Výbor EP vyzývá k regulaci 3D tiskáren. Domácí výroba kompletních pušek je ale iluzí

© Shutterstock

Říjnový útok na německou synagogu dostal i kvůli mediálním zkratkám do popředí otázku domácí výroby zbraní na 3D tiskárnách. Část europoslanců požádala Evropskou komisi, aby přišla s regulací. Útočníkům však často stačí nakoupit si materiál na zbraně v běžných obchodech a 3D tisk nepotřebují.

Na začátku října loňského roku otřásl Německem útok ve městě Halle na východě země, kdy se pravicový extremista pokusil vniknout do místní synagogy během židovského svátku Jom kipur. Když neuspěl, padli mu za oběť dva náhodní lidé v okolí, další dva zranil.

Europarlamentní výbor pro právní záležitosti (JURI) ústy své britské členky Lucy Nethsinghaové (Liberální demokraté, RE) v rámci nedávné interpelace Evropské komise tvrdí, že „útočník použil zbraň vyrobenou prostřednictvím 3D tisku, jejíž plán stáhl na Twitteru“. Jedná se o jeden z hlavních důvodů, proč Komisi žádá, aby se tématem intenzivně zabývala.

Informace, které výbor zmiňuje, však nejsou zdaleka přesné. „Domnívám se, že návrh paní poslankyně vychází z nepochopení toho, jakými zbraněmi útočil pachatel v Halle,“ podotkl právník a expert na zbraňovou problematiku Tomáš Gawron s tím, že vedle výbušnin, meče a nože měl pachatel u sebe celkem pět podomácku vyrobených zbraní a jednu zbraň historickou.

„Ze zbraní, které byly domácí výroby, jich bylo všech pět vyrobeno z běžně dostupných kovových součástek a na běžně dostupných nástrojích, které lze koupit v hobbymarketu. Pouze jeden z dvou pachatelem vyrobených samopalů Luty měl některé součástky vytvořeny na 3D tiskárně,“ vysvětlil Gawron. Šlo podle něj přitom o „vedlejší“ části, které nejsou vystaveny tlakům při výstřelu. I tak v případě střelby zbraň trpí roztavením plastových částí a brzy se stane nepoužitelnou. Podle Gawrona videozáznam útoku ukazuje, že tato zbraň navíc zřejmě ani nebyla použita.

„Jedná se [v případě 3D tisku zbraní] podle mého názoru o závažnou problematiku, která je nicméně opředena řadou mýtů,“ poznamenal europoslanec Jiří Pospíšil (TOP09, EPP), který je členem zmíněného výboru JURI. Spojení 3D tisku s útokem v Halle bylo podle něj nepřesnou mediální zkratkou. Také on upozornil na fakt, že většinu součástek do svých zbraní pachatel nakoupil v hobbymarketu.

Velkých teroristických útoků v EU ubývá, obviněných teroristů ale přibylo, říkají odborníci

V boji proti terorismu mají hlavní slovo členské státy. Primárním úkolem EU je utvářet prostor pro jejich efektivní spolupráci a sdílení informací. Hrozba terorismu v Evropě na první pohled klesá, velmi ale záleží na tom, z jakých dat se vychází.

Pašované zbraně jsou spolehlivější a levné

Výbor JURI zdůraznil, že „3D tisk je technologie s významným hospodářským potenciálem pro evropské podniky, zejména pro malé inovativní podniky, a mnohé země začaly přijímat strategie na podporu jejího rozvoje. Tato technologie však rovněž vyvolává specifické právní a etické otázky“. Různé studie podle výboru ukazují, že v právních předpisech EU týkajících se používání 3D tisku jsou mezery. Od Komise pak chtějí europoslanci například vědět, jestli přijme nějakou novou legislativu, a jak rychle to hodlá učinit.

„Jedná se o poměrně novou technologii, která není regulována ani v mnoha členských státech, a proto bych případnou regulaci na úrovni EU v tuto chvíli považoval za předčasnou,“ vyjádřil se pro EURACTIV.cz Pospíšil. Aktivitu institucí EU by zatím směřoval spíše do oblasti zkoumání všech relevantních aspektů problematiky.

