Vlna uprchlíků z Afriky způsobuje EU mořskou nemoc

Zdroj: WikimediaCommons.org.

Itálie se na včerejší (11. dubna) schůzce ministrů vnitra neshodla s celou řadou dalších členských států EU na tom, jak nejlépe naložit s uprchlíky ze severní Afriky, kteří se od konce roku vyloďují u břehů Sicílie. Některé země hrozí dočasným uzavřením hranic.

Rozepře v rámci evropské sedmadvacítky ohledně toho, jak řešit problém s více jak dvaceti tisíci migranty ze severní Afriky, kteří od konce loňského roku připlouvají k italskému ostrůvku Lampedusa, se ještě více prohloubily na včerejším zasedání ministrů vnitra v Lucemburku.

Itálie se totiž obrátila na ostatní členské země EU a požádala je, aby jí s uprchlíky z Libye, Tuniska a Egyptu pomohly.

Italský ministr vnitra Roberto Maroni dokonce ostatní země obvinil z toho, že s Římem nesoucítí a dávají od řešení krize ruce pryč.

„Itálie v tom zůstala sama,“ řekl. „Zajímalo by mne, jestli to zbytku Evropy v takové situaci dává smysl.“

Itálie navíc minulý týden oznámila, že italské úřady hodlají začít s rozdáváním dočasných povolení k pobytu, která migrantům umožní volně vycestovat do zemí schengenského prostoru.

Francie a Rakousko, dvě sousední země Itálie, již daly najevo, že s italským rozhodnutím nesouhlasí, a oznámily, že jsou připraveny znovu obnovit kontroly na svých hranicích (EurActiv 8.4.2011).

„Překvapivým rozhodnutím Itálie předat vlastní problém na bedra ostatních bez včasného upozornění mě celkem znepokojilo,“ uvedl nizozemský ministr pro imigrační a azylovou politiku Gerd Leers.

Zatím je to předčasné

Na včerejší schůzce ministři odmítli aktivovat směrnici z roku 2001, která počítá se zavedením dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a žádá po členských zemích, aby uvedly, kolik uprchlíků jsou ochotny za rok přijmout a udělit jim pracovní povolení.

Podle nich totiž migranti, kteří do EU přicházejí z Itálie, jsou lidé, kteří hledají práci a chtějí se v Evropě trvale usadit. V žádném případě se tedy nejedná o uprchlíky, kteří by potřebovali azyl.

„Je tu velmi silná většina států, se kterou souhlasí i Komise. Náš názor je, že je možné tuto směrnici použít, ale ještě by to bylo předčasné. Muselo by jít o masivní příliv lidí, které není možné vrátit do jejich zemí. V tomto stádiu, myslím, ještě nejsme,“ řekla eurokomisařka pro vnitřní věci Cecilia Malmström.

„Existují efektivnější nástroje, než přijmout symbolický počet uprchlíků. V současné době nabízíme pomoc expertů. Také se obrátíme na naše partnery a znovu prodiskutujeme možnou humanitární pomoc. Taková řešení mohou být mnohem účinnější. Ovšem o přijetí migrantů bude vláda také velmi vážně diskutovat,“ komentoval postoj České republiky Tomáš Haišman, ředitel odboru azylové a migrační politiky.

I tak se ale našly některé státy, které jsou ochotny dobrovolně uprchlíky přijmout. Mezi nimi je například Německo, které oznámilo, že přijme 100 azylantů, kteří se vylodili na Maltě, dále pak Slovensko, Švédsko, Belgie a Portugalsko.