Jak ukazují nedávné případy z celé Evropy, terčem výhrůžek zdaleka nejsou jen české a slovenské školy. Stopy po pachatelích mířily do Ruska i do Maroka.
„Aktuálně po celé ČR prověřujeme výhružný e-mail, který byl adresován stovkám škol a ve kterém pisatel institucím oznamuje, že jsou zaminované,“ napsala v úterý dopoledne na síti X Policie ČR.
Celkem mělo jít o přibližně 500 českých škol, o den později se e-mail opakoval a týkal se asi 450 škol. To samé platilo i dnes, kdy se jednalo o 490 škol. Podobné výhrůžky se objevily také na Slovensku.
Čeští policisté nikde žádné výbušniny nenašli. Při pátrání po pachateli údajně pracují s několika vyšetřovacími verzemi, jednou z nich je i to, že se jedná o hybridní válku namířenou proti Evropě.
Cílem výhrůžek je podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) znejistit společnost a vnést do ní strach a nervozitu. „Tento modus operandi jsme v minulosti viděli i na jiných místech Evropy,“ dodal ministr podle Deníku.
Pohled na poslední dva roky ukazuje, že podobných případů bylo napříč Evropou opravdu dost a často měly nějakou spojitost s Ruskem.
Na konci března roku 2023 byly kvůli bombovým hrozbám dva dny zavřené desítky bulharských škol. Tamní ministerstvo vnitra mělo podezření, že za těmito výhrůžkami může stát Rusko, protože na začátku dubna se v Bulharsku konaly parlamentní volby a většina volebních místností se nacházela právě ve školách.
Podzim loňského roku byl v tomto ohledu skutečně „výjimečný“. E-mailové výhrůžky bombovým útokem zaslané stovkám škol a školek ve třech pobaltských zemích (Estonsko, Litva, Lotyšsko) vedly ve druhém říjnovém týdnu ke zrušení vyučování v celém regionu. Podle úřadů byla většina zpráv v ruštině a některé měly politický obsah. Cílily na vyvolání paniky, žádná reálná hrozba se totiž neprokázala.
Podobná situace nastala i na konci loňského října v Německu. E-maily, které dorazily do elektronických schránek několika škol a veřejných budov v Durynsku nebo v Bavorsku, tentokrát zmiňovaly konflikt v Gaze nebo válku na Ukrajině.
„Přestože byla řada institucí evakuována a prohledána se psy, žádná z hrozeb se nakonec neukázala jako vážná – což naznačuje fenomén známý v USA jako ,swatting‘, který spočívá v oklamání orgánů, aby reagovaly na falešnou hrozbu,“ napsal tehdy web Deutsche Welle.
Případ, který se trochu vymyká, se stal v listopadu 2023 v Belgii. Výhružky bombou dorazily do tří desítek škol, které kvůli tomu zůstaly na jeden den zavřené. Odesílatel chtěl informaci o umístění výbušnin vyměnit za výkupné. Když podezřelého Maročana později zadržela marocká policie, teroristický motiv se u něj neprokázal.
Nepříjemné překvapení v předvánočním období zažili žáci několika mezinárodních škol ve Španělsku, tisíce z nich musely kvůli bombové hrozbě zůstat doma. Incidenty se týkaly hlavně škol vyučujících ve francouzštině.
Sama Francie dlouhodobě patří mezi nejčastější cíle podobných výhrůžek. Stovky falešných bombových poplachů narušily v roce 2023 na několik měsíců provoz letišť, nádraží a právě také základních, středních a vysokých škol.
Klid neměli francouzští studenti ani letos. Do asi 30 (převážně středních) škol v pařížském regionu v březnu dorazily zprávy obsahující „ospravedlňování a podněcování k terorismu“, a to včetně grafických videí uřezávání hlav. Hackeři se nabourali do soukromých e-mailů, softwaru ministerstva školství a do digitální platformy ENT, která slouží jako spojení mezi učiteli, žáky a rodiči.
V květnu zaznamenala přes 1100 hrozeb pumovými útoky slovenská policie. Většina se týkala škol, další byly zaměřené na banky či prodejny elektrotechniky. V souvislosti s tím došlo k masovým evakuacím, případy se vyšetřují jako terorismus.
Že jsou incidenty napříč Evropou často propojené, naznačují květnové zkušenosti z Řecka. Podle tamní policie byly e-maily s výhružkami poslané do 35 škol velmi podobné těm, které se objevily o dva týdny dříve na Kypru nebo právě na Slovensku.
Kyperské úřady informovaly o tom, že na vyšetřování spolupracují s Europolem a Interpolem. Právě to ukazuje, že celá věc má mezinárodní přesah. Žádné komplexní závěry o trendech v Evropě a možném předcházení dalším podobným incidentům však zatím k dispozici nejsou.
Na jedné straně leží samotná odolnost vůči zmíněné hybridní válce, která má mnoho podob, na straně druhé pak ochrana samotných škol. Zabezpečit je ale není nic jednoduchého, už z definice totiž patří mezi tzv. měkké cíle, které vždy budou do jisté míry zranitelné, pokud mají normálně fungovat.
