Většinu nelegálních migrantů do EU dostanou převaděči, Komise chce problém řešit už za hranicemi

© EPA

Většině nelegálních migrantů, kteří se do Evropy dostali v krizových letech 2015 a 2016, zařídili cestu pašeráci. Evropským státům se sice ve spolupráci s agenturami EU a zeměmi mimo Unii v posledních letech podařilo některé jejich sítě rozbít, tzv. převaděčství ale stále představuje velký humanitární a bezpečnostní problém. Zároveň je jednou z nejlukrativnějších trestných činností. Na stole teď leží návrhy, jak situaci zlepšit.

Potřeba lépe bojovat s pašeráky migrantů je jednou z mála věcí, na které se členské státy Evropské unie v debatě o nové migrační a azylové politice dokážou shodnout.

„Podle Europolu se až více než 90 % nelegálních migrantů dostalo do EU právě s pomocí převaděčů a počet nelegálního překročení hranic v první polovině roku 2021 ukazuje nárůst o 59 % oproti stejnému období v roce 2020,“ upozornil europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP). Loňská čísla byla nicméně obecně nižší kvůli protikoronavirovým omezením.

Připravit EU na další velké krize má Nový pakt o migraci a azylu, o kterém se zatím bezvýsledně jedná. Obavy z dalšího nárůstu nelegální migrace vyvolává například situace v Afghánistánu. Evropská komise proto ve středu 29. září zveřejnila upravený Akční plán EU proti pašování migrantů – další dílek skládačky velké migrační reformy.

Nový pakt o migraci a azylu: Tři možné scénáře

Současné zaujetí pandemií COVID-19 přispívá k odpolitizování tématu migrace a azylu, a to je situace, která nahrává vyjednáváním mezi státy. Dělící čáry nicméně stále existují, píše ve své analýze odborník na migrační politiku Vít Novotný z bruselského Martensova centra.

Komise v něm zdůrazňuje, že předcházet pašování migrantů se dá pouze pomocí trvalé mezinárodní spolupráce. Jednou z priorit je tedy rozvíjet tzv. operativní partnerství se zeměmi mimo EU, kterými vedou migrační trasy.

„Představení operativních partnerství považuji za krok dobrým směrem, protože dlouhodobě opakuji, že migrační krizi je potřeba řešit mimo hranice EU a systematicky pomáhat v méně stabilních okolních regionech,“ nechal se slyšet europoslanec Zdechovský.

Akční plán se soustředí také na zlepšení výzkumu a sběru důležitých dat o migračních trendech nebo spolupráce a výměny informací ohledně strategie pašeráků, kteří čím dál častěji využívají digitální technologie. Co se týká legislativy, Komise plánuje zdokonalit i některé směrnice zaměřené na ochranu migrantů před vykořisťováním. Jsou to totiž právě oni, kdo je hlavní obětí převaděčského byznysu.

Bělorusko organizuje nelegální migraci do EU

Staronový plán se nicméně nevěnuje jen samotnému boji proti převaděčům, ale například také zneužívání nelegální migrace ze strany států, kterému chce zamezit novými nástroji. Jeden takový Komise rovnou navrhuje, a to částečné pozastavení dohody o zjednodušení vízového režimu s Běloruskem. Režim prezidenta Alexandra Lukašenka totiž podle Unie organizuje nelegální migraci do Evropy.

Podcast: Lukašenkův režim se stabilizoval. EU má jen omezené možnosti, jak zasáhnout, říká analytik

Jak si po dynamickém vývoji stojí vztahy EU a Běloruska? Může mít EU na situaci v Bělorusku vliv? A jak funguje běloruský režim po roce od prezidentských voleb? Poslechněte si epizodu podcastu Evropa zblízka s analytikem Michalem Lebduškou. 

„Stále více jsme svědky toho, že do nelegálního převaděčství mohou být v některých případech zapojeny i samotné státy, což považuji za neakceptovatelné,“ komentuje to Zdechovský.

Nové plány Komise europoslanec ocenil. „Jsem rád, že si Evropská komise uvědomuje důležitost problému převaděčství. Zároveň je však důležité podotknout, že převaděčství je pouze jednou částí celého migračního problému,“ připomněl lidovecký europoslanec.

