Úřad evropského žalobce začne fungovat nejdříve v březnu příštího roku

Šéfka EPPO Laura Kövesiová © EPA-EFE/ STEPHANIE LECOCQ

Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) začne fungovat se zpožděním proti původním plánům, a to nejdříve v březnu příštího roku. Ministry spravedlnosti zemí Evropské unie o tom informoval eurokomisař pro věci justice Didier Reynders, podle něhož stále velká část členských zemí nenominovala do úřadu své zástupce.

Vznik EPPO schválila unie už před třemi lety, loni pak do jeho čela unijní orgány vybraly Rumunku Lauru Kövesiovou. Ta od té doby chystá práci úřadu a opakovaně žádá o posílení rozpočtu, který letos i po dubnovém zvýšení zůstal v řádu jednotek milionů eur. Prokuratura určená zejména k boji proti podvodům a zneužívání unijních peněz měla původně začít pracovat do konce letošního roku.

Z 22 států zapojených do činnosti EPPO zatím podle diplomatických zdrojů nominovalo své prokurátory pouze Německo a Slovensko, několik dalších zemí schvaluje navržené kandidáty. Do úřadu přitom musí nominovat zástupce všechny země EU kromě Polska, Maďarska, Irska, Švédska a Dánska, které se na práci EPPO podílet nebudou.

Úřad evropského veřejného žalobce: Velké ambice i pochybnosti

Do konce roku 2020 má začít plně fungovat orgán, o jehož vytvoření se mluví už více než dvacet let – Úřad evropského veřejného žalobce. Vůbec poprvé tak na úrovni EU vznikne subjekt s nadnárodní pravomocí a působností vyšetřovat a trestně stíhat přeshraniční trestnou činnost. A jeho ambice jsou opravdu velké. I z toho důvodu je na místě si tento nový orgán představit podrobněji.

Za Česko by měl odejít pracovat do evropského úřadu Radek Mezlík z brněnské pobočky olomouckého vrchního státního zastupitelství, který je nyní dozorujícím státním zástupcem v případu možné korupce na radnici městské části Brno-střed, v takzvané kauze Stoka. Mezlík ČTK v listopadu řekl, že už byl vyrozuměn o úspěšné účasti ve výběrovém řízení, do kterého se přihlásil. „Do funkce budu jmenován, není ale zřejmé kdy. Tipoval bych, že to bude někdy v únoru, takže do té doby budu na kauze Stoka pracovat,“ uvedl.

Ve výběrovém řízení uspěl kromě Mezlíka také náměstek nejvyššího státního zástupce Pavel Pukovec a státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Praze Petra Vítková. Česká republika má v evropském úřadu obsadit celkem deset postů, následovat tak bude ještě druhé kolo výběrového řízení. V tiskové zprávě to 27. listopadu uvedl mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý.

ČR nebude mít dva, ale deset žalobců. Rozpočet EPPO se podařilo na poslední chvíli výrazně navýšit

Dlouho to vypadalo, že Úřad evropského veřejného žalobce nebude schopen plnit své ambiciózní cíle. Problém se ale na poslední chvíli podařilo vyřešit. A oddechnout si může i Česko, které bude mít dostatek delegovaných žalobců.

Apel na státy

„Nemůžeme si dovolit žádná další zdržení, zvláště s ohledem na schvalovaný víceletý rozpočet a fond obnovy,“ prohlásil po jednání s ministry komisař Reynders. Práce prokuratury bude podle něj zvláště důležitá s ohledem na to, že zmíněný rozpočet na období 2021 až 2027 a fond koronavirové pomoci ekonomikám obsahují dohromady přes 1,8 bilionu eur (téměř 50 bilionů korun), což je historicky největší společný balík unijních peněz. Prokuratura má vyšetřováním a stíháním podvodů zamezit tomu, aby kdokoli tyto peníze čerpal neoprávněně.

Reynders vyzval členské země, aby své lidi dodaly co nejdříve, aby prokuratura mohla začít fungovat od března.

Hlavní žalobkyně EU: Více fondů a více flexibility znamená více příležitostí pro podvody a korupci

Úkolem Úřadu evropského veřejného žalobce bude vyšetřovat komplexní a přeshraniční případy. Je možné, že se budou týkat lidí v důležitých pozicích nebo lidí, kteří jsou bohatí a vlivní, říká v rozhovoru pro EURACTIV.sk Laura Codruta Kövesiová.

Laura Codruta Kövesiová je …