Vysvědčení pro evropské soudy: Polovina Čechů je s tuzemským soudním systémem spokojena

© Pixabay

Soudní systém v České republice nadále více než polovina občanů vnímá jako dobrý či velmi dobrý, vyplývá z letošního srovnávacího přehledu soudnictví v Evropské unii.

ČR se v tomto hodnocení už několik let v zásadě drží v polovině tabulky členských států Unie. Komisařka pro spravedlnost Věra Jourová dnes při prezentaci závěrů srovnání novináře upozornila, že v části unijních zemí občané výrazným způsobem zmiňují snahy vlád či politiků nezávislost soudů ovlivňovat.

Nejhůře ze srovnání vyšly soudy v Chorvatsku, které za špatné nebo velmi špatné označily tři čtvrtiny dotázaných.

Výrazně špatné vysvědčení dostala také slovenská soudní soustava, po té chorvatské vyšla ze srovnání jako druhá nejhorší. Jako špatné či velmi špatné označilo své soudy 60 procent Slováků, opačného názoru bylo 28 procent.

V některých státech se situace zhoršuje

Polsko a Maďarsko, s nimiž byl kvůli kvalitě jejich právního státu zahájen postup podle sedmého článku unijních smluv, přitom ze srovnání vyšly lépe nejen než Chorvatsko a Slovensko, ale také než několika dalších států včetně například Itálie. Své soudy jako špatné či velmi špatné vnímá přesně polovina Poláků a třetina Maďarů.

Spor mezi Komisí a Polskem kvůli reformě soudnictví pokračuje

Evropská komise dnes zahájila s Polskem řízení kvůli novým disciplinárním pravidlům pro polské soudce, která podle Komise podkopávají nezávislost soudů a vystavují soudce možnému politickém tlaku.

„Výsledky jsou smíšené a ukazují relativní zlepšení v mnoha zemích. Bohužel v některých státech se trend obrací a situace se zhoršuje,“ upozornila na tiskové konferenci Jourová. Ocenila, že v naprosté většině zemí se v posledních letech zkrátila doba soudních řízení, přesto státy jako Chorvatsko, Itálie, Kypr nebo Slovensko mohou v této oblasti udělat ještě víc.

Nejlépe své soudy vnímají lidé v Dánsku, kde je jako špatné či velmi špatné označilo jen šest procent obyvatel. Se svými soudy jsou také spokojeni Finové, Rakušané, Švédové a Irové, plyne z údajů, které Komise zjistila na základě šetření Eurobarometr. Ve srovnání s rokem 2016 se vnímání kvality soudního systému zlepšilo ve třech pětinách států unie, a to včetně Česka.

„Pokud je soudní systém narušen v jedné zemi, dopadá to na všechny. Unie je postavena na vzájemné důvěře,“ upozornila Jourová. Připomněla, že unijní země navzájem uznávají své rozsudky, a tak je důvěra v soudní systémy ostatních zemí bloku klíčovou věcí.

Právní stát v zemích Visegrádské čtyřky: Z pilných žáků černé ovce

Přestože země V4 letos slaví 30 let od pádu komunismu, Maďarsko a Polsko čelí řízení EU pro ohrožení vlády práva. Úroveň demokracie se u těchto dříve pilných studentů demokratické transformace významně zhoršila. Česko a Slovensko možná podobný vývoj čeká.

Základním důvodem, proč lidé soudní soustavu ve svých zemích vnímají jako špatnou, je přitom zasahování či tlak ze strany vlády a politiků. V Chorvatsku se o tom zmínilo skoro 70 procent respondentů, na Slovensku více než polovina a v ČR okolo čtvrtiny dotázaných.

V Česku o málo vyšší počet dotázaných připomněl také ekonomické a podobné tlaky. Ty hrály při záporném hodnocení klíčovou roli v Bulharsku, kde je připomnělo asi 45 procent respondentů.

Soudkyně vs soudci

Evropská komise připravuje podrobné hodnocení stavu soudnictví každoročně, ukazuje řadu parametrů, včetně třeba délky řízení, elektronizace soudní soustavy či zastoupení žen mezi soudci. Tabulky mimo jiné ukazují, že ve většině zemí EU jsou soudkyně u soudů prvního a druhého stupně ve většině. Trend se obrací u nejvyšších soudů, kde je ve většině států soudkyň méně než 50 procent, jejich počet i tam ale od roku 2010 vzrostl.

Závěry hodnocení se promítnou do doporučení, která ještě na jaře Evropská komise adresuje jednotlivým státům unie a která budou zaměřena na to, jak zlepšit efektivitu správy a tím posílit hospodářský výkon.