Západní migrační trasa je nyní nejvytíženější. Počet příchozích do EU ale klesl o třetinu

[© Shutterstock/ Anjo Kan]

Největší počet migrantů a uprchlíků nyní směřuje do Španělska. Východní trasou se letos vydává rovněž téměř o polovinu víc migrantů než loni. Přesto je nově příchozích méně a poklesl také počet těch, kteří na moři přišli o život.

Za prvních devět měsíců letošního roku překročilo hranice Evropské unie nelegálně 100 100 migrantů, což je o třetinu méně ve srovnání se stejným obdobím loni. V září se takto přes čtyři hlavní migrační trasy do Evropy dostalo 12 900 běženců, loni to bylo o 21 procent víc. Uvedla to včera Evropská agentura pro pobřežní a pohraniční stráž (Frontex).

Obecný pokles migrace Frontex přičítá snížení přílivu uprchlíků v centrálním Středomoří.

Statistiky se ale liší. Podle dnes zveřejněné zprávy Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) připlulo letos k evropským břehům přes Středozemní moře 88 736 migrantů, což je o 40 procent méně než ve stejném období v loňském roce. Po celém světě se dnes nachází 258 milionů těch, kteří museli z různých důvodů opustit svůj domov. Z toho 68 % bylo nuceno tak učinit.

Při plavbě do Evropy letos zahynulo podle IOM 1839 migrantů, ve stejném období loni to bylo 2831.

https://twitter.com/UNmigration/status/1052227670551875585

Západní trasou

Počet migrantů zaznamenaných na trase v západním Středomoří utváří už třetí měsíc po sobě více než polovinu všech běženců, kteří překročí unijní hranice nelegálně. V srpnu se do Evropy touto cestou dostalo 6500 osob, což je čtyřikrát více než ve stejný měsíc loni.

Od počátku roku do konce září zvolilo cestu v západním Středozemí 35 500 uprchlíků, tedy dvakrát více než za stejné období předchozí rok. Tři čtvrtiny z nich pocházejí ze subsaharské Afriky. Po této trase se nejčastěji vydávají Maročané, Guinejci a Malijci.

Podle zprávy IOM zažívá největší nápor Španělsko, kam do poloviny října dorazilo téměř 41 000 běženců. Naproti tomu Itálii si za cílovou zemi letos vybralo pětkrát méně migrantů než v roce 2017. Do poloviny října sem připlulo 21 712 lidí, loni to ve stejném období bylo 109 684 migrantů.

Méně oblíbená je také trasa přes Řecko. Přes moře se sem letos dostalo 24 912 migrantů, což je o něco více než loni, kdy IOM napočítala 21 050 lidí. V roce 2015 přes Řecko prošlo přes 850 tisíc migrantů a o rok později přes 170 tisíc.

Centrální trasou

Počet migrantů, kteří se přes centrální Středomoří dostali do Evropy, v září klesl v porovnání s loňským zářím o 85 procent na přibližně 900 osob. Za prvních devět měsíců tohoto roku počet uprchlíků mířících do Evropy touto cestou klesl ve srovnání se stejným obdobím loni o 80 procent na zhruba 20 900 osob.

Nejčastěji tento koridor volí Tunisané a Eritrejci, kteří tvoří přes jednu třetinu migrantů na této cestě. Po nich jsou nejčastějšími uprchlíky na této trase Súdánci, Pákistánci a Nigerijci.

Východní trasou

Ve východním Středomoří klesl počet migrantů v září v porovnání se stejným obdobím loni o 25 procent na zhruba 5400 osob. Celkově ale počet uprchlíků volících tuto trasu za prvních devět měsíců tohoto roku v porovnání se stejným obdobím loni vzrostl o 40 procent na přibližně 40 300 běženců, a to hlavně kvůli nárůstu nelegálních přechodů pozemní hranice mezi Tureckem a Řeckem v posledních měsících.

Touto cestou se do Evropy letos nejčastěji dostali Syřané, Iráčané a v posledních dvou měsících to byli zejména Afghánci.

Další krok proti nelegální migraci. EU chce posílit pobřežní stráž, nové lodě dostane i Libye

Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž se má do roku 2020 rozrůst až na 10 000 lidí. Kromě ochrany hranic budou pohraničníci moci nosit zbraň, odmítnout vstup do EU a pomáhat s navrácením nelegálních migrantů.

Migrační trasu, která vede západním Balkánem přes Srbsko do Maďarska a Chorvatska, už konstantně příliš migrantů nevolí. Oproti tomu se stále častěji vydávají přes Albánii, Černou Horu a Bosnu a Hercegovinu anebo ze Srbska do Bosny a Hercegoviny.

Posílení Frontexu se některým zemím nelíbí

V září ve svém projevu o Stavu Unie předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker navrhla navýšení počtu příslušníků Evropské pohraniční a pobřežní stráže do roku 2020 z dnešních 1500 na 10 tisíc, aby se tak posílila a zefektivnila ochrana vnějších hranic.

Polsko a Maďarsko se ale obávají, že taková reforma by mohla znamenat méně finančních prostředků z evropských fondů. Vyplývá to z včerejší schůzky českého předsedy vlády Andreje Babiše a jeho polského protějšku Mateusze Morawieckiho, o které informoval EURACTIV.com. Návrh nového víceletého finančního plánu pro období 2021-2027 zároveň počítá se snížením výdajů na kohezní politiku a naopak navýšením prostředků na ochranu vnějších hranic.

Zástupci zemí Visegrádské čtyřky, tedy Česka, Polska, Slovenska a Maďarska, se dnes také shodli, že Frontex by měl poskytovat jen podpůrnou funkci členským zemím při ochraně vnějších hranic Unie. Hranice si mají podle nich nadále výlučně chránit členské státy.