Terorismus nikam nezmizel. EU plánuje nová opatření, Michel chce institut pro imámy

© Pixabay

Evropská unie má nástroje na efektivnější boj s terorismem, zatím je ale nedokázala implementovat, myslí si skupinka evropských lídrů a plánuje to změnit. S konkrétními návrhy přijde ještě letos Evropská komise.

Po několika „klidnějších“ letech se na evropské světlo opět dostává hrozba islamistického terorismu. Francie zažila na podzim útoky dva, přibližně před týdnem vraždil radikál v rakouské Vídni. Vážnost situace ukazuje uspořádání „minisummitu“, který svolali francouzský prezident Emmanuel Macron a rakouský kancléř Sebastian Kurz.

Z Paříže se v úterý pomocí videokonference spojili s hrstkou dalších lídrů evropských zemí a unijních institucí, aby projednali společný boj s terorismem. Výsledkem jednání jsou kromě očekávané shody na lepší či intenzivnější spolupráci také další poměrně konkrétní návrhy, které mají řešit problémy na několika úrovních. Země i evropské instituce na nich budou pracovat v následujících týdnech – má jít jak o implementaci dříve přijatých opatření, tak o nové návrhy.

EU dál opatrně prohlubuje bezpečnostní spolupráci, pro ČR to může být přínosné

Se strategiemi Evropské komise se v poslední době „roztrhl pytel“. Minulý týden přistála na stole tzv. strategie bezpečnostní unie EU, která má za cíl zefektivnit společný boj proti kybernetickým hrozbám, obchodu s lidmi nebo terorismu.

Nizozemský premiér Mark Rutte po jednání připomněl, že „extremismus a terorismus nezná hranice, žádná země tedy tyto problémy sama nevyřeší.“ S odkazem na radikalizaci muslimů v evropských mešitách zdůraznil, že je nutné zabránit tomu, aby se „z míst pro modlitby stala místa nenávisti“. Předseda Evropské rady Charles Michel v souvislosti s tím navrhl zřízení evropského institutu pro muslimské imámy, čímž by se mohlo omezit šíření radikálních podob islámu.

Podle Sebastiana Kurze představují velké nebezpečí radikálové, kteří jsou vycvičeni v muslimských zemích, a potom přijíždí do Evropy. Společná opatření by podle něj měla mířit právě na tento problém.

Schengen čeká reforma

Návraty radikálů do Evropy souvisí také s tématem ochrany vnějších hranic. „Boj proti nelegální migraci je něco jiného než terorismus, ale musíme se podívat na jejich propojení. Schengen je území s volným pohybem, je to jeden ze základů EU, příslib volného pohybu však vyžaduje také bezpečnost a ochranu vnějších hranic,“ upozornil Emmanuel Macron. Prioritou je podle něj implementovat všechna opatření navržená už po teroristických útocích v roce 2015.

Do Evropy míří jen minimum nelegálních migrantů, problémy ale nezmizely

I malý počet nelegálních migrantů přicházejících do Evropy stačí k tomu, aby téma zůstávalo vysoce politicky citlivé. Klíčovou výzvu následujících let představuje obnovení důvěry.

Společně s německou kancléřkou Angelou Merkelovou zmínili potřebu reformy Schengenského prostoru. „Musíme monitorovat nejen kdo do EU přichází, ale také kdo ji opouští,“ řekla Merkelová s tím, že tzv. systém vstupu a výstupu by měl v EU fungovat do roku 2022.

Macron i další lídři také vyzvali k lepšímu propojení informačních databází a k intenzivnější spolupráci policie a tajných služeb.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dala výzvám lídrů konkrétnější podobu. Unijní exekutiva podle ní představí návrh reformy schengenského systému příští rok v květnu. Týkat se má například zdokonalení Schengenského informačního systému (SIS) nebo zlepšení přeshraniční spolupráce. Plán na posílení mandátu agentury Europol má EK představit už v prosinci.