Příliš horliví strážci hranic

Z pohledu dalšího českého europoslance Mikuláše Peksy (Piráti, Greens/EFA) je boj proti převaděčům poměrně účinný. Významný posun v zajištění společných hranic EU podle něj přineslo navýšení rozpočtu agentury Frontex. „Spíše máme problém, že strážci hranic jsou příliš horliví, což může zbytečně ohrozit životy nevinných lidí na moři,“ podotkl Peksa a odkazoval tak na některé kontroverzní praktiky, za které si agentura vysloužila kritiku.

Frontex nezabránil „pushbackům“ proti migrantům, důkazy o přímém zapojení ale chybí

Ještě před začátkem letní pauzy dokončili europoslanci zprávu, podle které si evropská pohraniční stráž Frontex neplní své povinnosti z hlediska ochrany práv migrantů mířících po moři do Evropy. Nejhorší obavy se nicméně nepotvrdily, respektive pro ně neexistují dostatečně přesvědčivé důkazy.

Zlepšit je podle něj třeba také fungování Evropského azylového úřadu, který pomáhá zpracovávat žádosti o azyl. „Tam nám stále chybí kapacita pro případ náhlé krize,“ doplnil pirátský europoslanec.

Posilování kapacit agentur a zefektivnění jejich práce je v plánu, záleží nicméně na tom, jak rychle a jestli vůbec dokáží evropské instituce a členské státy najít kompromis.

„Z mého pohledu to může fungovat, ale vyžaduje to dobrou vůli všech, obzvláště tvrdě antimigračních vlád, kam se řadila v minulosti i ta česká,“ okomentoval Peksa, jak velké šance u národních vlád mají nové návrhy Evropské komise okolo pašeráků.

Nedostatečná práce s daty

Ochrana hranic a boj s nelegální migrací zůstávají v rukou členských států, EU jim pouze asistuje skrze své agentury. V současnosti se debatuje o tom, jestli by se jejich role měla posílit, nebo ne.

„Evropská pohraniční stráž Frontex má posílený mandát a dlouhodobě předvádí velmi dobrou práci. Neméně podstatnou roli v otázkách bezpečnosti hraje agentura Europol, ve vyšetřování přeshraniční kriminality agentura Eurojust a v otázce azylového řízení agentura EASO. Klíčové je jednak zajištění dostatečného financování pro tyto agentury, ale především jejich efektivní spolupráce se členskými státy,“ myslí si Zdechovský.

Evropský účetní dvůr (EÚD) si nyní posvítil konkrétně na Europol a jeho schopnost efektivně pomáhat zemím v boji s pašeráky. Tato „policejní“ agentura sice nemůže například zatýkat pachatele trestné činnosti, slouží ale jako centrum pro výměnu informací. Od roku 2016 navíc pod jeho střechou funguje Evropské středisko pro boj proti převaděčství.

„Celkově jsme dospěli k závěru, že Europol poskytuje cennou podporu, ale stále se potýká s problémy, pokud jde o plné využívání externích informačních zdrojů. Výsledky jeho podpory nejsou navíc systematicky měřeny, takže se obtížně prokazují,“ říká jeden ze závěrů auditu EÚD, který spatřil světlo světa ve čtvrtek 30. září.

Auditoři například doporučují, aby Europol lépe využíval všechny zdroje informací o pašeráckých sítích, a to i od soukromých firem, a také posílil výměnu údajů se svými partnery. K tomu je však potřeba přístup do národních databází, který agentura nemá vždy k dispozici. EÚD zároveň vyzývá k tomu, aby byl Europol transparentnější v tom, jak si vybírá případy, se kterými zemím pomáhá.

Jestli si agentura vezme doporučení auditorů k srdci, se teprve ukáže. Stejně jako to, jestli se analýza nějakým způsobem odrazí v nařízení o Europolu, které v současné době prochází revizí.

EU a vnitřní bezpečnost: Policejní spolupráce, migrace a kyberbezpečnost

I když otázka vnitřní bezpečnosti zůstává především v rukách členských států, v rámci EU funguje spolupráce v celé řadě oblastí. Které to jsou? A jaké plány má Unie do budoucna?