Švédsko navrhuje přemísťování podezřelých mezi zeměmi

Švédské předsednictví minulý týden (15-.17. července) na neformálním zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci navrhlo, že by se soudní procesy s podezřelými osobami mohly přesouvat mezi jednotlivými členskými státy.

Švédové, kteří stojí nyní v čele Evropské unie, by chtěli snížit počet duplikovaných soudních procesů, které zahrnují přeshraniční zločiny. Švédské předsednictví navrhuje, že by se případy přeshraniční kriminality, které se dostanou před soud v jedné zemi, mohly přesouvat z jednoho členského státu do druhého. Tím by se mělo zabránit překrývání aktivit a plýtvání zdroji. Skupinám zabývajícím se občanskými právy se však tento návrh nelíbí.

Návrh švédského předsednictví, který podporuje dalších 15 členských států Unie, také počítá s přemisťováním případů tam, kde by bylo možné jednodušeji nasbírat důkazy proti podezřelým a obžalovaným. Švédové pak také navrhují přesun případů, pokud by bylo potřeba, aby byl podezřelý dopraven na místo činu, které se nachází v jiné zemi EU. Dalším možným případem, kdy by byly soudní kauzy přesouvány do jiných členských zemí, by bylo přemístění případu do země, kde žijí oběti nebo svědci zločinu.

Soudní kauzy by také mohly být přesouvány, pokud by to „zlepšilo vyhlídky odsouzených osob na budoucí sociální rehabilitaci,“ píše se v návrhu švédského předsednictví. Princip tohoto návrhu, pokud by byl nakonec schválen a implementován, by se mohl použít namísto vydání evropského zatýkacího rozkazu, pod kterým můžou být podezřelí přesouváni mezi zeměmi, ale který zabere mnoho času na vyřízení a země se k němu staví často zády kvůli neexistenci minimálních standardů práv podezřelých.

Na základě tohoto návrhu by neexistoval žádný závazek takto podezřelé mezi členskými státy přesouvat. V návrhu se píše: „Navrhované kroky mají za cíl dosáhnout lepšího a přesnějšího stanovení místa trestního řízení. Má také za cíl větší transparentnost a objektivitu ve způsobu určení místa trestního řízení.“

Nedůvěra některých členských států

Některé členské státy zůstávají k švédskému návrhu skeptické. Především Irsko a Velká Británie nepovažují návrh za nezbytný, protože oba tyto státy mohou v současnosti zastavit trestní řízení, pokud se stejným podezřelým probíhá v jiném členském státě trestní řízení. Ostatní členské země jako Německo a Polsko, by musely pro implementaci švédského návrhu změnit svůj právní řád, protože jejich orgány se musí zabývat každou kauzou jakmile je jednou zločin nahlášen.

Objevují se také obavy, že by tento švédský návrh v praxi znamenal to, že by členské státy mohly přemísťovat kauzy, aby snížily náklady na své vlastní soudní systémy. Mohlo by také docházet k tomu, že budou případy přesouvány do států, kde má policie silnější pravomoc získávat důkazy. Celý tento systém je „velmi orientován na obžalobu“, řekla Jodie Blackstock z britské organizace pro občanská práva.

Tento švédský návrh také velmi zvýrazní rozdíly v soudních systémech jednotlivých členských států a také to, že stále uvnitř Evropské unie neexistují minimální standardy pro práva podezřelých osob. „Členské státy jsou připraveny bojovat s kriminalitou, ale nejsou připraveny smazat rozdíly mezi svými systémy,“ dodala Blackstock.