Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) začne fungovat se zpožděním proti původním plánům, a to nejdříve v březnu příštího roku. Ministry spravedlnosti zemí Evropské unie o tom informoval eurokomisař pro věci justice Didier Reynders, podle něhož stále velká část členských zemí nenominovala do úřadu své zástupce.
Vznik EPPO schválila unie už před třemi lety, loni pak do jeho čela unijní orgány vybraly Rumunku Lauru Kövesiovou. Ta od té doby chystá práci úřadu a opakovaně žádá o posílení rozpočtu, který letos i po dubnovém zvýšení zůstal v řádu jednotek milionů eur. Prokuratura určená zejména k boji proti podvodům a zneužívání unijních peněz měla původně začít pracovat do konce letošního roku.
Z 22 států zapojených do činnosti EPPO zatím podle diplomatických zdrojů nominovalo své prokurátory pouze Německo a Slovensko, několik dalších zemí schvaluje navržené kandidáty. Do úřadu přitom musí nominovat zástupce všechny země EU kromě Polska, Maďarska, Irska, Švédska a Dánska, které se na práci EPPO podílet nebudou.
Za Česko by měl odejít pracovat do evropského úřadu Radek Mezlík z brněnské pobočky olomouckého vrchního státního zastupitelství, který je nyní dozorujícím státním zástupcem v případu možné korupce na radnici městské části Brno-střed, v takzvané kauze Stoka. Mezlík ČTK v listopadu řekl, že už byl vyrozuměn o úspěšné účasti ve výběrovém řízení, do kterého se přihlásil. „Do funkce budu jmenován, není ale zřejmé kdy. Tipoval bych, že to bude někdy v únoru, takže do té doby budu na kauze Stoka pracovat,“ uvedl.
Ve výběrovém řízení uspěl kromě Mezlíka také náměstek nejvyššího státního zástupce Pavel Pukovec a státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Praze Petra Vítková. Česká republika má v evropském úřadu obsadit celkem deset postů, následovat tak bude ještě druhé kolo výběrového řízení. V tiskové zprávě to 27. listopadu uvedl mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý.
Apel na státy
„Nemůžeme si dovolit žádná další zdržení, zvláště s ohledem na schvalovaný víceletý rozpočet a fond obnovy,“ prohlásil po jednání s ministry komisař Reynders. Práce prokuratury bude podle něj zvláště důležitá s ohledem na to, že zmíněný rozpočet na období 2021 až 2027 a fond koronavirové pomoci ekonomikám obsahují dohromady přes 1,8 bilionu eur (téměř 50 bilionů korun), což je historicky největší společný balík unijních peněz. Prokuratura má vyšetřováním a stíháním podvodů zamezit tomu, aby kdokoli tyto peníze čerpal neoprávněně.
Reynders vyzval členské země, aby své lidi dodaly co nejdříve, aby prokuratura mohla začít fungovat od března.