Unijní peníze uprchlíkům v Turecku pomáhají, dlouhodobé řešení ale nepřináší

© EPA

Evropský parlament dnes odsouhlasil navýšení finanční pomoci pro uprchlíky v Turecku. Ta je sice užitečná, dlouhodobě udržitelné řešení však nenahradí. Turecké vládě se navíc úplně nezamlouvá.

Válka v Sýrii a komplikovaná situace v řadě dalších zemí donutila uprchlíky a migranty vydat se na cestu do Turecka a dále do Evropy. Dohoda mezi EU a Tureckem z roku 2016 měla situaci dočasně uklidnit, od té doby se však strany nebyly schopné dohodnout na její dlouhodobé alternativě.

„Turecko v současné chvíli hostí na 3,6 milionu syrských uprchlíků a více než 400 000 uprchlíků z jiných zemí. Za to mu náleží uznání, nicméně situace je v řadě rovin problematická,“ uvedla expertka na migraci organizace Amnesty International (AI) Šárka Antošová.

Jednu z těch rovin představuje samotná kritizovaná dohoda s EU, v rámci které Turecko ani Unie neplní své závazky. Problematické je především původně dohodnuté přebírání uprchlíků evropskými zeměmi, které téměř vůbec neproběhlo. Jak připomněla expertka na Turecko z think tanku TOPAZ Lucie Tungul, dohoda se navíc nevztahuje na jiné uprchlíky než ty ze Sýrie.

Pomoc dětským uprchlíkům? Přístup vlády nedává smysl, říkají organizace

V řeckých táborech pro uprchlíky se nachází více než 5000 dětí bez doprovodu. Jedenáctka evropských států už se zavázala, že se o část z nich postará. Zapojit se chtějí i české občanské organizace, potřebují k tomu však souhlas vlády.

Co se týká finanční asistence, EU se v dohodě zavázala přispět na pomoc uprchlíkům v Turecku celkem 6 miliard eur, a do 30. září loňského roku byla vyplacena necelá polovina. Situace ale není zdaleka jednoduchá. Jak upozornila Tungul, EU neposílá tyto finance turecké vládě, aby je pak rozdělila, ale přímo organizacím působícím na místě.

Erdoganova kritika míří mimo jiné na to, že peníze kvůli schvalovacímu procesu nechodí dostatečně rychle, a podle Lucie Tungul by byl raději, aby Unie přispěla přímo vládě na vytvoření bezpečnostní zóny v Sýrii, kam by se uprchlíci mohli přesunout.

„Pomohlo by mu to v mnoha věcech. Ulevilo by se tureckému systému i místům, kde je už teď počet uprchlíků vyšší než místních obyvatel. Vztahy jsou zde extrémně vypjaté,“ řekla Tungul s tím, že kromě politické roviny by to Erdoganovi mohlo částečně pomoct i v rovině ekonomické. Z potřeby vybudovat infrastrukturu v bezpečnostní zóně by totiž mohly těžit turecké firmy.

Dopad unijní pomoci a současná situace

Evropský parlament v pátek 10. července podpořil navýšení finanční pomoci syrským uprchlíkům, a velká část z ní, 485 ze 585 milionů euro, má jít právě těm pobývajícím v Turecku.  Peníze bylo potřeba uvolnit z tzv. rozpětí rozpočtu pro nepředvídané události. Unijní programy se zaměřují na humanitární pomoc nebo na vzdělávání.

Příliv uprchlíků je velkou zátěží zejména pro turecký systém zdravotnictví, evropská pomoc se proto hodí. „Vybudovala se centra, kam ženy mohou chodit na gynekologické prohlídky, očkování nebo s malými dětmi. (…) Jedná se také například o zajištění tlumočení z arabštiny do turečtiny na úřadech nebo o asistenty pro děti ve školách, které neumí turecky,“ vyjmenovala Lucie Tungul. Náklady Turecka jsou však podle ní nepoměrně vyšší.

Jak uvedla Antošová, Turecko přijalo nové zákony a předpisy o migraci, zřídilo nový azylový systém, postavilo tábory podél jižní hranice a umožnilo Syřanům přístup do škol a nemocnic. „Nejsou známy přesné údaje o nákladech na tato opatření, ale Turecko tvrdí, že šlo od roku 2011 o 36 miliard eur,“ doplnila.

