V dezinformačních skupinách hledají lidé radu nebo uznání. Názory nikomu nevymluvíte, říkají odborníci

© Pixabay

Evropa se musí v bránit v dezinformační válce. Zasadit se o to musí politické vedení a potřeba jsou finanční prostředky. Lidi ale k šíření dezinformací nemotivuje finanční podpora, říkají odborníci, kteří znají prostředí sociálních sítí.

Boj proti dezinformacím je aktuální téma v Česku i dalších evropských zemích. Podle odborníků je to ale jen malá součást informační války, v níž proti Západu stojí Rusko. Pro obranu je potřeba víc než vyvracení nepravdivých zpráv na sociálních sítích.

Za fenoménem fake news navzdory představám nestojí pouze pověstné „trollí farmy“, jejichž „zaměstnanci“ se vytvářením dezinformací živí.

Zavádějící informace lidé často šíří z přesvědčení, upozorňuje internetový podnikatel Patrick Zandl. Mluví ze zkušeností, které získal dlouhodobým pozorováním skupin na Facebooku. Soustředil se přitom na ty prorusky orientované.

„U starších lidí se jako motivace projevuje touha po starých pořádcích. U mladších lidí, kteří už třeba nezažili komunismus, je to vedeno touhou po sociálním ocenění,“ uvedl Zandl během debaty, která se v březnu konala v Praze.

Dobře funguje praktická pomoc, kterou může komunita aktivním členům nabídnout. Například pokud mají problém s exekucí.

Díky své „sondě“ zjistil, že existují neveřejné skupiny pro organizaci lidí, kteří dezinformace šíří dále po sítích nebo v e-mailech. V těchto „metaskupinách“ přitom sdílejí zkušenosti a návody.

„Zaujalo mě, že k těmto lidem velmi dobře manažersky přistupují a chválí je za práci, kterou pro skupinu dělají. Takového uznání se někomu v reálném pracovním životě nedostane,“ vysvětlil Zandl.

Na předávání větších finančních částek během svého výzkumu nenarazil. Dobře prý ale funguje praktická pomoc, kterou může komunita členům nabídnout.

„V jedné skupině si například lidé stěžovali, že administrátor zvolnil tempo příspěvků. Odpověděl, že má osobní problémy kvůli exekuci. Když jsem si s ním potom psal, ukázalo se, že se na něj někdo obrátil a nabídl mu pomoc svého známého právníka,“ přiblížil Zandl.

Problém ČR: exekuce

Právě problematika exekucí, která se v Česku týká skoro 900 tisíc lidí, je s prostředím dezinformací úzce spjata.

„Prvními velkými šiřiteli kremelských informačních obsahů byly skupiny, které se nějakým způsobem sdružovaly kolem lidí v exekuci. Téma exekucí se tím line jako červená nit,“ řekla během debaty novinářka a autorka knihy Průmysl lži Alexandra Alvarová.

Jindy se dezinformace dostávají do sousedských skupin, kde lidé řeší každodenní starosti. „Jeden člověk mi napsal: Věděl jsem, že soused topí nějakým ‚sajrajtem‘. Řekl jsem mu, aby v prezidentské volbě nevolil Drahoše, protože ten je pro Evropskou unii, a ta mu udělá problémy kvůli tomu, že mu ‚čmoudí‘ kotel,“ řekl Zandl.

Zandl: „Když jsem se snažil vysvětlovat, že volba Jiřího Drahoše ani EU s ‚čouděním‘ komína nesouvisí, tak mě ze skupiny prostě vyhodili.“

Tyto zkušenosti podle něj ukazují, že ve virtuálním prostoru příliš nefungují racionální argumenty. „Když jsem se snažil vysvětlovat, že volba Jiřího Drahoše ani EU s ‚čouděním‘ komína nesouvisí, tak mě ze skupiny prostě vyhodili.“

„Informační válku nelze vyhrát tak, že budeme lidem vymlouvat jejich přesvědčení,“ přidává se Alvarová. „Lež se šíří mnohonásobně rychleji.“

Vyvracet nepravdivé zprávy má podle ní smysl. Potírání dezinformací je ale jen jednou součástí obrany v informační válce, se kterou si Evropa neví rady.

Jsme ve válce

„‚Válka‘ je to nejdůležitější slovo v celé situaci,“ zdůraznila Alvarová.

Rusko se od roku 2014 řídí doktrínou, kterou vyhlásil náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov. Jeho koncept staví na užívání nevojenských prostředků při vedení konfliktu a předpokládá působení v oblasti politiky, ekonomiky nebo právě informací.

„Tohle není jen nějaká manipulace veřejným míněným. Problém je komplexní a má několik podskupin, které tvoří součást vojenské strategie,“ varuje Alvarová.

Problémem se musí vážně zabývat nejvyšší velení armády a musí být také součástí zahraniční politiky.

Důležitou roli pak sehrává vzdělávání. Problémem se ale musí vážně zabývat i nejvyšší velení armády a musí být také součástí zahraniční politiky, zaznělo na debatě.

Za úvahu stojí i využívání právních nástrojů, myslí si český europoslanec a předseda výboru pro právní záležitosti Pavel Svoboda (KDU-ČSL, EPP).

„Kdybychom vzali vážně Gerasimovu doktrínu a řekli si, že dezinformace jsou zbraní, začali bychom možná číst některé skutkové podstaty v jiném kontextu,“ řekl europoslanec.

Informační válce se ale v Česku nevěnuje patřičná pozornost, myslí si Zandl.

Problematikou se sice zabývají odborníci v armádě a na ministerstvu vnitra od loňska působí Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám. Chybí ale politická vůle, která by z hybridních hrozeb učinila celospolečenské téma.

Pravda je drahá

Jako příklad hodný následování jsou v přípravě na informační válku často jmenovány baltské státy. V lotyšské Rize například působí centrum excelence NATO pro strategickou komunikaci.

Aktivní je také Finsko. V  Helsinkách sídlí evropské centrum excelence pro boj s hybridními hrozbami, které je společnou organizací NATO a EU.

Samotná Unie má od roku 2015 k dispozici jednotku pro strategickou komunikaci, ve které působí 14 expertů ze členských zemí včetně Čecha Jakuba Kalenského.

Svoboda: „Nemůžeme proti jednomu dolaru na lež nasadit jeden dolar na pravdu.“

Zásadním problémem tohoto útvaru jsou podle europoslance Svobody finance. Zatím platily experty země, které je do Bruselu vyslaly.

„Pokud platí, že lež je levná, ale pravda je drahá, nemůžeme proti jednomu dolaru na lež nasadit jeden dolar na pravdu,“ řekl Svoboda.

Při schvalování evropského rozpočtu na letošní rok už byl jednotce přiřazen 1 milion eur přímo z unijních peněz. Tento krok navrhli europoslanci a Česko bylo jedním ze členských států, které myšlenku podporovaly.

Evropská komise navíc ve čtvrtek navrhla mimo jiné vytvoření unijního kodexu pro nakládání s dezinformacemi. Komise vyzvala zejména internetové platformy a sociální sítě, aby kodex do července vytvořily a aby podle něj jednaly.

„Budeme pozorně monitorovat pokrok, a pokud se ukáže, že výsledky jsou neuspokojivé, do prosince navrhneme další kroky, včetně opatření regulačního charakteru,“ uvedla komisařka pro digitální ekonomiku a společnost Marija Gabrielová.

Článek vznikl v rámci projektu „Evropa v souvislostech“, který společně realizují EurActiv.cz a vydavatelství Economia.