Soudní dvůr vyhověl Komisi, Polsko musí pozastavit kritizovaný zákon o justici

© Pixabay

Spor Evropské komise s Polskem ohledně kontroverzní justiční reformy se dostává do nové fáze. Soudní dvůr EU dnes polské vládě nařídil, aby pozastavila uplatňování zákonů, které snižují důchodový věk soudcům Nejvyššího soudu.

Polsko musí okamžitě zastavit nucené penzionování soudců Nejvyššího soudu. Takový předběžný příkaz dnes vydal Soudní dvůr Evropské unie, který projednává žalobu Evropské komise vůči Varšavě ohledně sporné reformy soudnictví. Unijní nařízení má být uplatněno i zpětně vůči těm soudcům polské nejvyšší soudní instance, které již postihla nová opatření snižující věk odchodu do důchodu, vysvětluje tisková zpráva unijního soudu.

V rámci reformy Nejvyššího soudu byl soudcům snížen věk odchodu do důchodu ze 70 na 65 let. Pokud chce soudce i po dosažení této věkové hranice v práci pokračovat, musí o to požádat a také musí doložit, že je k tomu zdravotně způsobilý. Polský prezident Andrzej Duda si navíc vyhradil právo rozhodovat o tom, kterým soudcům výjimku povolí.

Dočasná stopka

Dnešním předběžným opatřením vyhověl Soudní dvůr Evropské unie žádosti Evropské komise, aby až do konečného verdiktu k polské reformě bylo pozastaveno uplatňování zákonů, které se týkají snížení důchodového věku soudců Nejvyššího soudu. Soudcům, na které se nová pravidla vztahují, mají pokračovat v práci za stejných podmínek, jako před přijetím zákona.

Komise se na Soudní dvůr obrátila po několika měsících bezvýsledného dialogu s polskou vládou, která podle ní nedokázala přesvědčivě vysvětlit důvod reformy. „Evropská komise se nadále domnívá, že polský zákon o Nejvyšším soudu je neslučitelný s právem Unie, protože oslabuje zásadu nezávislosti soudnictví, včetně zásady neodvolatelnosti soudců. Polsko tak neplní své povinnosti podle čl. 19 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii ve spojení s článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie,“ napsala koncem září Evropská komise.

Dnešní rozhodnutí soudu má také zamezit jmenování nových soudců místo těch, kteří by měli odejít na základě kritizovaného zákona. Rovněž mají být zastavena opatření směřující ke jmenování nového prvního předsedy Nejvyššího soudu. Varšava má nyní do měsíce a poté vždy jednou za měsíc informovat Evropskou komisi o tom, jaká opatření přijala s cílem splnit požadavky dnešního předběžného opatření, které vydala místopředsedkyně Soudního dvora EU Rosario Silva de Lapuertaová.

Portál wyborcza.pl uvádí, že prezident se od července, kdy zákon vstoupil v platnost, snaží „odstranit“ 22 soudců. Zákon, který vstoupil v platnost letos 3. dubna, podle EK podkopává nezávislost soudnictví, a Polsko tak porušuje unijní smlouvy. Snížení věkové hranice nejvyšších soudců soudu údajně podrývá právní stát.

Další vývoj ve sporu Evropské unie s Polskem. Komise předává případ Soudnímu dvoru

Po důrazné kritice Maďarska ze strany Evropského parlamentu se vyostřuje také spor mezi EU a Polskem. Evropské komisi se stále nelíbí polská reforma, která podle ní oslabuje nezávislost tamního soudnictví. Případ tak předala Soudnímu dvoru EU.

Čekání na polskou odpověď

Polský premiér Mateusz Morawiecki, který je nyní v Bruselu na summitu EU s asijskými zeměmi, novinářům potvrdil, že jeho země byla o kroku unijního soudu informována. „Během posledních hodin (…) přišlo oznámení od Evropského soudního dvora. Mohu rozhodně říci, že po důkladné analýze zaujmeme stanovisko,“ citoval Reuters polského premiéra.

Evropská komise Polsko kvůli novému zákonu zažalovala v září a unijní soud požádala, aby žalobu projednal ve zrychleném řízení. Žaloba EK se zakládá na argumentaci, že jelikož polští soudci rozhodují mimo jiné na základě evropského práva, jsou zároveň soudci EU. Z toho podle Komise vyplývá, že evropské instituce mají právo a povinnost dohlížet na nezávislost polské justice pomocí svých obvyklých nástrojů používaných k vymáhání evropského práva.

Polská vláda naopak tvrdí, že soudnictví patří mezi výlučné kompetence členských států a že unijní soud nemá v tomto případě rozhodovat o stížnosti Evropské komise.

Tomáš Kafka: Polsko by chtělo ovlivňovat hodnoty celé EU, Češi tuto ambici nemají

Vzájemná obchodní výměna mezi Českem a Polskem nadprůměrně roste, výborně funguje také přeshraniční spolupráce, říká Tomáš Kafka.