Soudní dvůr EU vyzval polský soud, aby ověřil nezávislost kárného orgánu

© Shutterstock

Polský nejvyšší soud musí ověřit nezávislost svého nového kárného orgánu, který má rozhodovat o penzionování soudců. Stanovil to dnes Soudní dvůr Evropské unie, na který se s žádostí o stanovisko obrátila polská justice. Polská vláda, která je s Bruselem ve sporu kvůli soudní reformě, výrok prezentovala jako svůj úspěch. Stejně ho však vykládá opozice kritizující vládní kroky.

Nové kolegium rozhoduje spory týkající se snížení důchodového věku soudců polského nejvyššího soudu. Soud EU v červnu konstatoval, že zákon stanovující jejich odchod do penze na 65 let je v rozporu s unijním právem. Varšava již loni zákon částečně upravila a někteří penzionovaní soudci se vrátili do práce. Část z nich však zpět přijata nebyla a o jejich sporech rozhoduje právě kárné kolegium.

Soudní dvůr EU odmítá polský zákon snižující důchodový věk soudců

Polský zákon snižující důchodový věk soudců je v rozporu s unijním právem. Rozhodl o tom dnes Soudní dvůr Evropské unie, podle něhož může norma vyvolávat pochybnosti o nezávislosti soudců.

Unijní soud dnes rozhodl, že nezávislost členů kolegia není zpochybněna tím, že je jmenuje prezident. Tuto nezávislost je však třeba prověřit s ohledem na fakt, že hlavě státu navrhuje soudce kárného orgánu soudcovská rada. Tu vybírá parlament, kvůli čemuž je podle kritiků rada závislá na vůli polské vlády disponující většinou poslanců.

Soud v Lucemburku konstatoval, že polský nejvyšší soud by při zkoumání nezávislosti kolegia měl vzít v potaz okolnosti, „za kterých byli členové nové Národní rady soudnictví určeni“ a jak „plní svou úlohu chránit nezávislost soudů a soudců“.

Předsedkyně polského nejvyššího soudu Malgorzata Gersdorfová na výrok unijní justice reagovala prohlášením, že její soud bude jednat „bez zbytečných průtahů“. Gersdorfová byla podle původní verze polského zákona jednou z penzionovaných soudkyň, po přijetí jeho novely ale žena kritizující vládu za útoky na justici v čele soudu zůstala. Dnes prohlásila, že výrok soudu EU by měl být podnětem obnovení důvěry v polskou soudcovskou radu.

Spor trvá už dva roky

Kvůli zákonům o nejvyšším soudu a soudcovské radě vede s Polskem téměř dva roky řízení Evropská komise, podle níž nové právní úpravy ohrožují vládu práva v zemi. Procedura může teoreticky skončit až odebráním hlasovacích práv Polsku v Radě EU, avšak kvůli nutnému jednomyslnému souhlasu ostatních států a přislíbené maďarské podpoře polského postoje je tento závěr nepravděpodobný.

Kritici vlády, podle nichž se konzervativní nacionalistická strana Právo a spravedlnost snaží dostat soudy pod kontrolu, označují dnešní verdikt za potvrzení svého pohledu na věc. „Je to náš úspěch, úspěch občanské společnosti, která vyjádřila svůj nesouhlas, je to úspěch spravedlnosti,“ řekla novinářům Sylwia Grzegorczyková-Abramová z iniciativy Svobodné soudy.

Stejně tak ale v rozhodnutí lucemburských soudců vidí dobrou zprávu pro vládu polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro, který je jedním z autorů kritizované reformy. Verdikt je podle něho „velkou porážkou všech, kteří doufali, že Národní rada soudnictví a nové kolegium nejvyššího soudu budou označeny za (orgány) porušující evropské právo“. Vláda vysvětluje kontroverzní změny v justici jako snahu zefektivnit fungování soudů a zbavit je soudců spjatých s komunistickým režimem.

Donald Tusk pravděpodobně míří do čela Evropské lidové strany

Končící předseda Evropské rady Donald Tusk nejspíš po skončení svého mandátu zůstane v předsednickém křesle, tentokrát ale Evropské lidové strany. Tusk je totiž jediným kandidátem na tento post.