Ještě letos má Evropský parlament schválit návrh z roku 2018 na rychlejší odstraňování obsahu s nenávistnou a radikální tématikou z internetových stránek. Novou směrnicí,  kterou představí příští měsíc, chce Komise zároveň přimět internetové platformy, aby se do tohoto procesu aktivněji zapojily. Škodlivý obsah by podle von der Leyenové měl ze sociálních sítí mizet do jedné hodiny od nahlášení.

Pokud jde o komplexnější plány, 9. prosince Evropská komise představí novou „protiteroristickou agendu EU“, která má „zaplnit bezpečnostní mezery“. Šéfka EK zmínila i plán na lepší integraci a inkluzi mladých lidí do evropské společnosti skrze nový program, který má spatřit světlo světa 24. listopadu.

Lídři na tiskové konferenci několikrát zopakovali, že se nestaví proti islámu, pouze jeho radikální podobě, která ohrožuje evropské hodnoty a styl života „Není to boj mezi Evropany a migranty nebo křesťany a muslimy, ale mezi civilizací a barbarismem,“ nechal se slyšet Mark Rutte.

V pátek se mají virtuálně potkat ministři vnitra ze členských zemí, aby začali návrhy projednávat.

Nový migrační pakt: Komise chce do řešení zapojit všechny státy

Evropská komise dnes zveřejnila nový Evropský pakt o migraci a azylu, soubor návrhů, kterými chce reformovat unijní migrační a azylovou politiku. Obávané kvóty se nevrací, státy se však budou muset zapojit do řešení.

Další plány Evropské komise

Ve středu o zmíněných tématech debatovali na plénu Evropského parlamentu zástupci politických frakcí s eurokomisařkou pro vnitřní věci Ylvou Johanssonovou. Plány Komise tak dostaly detailnější obrysy.

„Vídeňský útok ukazuje potřebu zastavení ilegálních zbraní. Členské státy musí urychleně implementovat směrnici o zbraních,“ vyzvala eurokomisařka s odkazem na legislativu, která je konkrétně v České republice dost kontroverzní. Ještě před létem Komise představila Akční plán boje proti obchodování se zbraněmi. „S partnery na západním Balkáně úzce spolupracujeme na zastavení pašování nelegálních zbraní,“ doplnila komisařka.

Výbor EP vyzývá k regulaci 3D tiskáren. Domácí výroba kompletních pušek je ale iluzí

Říjnový útok na německou synagogu dostal i kvůli mediálním zkratkám do popředí otázku domácí výroby zbraní na 3D tiskárnách. Část europoslanců požádala Evropskou komisi, aby přišla s regulací. Útočníkům však často stačí nakoupit si materiál na zbraně v běžných obchodech.

EU podle ní musí pracovat na registraci všech známých zahraničních teroristů v Schengenském informačním systému, aby je mohla odhalit, když se pokusí překročit hranice EU.

Klíčem k tomu je lepší sdílení informací. „Vídeňský útočník se snažil koupit munici na Slovensku. Měl kontakty v Německu a ve Švýcarsku. Potřebujeme lepší sdílení informací, středobodem je SIS. Důležitý je ale také systém záznamů jmen cestujících, alias PNR, klíčový pro nalezení podezřelých,“ uvedla Johanssonová. Členské země by podle ní měly urychleně implementovat také PNR směrnici, úkol jim chce zjednodušit.

Pro policejní orgány by tak mělo být snazší vyměňovat si data o DNA, otiscích prstů a poznávacích značkách, v budoucnu pak možná i fotografie a policejní záznamy. Ad hoc policejní spolupráce se podle švédské komisařky musí změnit na „systematické policejní partnerství“.

„Každý, kdo má legální právo pobývat v Evropě, by měl mít příležitost zapojit se do společnosti. Společnosti, kde jsou všichni chránění evropskými hodnotami a základními právy, a kde všichni zároveň respektují ty samé hodnoty a práva,“ zdůraznila na závěr svého vystoupení před europoslanci Johanssonová.

Europol v souvislosti s koronavirem varuje před radikalizací a terorismem

Evropská policejní služba Europol varovala před radikalizací jednotlivců v důsledku přísných opatření proti šíření koronavirové nákazy. Nebezpečí teroristických útoků roste, upozornil unijní úřad v nejnovější zprávě o terorismu.