšení rozpočtu EU na migraci je však vysoké

Kvótami jsme zbytečně ztráceli čas. Žádného migranta Česko nepřijme. Přetrvávající odmítavý postoj ČR prý italský premiér Conte chápe, řekl Babiš při dnešní návštěvě Itálie, kde poznával, jak se zde EU vypořádává s migrační vlnou.

Migrace a další Babišovy „otočky“

Nekonzistentnost výroků a postojů současného českého premiéra v migračních otázkách není novinkou. Palčivé téma uprchlických kvót ovládá českou politickou scénu už od roku 2015, i zde předseda ANO značně měnil své názory.

V září 2015 Andrej Babiš navrhl, že pokud by systém přerozdělování žadatelů o azyl nebyl povinný, uprchlíci ze Sýrie by v Česku mohli obsadit tisíce volných pracovních míst. K významnému obratu jeho rétoriky došlo v roce 2016. kdy například v červenci kategoricky odmítl přijetí jakýchkoliv uprchlíků původem ze Sýrie. Podobně proměnlivý názor zastával například také v otázce, zda má ČR na EU kvůli kvótám podávat žalobu.

Otázkou zůstává, proč Andrej Babiš tento „flexibilní“ přístup k důležitým otázkám praktikuje. Zda se tak děje z čistě pragmatických důvodů, kvůli nátlaku jiných zemí, nebo důvod leží ještě někde úplně jinde.

Západní migrační trasa je nyní nejvytíženější. Počet příchozích do EU ale klesl o třetinu

Největší počet migrantů a uprchlíků nyní směřuje do Španělska. Východní trasou se letos vydává rovněž téměř o polovinu víc migrantů než loni. Přesto je nově příchozích méně a poklesl také počet těch, kteří na moři přišli o život.