Švédsko-řecký „migrační tandem“ musí dostat členské státy k jednacímu stolu

© Shutterstock

Nová Evropská komise má před sebou těžký úkol – nalézt fungující a dlouhodobé řešení v migrační a azylové politice a myslet při tom na členské státy. Pokoušet se o to budou eurokomisaři Margaritis Schinas z Řecka a Ylva Johanssonová ze Švédska.

V EU je málo oblastí tak citlivých jako migrační a azylová politika. Z velké části je to způsobeno tím, že patří do vnitřních záležitostí každé země, které si zpravidla chtějí uchovat pravomoc rozhodovat o tom, koho na své území přijmou. Vzhledem k různým zájmům států je tak velmi těžké najít společnou řeč a dohodnout se na dlouhodobých řešeních.

Úkol nově připadne kabinetu Evropské komise pod vedením Němky Ursuly von der Leyenové, která ve svých plánech avizovala snahu o „nový start“ v otázce migrace a azylu. „Navrhnu Nový pakt o migraci a azylu, a to včetně znovuotevření dublinské reformy,“ napsala ve svém „úvodním“ dokumentu. Podle svých slov si je vědoma, jak komplikované a rozdělující diskuse o migraci jsou, a že je potřeba zohlednit obavy mnoha stran a překonat rozdíly.

Odborník na migraci a azyl Tomáš Jungwirth z Asociace pro mezinárodní otázky předpokládá, že právě zmíněný pakt bude jednou z věcí, kterou Evropská komise bude chtít předložit v prvních stech dnech v úřadu. „Dnes je ale samozřejmě brzy předvídat, jestli půjde skutečně o reformu společné migrační a azylové politiky, nebo pouze o dílčí korekce,“ dodal.

Vztahy mezi EU a Afrikou se za von der Leyenové nezmění

Spekulace o tom, že nově zvolená předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová by mohla jmenovat komisaře přímo pro africký region, se nepotvrdily. Agendu si tedy mezi sebe rozdělí hned trojice eurokomisařů.

Dva komisaři jako výhoda, nebo cesta k paralýze?

Ačkoliv von der Leyenová představila hlavní rámec, detailnějším pohledem do migračních plánů nového kabinetu měla být říjnová slyšení se dvěma kandidáty na komisaře, kteří budou mít oblast společně na starosti. Dnes už potvrzená eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová si nicméně od europoslanců vyslechla kritiku za nedostatečně konkrétní plány. Během „grilování“ Margaritise Schinase se zase řešil především kontroverzní název jeho portfolia „ochrana evropského způsobu života“, které zahrnuje právě i migrační a azylovou politiku.

Zvolená struktura Komise a současná podoba sdílení migrační agendy mezi komisaři je novinkou. Podle Jungwirtha s sebou přináší zajímavou situaci, a to jak z hlediska institucionálního, tak i z hlediska mocenské hry. Připomíná navíc, že Řecko a Švédsko mají tradičně velmi odlišný pohled na migraci. „Vytváří to prostor potenciálního konfliktu, který by mohl vést k paralýze v dalších snahách o nějakou hlubší reformu,“ poznamenal.

Zároveň ale dodal, že pokud se Švédce a Řekovi podaří najít společnou řeč na základních principech a k úkolu přistoupí profesionálně, mohou vytvořit významný tlak jak na Evropský parlament, tak na Radu. „Jestli má být někde prostor pro kompromis, tak tito dva by ho mohli zprostředkovat,“ řekl Jungwirth.

Sledujeme živě: Grilování Evropské komise pod vedením Ursuly von der Leyenové

Geopolitická Komise“. Právě tímto termínem označila zvolená předsedkyně unijní exekutivy Ursula von der Leyenová svůj nový tým. Koho členské státy vyslaly do Evropské komise, jaké portfolio dostali jednotliví kandidáti na starost a jak si vedli během tzv. grilování v Evropském parlamentu?

Co je v plánu

Evropská komise a celá EU mají před sebou mnoho výzev. Johanssonová má v plánu vytvořit permanentní a udržitelný systém vyhledávání a záchrany migrantů na moři. Dále se chce soustředit například na zajištění legálních cest do Evropy, boj s nelegální migrací a dobře fungující návratovou politiku. I podle Schinase bude EU více než dosud vracet do zemí původu migranty, kteří nezískají v některé ze členských zemí Unie azyl. Cestou k tomu mají být nové dohody s tranzitními zeměmi a zeměmi původu migrantů.

Podle české europoslankyně Michaely Šojdrové (KDU-ČSL, EPP) Schinas předvedl, že má nezbytné schopnosti a dovednosti pro svou významnou roli v příští Komisi. „Má velmi realistický přístup k migraci. Obhajuje otevřenost a solidaritu potřebným a zároveň v rámci migrační politiky prosazuje readmisní dohody a partnerství se třetími zeměmi,“ shrnula Šojdrová.

