Zpřísní se podmínky pro vstup do EU

Franco Frattini, komisař pro spravedlnost a vnitro; zdroj: Slovinské předsednictví.

EU zřejmě zpřísní podmínky pro vstup občanů třetích zemí. Kromě běžných údajů potřebných do vstup na území Evropské unie budou muset občané třetích zemí poskytnout evropským úřadům také některá biometrická data, jako jsou například otisky prstů.

Souvislosti:

Na sklonku uplynulého týdne se ve slovinském Brdo pri Kranju odehrála neformální Rada ministrů vnitra. Ministři se na jednáních zabývali spoluprácí v oblasti azylové politiky, dokončením nového schengenského informačního systému SIS II, využitím údajů o cestujících v letecké dopravě (PNR) za účelem vymahatelnosti práva, ale také posílením spolupráce v oblasti trestního práva.

Témata:

Práva cestujících v letecké dopravě

V listopadu 2007 předložila Evropská komise radě návrh Rámcového rozhodnutí pro využití informací o cestujících v letecké dopravě za účelem vymahatelnosti práva. Podle slovinského ministra vnitra Dragutina Mateho umožní využívání údajů o cestujících jiné rámcové rozhodnutí – rozhodnutí o ochraně dat při výměně mezi členskými státy v rámci boje proti terorismu a organizovanému zločinu a v rámci policejní spolupráce.

Přístup k takovým údajům by měl být ale přísně omezen pouze na případy, kdy je potřeba ověřit z jaké země občan třetí země, který je podezřelý z účasti na zločinu, do EU přicestoval. Ministři se shodli, že takové údaje mohou být pro vyšetřování trestných činů velice užitečné, zdůraznili však, že je zapotřebí zajistit vysokou úroveň ochrany osobních údajů. O dalším postupu v této oblasti má nyní jednat skupina odborníků. Ministři dále souhlasili, že do diskusí přizvou také zástupce Evropského parlamentu, přestože Rada není jejich doporučeními v oblasti bezpečnosti nijak vázána.

Přísnější pravidla pro vstup do EU?

Ve snaze posílit prostředky pro boj proti terorismu má Evropská komise během příštího měsíce přijít s návrhem, podle nějž by občané třetích států museli při vstupu nebo opuštění Evropské unie poskytnout úřadům některé biometrické údaje. Ministři během pátečního setkání jednali také o možnosti zavést systém elektronické autorizace cestujících. Informoval o tom deník International Herald Tribune. Podle něj podobný systém funguje například v Austrálii.

Cestující by si v jeho rámci museli před odjezdem do EU provést na Internetu registraci svých osobních údajů. Úřady v evropských zemích by údaje posoudili a cestující by se v případě nutnosti museli dostavit před odjezdem k pohovoru na konzulát členské země. Podle komisaře pro spravedlnost a vnitro Franca Frattiniho připravovaný návrh „zlepší schopnost EU chránit své vnější hranice“. Přísnější kontroly včetně takových údajů jako jsou otisky prstů podle něj pomohou úřadům zjistit, nejsou-li občané třetích zemí na území EU déle než mají povoleno.

Ministři se domnívají, že předběžná elektronická registrace bude výhodnější i pro cestující, neboť se díky ní zkrátí doba celních prohlídek, které musí podstoupit. Návrh ovšem může narazit na námitky, zda se ve jménu boje s terorismem příliš neomezují svobody jednotlivců.

Přechod na SIS II

Po rozšíření schengenského prostoru používají jeho členové modifikovaný informační systém SISone4all oproti původně plánovanému novému systému SIS II. Opožděná příprava SIS II v loňském roce málem ohrozila vstup nových členských zemí EU do schengenského prostoru nebýt plánu Portugalska na modifikaci starého systému. Práce na systému SIS II jsou nyní opět v plném proudu a přechod na nový systém by měl být proveden nejpozději do září 2009. Česká republika se spolu s dalšími sedmi státy stala členem skupiny „Přátelé SIS II“, jejímž úkolem má být dohled nad přípravami nového systému a jeho testování.

Azylová politika

V oblasti azylové politiky se ministři shodli na tom, že praktická spolupráce představuje dobrý základ budoucí harmonizace národních systémů, která společně s novou legislativou přispěje k vytvoření jednotného evropského azylového systému. Ten by měl podle ministra Mateho posílit právní jistotu pro občany třetích zemí hledající útočiště na území EU a zároveň přispět k omezení nelegálního přistěhovalectví.

Posílení práv odsouzených v nepřítomnosti

Ministři jednali také o posílení práv obžalovaných jež byli odsouzeni v nepřítomnosti. Slovinsko, Německo, Francie, Velká Británie, Česká republika, Slovensko a Švédsko v této souvislosti vytvořily iniciativu, která zdůrazňuje právo obžalovaných na spravedlivé soudní přelíčení a právo být přítomen vynesení rozsudku. Návrh požaduje zavedení standardizovaného přístupu k vzájemnému uznávání rozsudků v případech, kdy je rozsudek vynesen v nepřítomnosti obžalovaného. Členské země by podle něj musely zaručit právo obžalovaného na nové přelíčení pokud o to požádá. Pokud by tato podmínka nebyla splněna, stát, v němž se obžalovaný nachází by neměl povinnost vydat jej do země, v níž byl rozsudek vynesen.

Další kroky:

Evropská komise plánuje zveřejnit návrh legislativy na zpřísnění podmínek pro vstup do EU v průběhu února.