Změny v Schengenu: K obnově kontrol má dávat souhlas EU

Cecilia Malmström, zdroj: Evropská komise

Evropská komise v pátek představila návrh změn Schengenské dohody. Pokud by se EU na úpravách dohodla, členské státy by nemohly na svých hranicích obnovit hraničních kontroly tak snadno jako dosud. Vlády řady zemí, jako je Francie, Německo nebo Česká republika, ale takový krok považují za zásah do národní suverenity.

„Těmito návrhy zabezpečujeme budoucnost Schengenu. (…) Tyto návrhy přinesou zavedení unijního systému rozhodování, který upevní důvěru mezi členskými státy a schengenský prostor lépe připraví na na budoucí změny a nepředvídatelné události,“ uvedla v pátek v Bruselu komisařka pro vnitřní záležitosti Cecilia Malmström, v jejímž kabinetu návrh vznikal.

Komisařka dodala, že cílem Komise je posílit pravidla Schengenu tak, aby evropským občanům i příslušníkům třetích zemí zaručovala svobodu pohybu po celém prostoru bez hranic.

Malmström ve svém vystoupení nijak netajila, že návrhem Komise reaguje na nedávné spory mezi Itálií a Francií, při nichž Francie během „arabského jara“ reagovala na příliv uprchlíků z Tuniska dočasným uzavřením společných hranic s Itálií. Podle komisařky exekutiva po prošetření případu usoudila, že ani jedna ze zemí právo EU formálně neporušila. „Došlo spíš k porušení jeho ducha,“ uvedla.

Za některé slabiny schengenského prostoru může podle Malmström mezivládní přístup. V raných fázích, kdy bylo součástí prostoru bez hranic pouze šest zemí, byl mezivládní přístup zřejmě opodstatněný, ale „v době, kdy je členů 25 a v blízké budoucnosti jich ještě přibude, je neúčinný“, řekla komisařka.

Podle návrhu Evropské komise by se o obnovení hraničních kontrol rozhodovalo v závislosti na tom, o jaký případ se jedná. Pokud by šlo o události, které lze předvídat, jako je například fotbalový šampionát, musela by s obnovením hranic země souhlasit kvalifikovaná většina států. V případě nepředvídatelných událostí by si o znovuzavedení hraničních kontrol mohl stát rozhodnout sám, ale pouze na pět dní. O tom, jestli hranice mají zůstat uzavřené i poté, by rozhodovala EU.

Některé země ale již daly najevo, že s takovými návrhy nesouhlasí. Poté, co začátkem týdne materiál Komise unikl do médií, z Francie, Německa a Španělska zaznělo, že každá země má suverénní právo obnovit hraniční kontroly kdykoli to bude třeba.

Na otázku, jaký vývoj očekává při jednání s Paříží, Berlínem či Madridem, jejichž názor na rozhodování o hraničních kontrolách je zjevně v rozporu s názorem Komise, Malmström uvedla, že je připravena své návrhy vysvětlit a obhájit jak před členskými státy, tak před Evropským parlamentem.

Kromě uvedených případů by k uzavření hranic mohlo dojít také v situaci, kdy by se státu nedařilo chránit společnou schengenskou hranici podobně, jako se to stalo v minulosti Řecku, které čelilo migrantům přicházejícím z Turecka (EurActiv 3.1.2011). Za takových okolností by se o uzavření vnitřních hranic rozhodovalo rovněž na úrovni EU.

Nizozemci rozšíření Schengenu stále blokují

Obavy z propustnosti vnějších hranic mohou zpozdit také rozšíření Schengenu o Rumunsko a Bulharsko, dvě země, jejichž přijetí vytrvale vetuje Nizozemsko. Nizozemský ministr pro imigraci Gerd Leers se v pátek nechal znovu slyšet, že jeho země je připravena přistoupení Rumunska a Bulharska znovu vetovat, neboť ani jedna ze zemí nedělá dost v boji s korupcí.

Komisařka Malmström včera ale uvedla, že obě země všechna technická kritéria pro zapojení do Schengenu splnily a polské předsednictví by na nadcházejícím jednání Rady ministrů vnitra 22. září rádo dojednalo kompromis. Právě na této Radě by mělo dojít k rozhodnutí ohledně obou zemí.

Určitým řešením, jak by si Rumunsko i Bulharsko mohly zachovat tvář, může podle některých pozorovatelů spočívat v tom, že nejprve dojde k otevření letišť a přístavů a teprve později k otevření pozemních hraničních přechodů.

K dalšímu spornému tématu, kterým je jednostranné rozhodnutí Dánska obnovit kontroly na svých hranicích, komisařka řekla, že doufá v jeho přehodnocení ze strany nové dánské vlády. Tu bude nyní po volbách sestavovat levicová koalice vedená sociální demokratkou Helle Thorning-Schmidt (EurActiv 16.9.2011).