Velkým souvisejícím tématem je ochrana vnějších hranic EU. Jejím středobodem bude podle von der Leyenové posílení Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex), čímž chce evidentně navázat na svého předchůdce v čele Komise Jeana-Clauda Junckera. Na hranicích by mělo podle ní do roku 2024 operovat až 10 000 mužů a žen. Ve svých červencových plánech zmínila, že klíčovou podmínkou bude včasné dosáhnutí dohody na novém víceletém finančním rámci. Jak se ale nyní ukazuje, do konce roku dohoda pravděpodobně nevznikne.

Frontex posílí později, než se původně plánovalo. S ochranou hranic pomůže obří biometrická databáze

Evropský parlament minulý týden posvětil dohodu institucí ohledně posílení pohraniční a pobřežní stráže EU. Agentura Frontex významně rozšíří své personální kapacity, bude to ale trvat déle, než plánovala Komise. Novinkou je pak i vytvoření velké informační biometrické databáze CIR.

S ochranou hranic je úzce propojená také problematika schengenského prostoru. Ylva Johanssonová by se ráda zasadila o obnovení zóny volného pohybu bez omezení způsobeného tím, že některé státy v důsledku migrační krize znovu zavedly kontroly na hranicích. Cestou k tomu je podle ní právě posílení vnějších hranic.

Ve vzduchu opět visí kvóty

Třaskavé téma tradičně představuje cesta ke zvládání velkého množství žádostí o azyl. Sama von der Leyenová ve svých plánech několikrát zmiňuje potřebu „sdílení zátěže“. Podle Jungwirtha bude klíčová konkrétně iniciativa Německa, Francie a dalších států na vytvoření dočasného dobrovolného mechanismu na přerozdělování a přesidlování žadatelů o azyl napříč unijními státy. „Je to iniciativa, která je konstruktivní, ale zároveň závisí na dobrovolnosti. Kdyby se povedla, tak by šlo o posun. Zatím to tak úplně nevypadá,“ podotkl analytik. Řada států včetně České republiky zatím toto řešení odmítá. Souhlas ze strany členských zemí je však podle Jungwirtha podstatný, protože bez něj pravidla nepůjdou implementovat.

Právě dialog s národními vládami bude základním kamenem pro posun vpřed, což si zřejmě uvědomuje i Ylva Johanssonová. Za svůj hlavní úkol označila odblokování diskusí o migrační politice v rámci EU, a to zejména s ohledem na členské státy. Právě s těmi chce po příchodu do Komise diskutovat o jejich postojích a vyslechnout si jejich představy. To ve vyjádření pro EURACTIV.cz ocenil i český europoslanec Ondřej Kovařík (ANO, RE). „Odcházející komise dialog s členskými zeměmi na téma migrace velmi podcenila,“ uvedl.

Ondřej Kovařík: Sdílím pragmatismus pana premiéra. Liberální frakce je pro nás optimální půda

Za patnáct let v Unii je Česká republika plnohodnotný člen a měla by se chovat sebevědomě, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz europoslanec Ondřej Kovařík. Česká debata o EU podle něj není dostatečně věcná.

Tomáš Jungwirth si myslí, že zájem o otevření debaty bude i u členských států, a to minimálně v oblastech jako je návratová směrnice. Co se týká solidarity, Komise bude podle něj dělat všechno proto, aby se vyhnula zúžení diskuse pouze na kvóty, jak se stalo v minulosti.

Turecké výhrůžky

EU nesmí zapomínat ani na opakované turecké výhrůžky o „otevření brány do Evropy“ syrským uprchlíkům. Evropa je v tomto ohledu podle Jungwirtha vydíratelná, protože jí záleží na tom, aby nedocházelo k dalšímu nárůstu žadatelů o azyl. K tomu ovšem dle jeho slov už dochází, a to pravděpodobně částečně i kvůli politice tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana. „Nelze to ale interpretovat tak, že má pod palcem tři a půl milionu lidí a když si zamane, tak je vyšle nějakým směrem. Takhle to asi opravdu nefunguje, ti lidé takto neuvažují,“ upozornil odborník. Prezidentovi podle něj současná situace a pozice vyhovují, „migrační karta“ pro Erdoğana ale bude fungovat pouze do té doby, dokud ji bude mít. Jednou z priorit Schinase má být i nové projednání dohody s Tureckem.

Pokud neodvoláte slova o invazi, pustím syrské uprchlíky do Evropy, pohrozil Erdogan

Jestliže Evropa označuje tureckou operaci v Sýrii za invazi, pak může Turecko poslat do Evropy syrské uprchlíky, kteří jsou na jeho území. Dnes to řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, když hájil postup Ankary proti syrským Kurdům.