Velké náklady státu se nelíbí místním Turkům, kteří zažívají dopady ekonomické krize a podle Tungul mají pocit, že se na ně nedostává. Kvůli uprchlíkům na Erdogana míří kritika také od opozice.

Erdogan se bojí koronaviru mezi uprchlíky, říká odbornice na Turecko

V Turecku hrozí mezi uprchlíky i vzhledem k epidemii výbušná situace, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz politoložka Lucie Tungul. EU si podle ní nepřipravila záložní plán místo dohody z roku 2016, a pouhé poskytnutí peněz nepředstavuje dlouhodobé řešení.

Co se týká dalších problémů kolem uprchlíků, Amnesty International a další organizace dokumentují nelegální nucené navracení syrských uprchlíků z Turecka do Sýrie, což je podle Antošové porušení jak tureckého, tak mezinárodního práva.

„Syrští uprchlíci dostávají v Turecku po zaregistrování dočasnou ochranu. Od roku 2019 je ale registrace čím dál náročnější. (…) Bez registrace však [uprchlíci] nemají přístup k základním službám, jako je lékařská péče, vzdělávání, legální práce. Ti, kteří registrováni nejsou, nemají tedy udělenu dočasnou ochranu, a bojí se vycházet, aby nebyli zatčeni a deportováni do Sýrie,“ popsala situaci Antošová.

AI poukazuje na to, že velmi málo Syřanů dostalo pracovní povolení, 97 % z nich je tak nuceno pracovat ilegálně, což s sebou nese vykořisťování, minimální dodržování bezpečnosti práce, velmi nízké mzdy a podobně.

Provokatér Erdogan, tvrdý Mitsotakis. Krize na řecko-turecké hranici možná opět ožije

Turecký prezident Erdogan naplnil své výhrůžky a na konci února „otevřel migrantům bránu do Evropy“. Server EURACTIV.cz přináší shrnutí relevantních události posledních měsíců, které vedly až k současné dynamické krizi na vnější hranici EU.

Co dál?

Evropskou unii od září čeká zintenzivnění debaty o nové podobě migrační a azylové politiky, jejíž součástí bude i přehodnocení vztahů se třetími zeměmi včetně Turecka.

Dosavadní diplomatické vztahy jsou i vzhledem k řecko-turecké krizi na hranicích na bodu mrazu, vyhlídky navíc nejsou příliš dobré. „Když se politici na obou stranách dotlačí do role, kdy je protistrana nepřítel, tak by se velmi špatně prodávalo veřejnosti, kdyby se na něčem dohodli,“ podotkla Lucie Tungul. Nejvyšší představitelé EU a Turecka se mají znovu sejít ještě v červenci.

Jak Tungul doplnila, skutečnou obětí sporů jsou pak samotní uprchlíci. Pokud jde o nové navýšení financí, podle politoložky se jedná pouze o oddalování problému a kupování si času, což doteď nic nevyřešilo. Jak nedávno upozornil řecký novinář Sarantis Michalopoulos, jakékoliv budoucí zvládání migrace do Evropy závisí především na vyřešení krize v Sýrii.

Amnesty International doporučuje, aby bylo další poskytování unijních financí podmíněno dodržováním mezinárodního práva, zejména zákazu nucených návratů uprchlíků zpět do Sýrie, kde jim hrozí vážná nebezpečí a ohrožení života. Pokud jde o konkrétní zacílení peněz, podpořena by prý měla být „důležitá integrace syrských uprchlíků do místních tureckých komunit“.

Organizace také apeluje například na to, aby EU navýšila počty míst k přesídlení syrských uprchlíků z Turecka do EU. Právě to je však kámen úrazu jakýchkoliv diskusí o sdílení odpovědnosti uvnitř EU.

Jak přimět státy EU ke společnému řešení migrace? Možností je sáhnout jim na fondy

Evropská komise už brzy představí nový pakt o migraci a azylu, kterým chce usmířit rozhádané evropské státy. K dohodě by je mohlo přimět propojení paktu s čerpáním peněz z evropského rozpočtu.