Běžným spotřebitelům dostupné 3D tiskárny nepředstavují podle Gawrona cestu pro výrobu palných zbraní, mnohem častěji zločinci využívají součástky a nástroje běžně dostupné v hobbymarketech. „V Evropské unii na černém trhu mnoho těchto zbraní není, protože je černý trh zaplaven levnými a obvykle spolehlivějšími zbraněmi pašovanými skrz vnější hranice EU z míst aktivních či dřívějších vojenských konfliktů, případně levnými granáty, např. ve Švédsku,“ vysvětlil.

V některých státech podle Gawrona naopak zločinci preferují „hobbymarketové“ zbraně, příkladem je Austrálie, Brazílie nebo Kanada. „V ČR je tento typ zbraní vzácný. Například v roce 2013 byl policií zajištěn samopal AGRAM5 taktéž pocházející z nelegální ,hobbymarketové‘ manufaktury. Co do ,kvality‘ a spolehlivosti přitom jde o zbraň, která se může rovnat předním výrobkům evropských zbrojovek,“ doplnil odborník.

K potenciální unijní regulaci Gawron řekl, že „pokud by snad Evropská unie chtěla regulovat hobbymarkety, lešenářské a instalatérské trubky, je v této souvislosti dobré poznamenat, že v Kanadě pro domáckou výrobu zbraní zločinci obvykle používají trubky z bicyklů.“

Jak napsal redakci Pospíšil, případ z Halle ukazuje, že kromě klasických nelegálních zbraní pořízených na černém trhu mohou být nebezpečné i zbraně vyrobené podomácku z běžně dostupných materiálů. „Určitě je proto třeba se na boj proti podomácku vyráběným zbraním, které dosud unikají policejním statistikám, zaměřit, ale jsem rozhodně proti tomu, aby na to nakonec doplatili legální držitelé zbraní, podobně jako tomu bylo u evropské zbraňové směrnice,“ uzavřel europoslanec, který se právě tématu v Česku silně kritizované směrnice EU o zbraních dlouhodobě věnuje.

Zbraňová směrnice EU: Od kritizovaného návrhu až po výsledný kompromis

Diskuse o zpřísnění evropské zbraňové legislativy se intenzivně vede již několik let. Jak bylo držení a nabývání střelných zbraní řešeno dříve a jaké změny přinesla zbraňová směrnice? Dozvíte se v podrobném přehledu.

Jak je na tom české právo?

České právo otázku regulace výroby zbraní řeší obecně. „Ať už by mělo jít o výrobu pomocí lešenářských trubek nebo pomocí 3D tiskáren, právní úprava je stejná. Výroba palné zbraně bez patřičných povolení bude v takových případech obvykle představovat spáchání trestného činu nedovoleného ozbrojování,“ uvedl Gawron. Palné zbraně smějí v ČR zpravidla vyrábět pouze držitelé příslušné zbrojní licence, nikoliv tedy běžní držitelé zbrojního průkazu.

Každá nová zbraň pak podle Gawrona prochází kusovým ověřováním u Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva. Cílem zkoušení je zejména ověřit, zda zbraň splňuje stanovené technické požadavky, například schopnost zvládat tlaky vznikající při výstřelu bez rizika katastrofálního selhání zbraně a zranění střelce.

„V zásadě lze říci, že spotřebitelům běžně dostupné 3D tiskárny fungující na principu tavení plastových vláken neumožňují výrobu hlavních částí zbraně, zejména nábojové komory, hlavně a závěru, které by dokázaly odolat tlaku vznikajícímu při výstřelu,“ vysvětlil Gawron.

Jinou kategorii dle jeho slov představují profesionální 3D tiskárny pracující na principu spékání kovového prachu laserem, zde se ale jedná o technologii v hodnotě 10 až 25 milionů korun za jednu tiskárnu. „Cena útočné pušky Zastava M70 propašované z Balkánu, která je tolik oblíbená islamistickými teroristy, se přitom na černém trhu v západoevropských městech pohybuje od 300 do 2500 euro,“ uzavřel expert.

Tomáš Gawron: V implementaci zbraňové směrnice je ČR premiantem

Ať se lidé, kteří hovoří o regulaci zbraní, vžijí do kůže šéfredaktora Charlie Hebdo. Byl to sportovní střelec a dostával každý týden výhrůžky smrtí. V této situaci si podal žádost, aby u sebe mohl nosit nabitou zbraň. Žádosti nebylo vyhověno.