Soudní dvůr EU nařídil Polsku zastavit činnost disciplinární komise vyšetřující soudce

© Shutterstock

Soudní dvůr Evropské unie dnes vydal rozhodnutí, kterým Polsku nařizuje  zastavit činnost disciplinární komise. Disciplinární režim se soudci je předmětem žaloby Evropské komise na Polsko, která Soudní dvůr v lednu požádala, aby účinnost ustanovení do vydání rozsudku pozastavil.

Justiční reforma z vládní dílny zavadí v oblasti soudnictví nový disciplinární režim v čele s disciplinární komorou nejvyššího soudu, která může podrobit soudce vyšetřování a uložit jim sankce na základě obsahu jejich soudních rozhodnutí. O složení komory rozhodují členové soudcovské rady, kteří jsou voleni parlamentem, v němž má většinu vládní strana Právo a spravedlnost.

Podle Komise takový režim nezaručuje nezávislost a nestrannost disciplinární komory Nejvyššího soudu a soudci v něm jsou pod politickou kontrolou, což narušuje nezávislost soudnictví a zákon by mohl do vydání finálního rozsudku Soudního dvora vážně a nezvratně poškodit unijní právní řád.

Unijní soud dnes žádosti Komise o předběžné opatření vyhověl a v tiskové zprávě konstatoval, že opatření zaručí „plnou efektivitu budoucího konečného rozhodnutí“.

Komise požádala Soudní dvůr EU o pozastavení zákona o trestání soudců

Evropská komise požádala Soudní dvůr Evropské unie, aby předběžným opatřením pozastavil účinnost polského zákona o trestání soudců, kteří zpochybňují vládní reformu justice. Unijní soud to dnes oznámil na twitteru.

Kromě Komise se na Soudní dvůr obrátily také dva polské soudy v rámci řízení o předběžné otázce. Dotazovaly se, zda je nový režim kázeňského řízení proti soudcům v zemi v souladu s právem EU a daly tak najevo obavy z možného postihu soudců, pokud by v probíhajících řízeních vynesli rozhodnutí, jež by se nelíbilo úřadům.

Odpovídat na otázky, které se nevztahují ke konkrétnímu případu, na který by bylo možno vztáhnout výklad unijního práva, ale není v rámci řízení o předběžné otázce možné. Proto je Soudní dvůr na konci března kvůli jejich obecné povaze označil za „nepřípustné“.

Soudní dvůr EU se nebude vyjadřovat ke kázeňským postihům polských soudců

Soudní dvůr Evropské unie se nebude v předběžném řízení vyjadřovat k polským opatřením týkajícím se kázeňských postihů soudců. Rozhodl o tom dnes soud v Lucemburku, podle něhož je žádost o stanovisko k obecným otázkám nepřípustná.

Argumenty Polska neobstály

Polsko argumentuje, že soudnictví je oblast, která spadá do kompetence národních států. To ale Soud v dnešní tiskové zprávě odmítl. Strukturu justičních orgánů sice mají v pravomoci opravdu členské státy, justice ale zároveň musí fungovat v souladu s unijním právem.

„Členské státy tak musí zajistit (…), že rozhodnutí vyplývající z disciplinárních řízení proti soudcům podléhají přezkumu takového orgánu, který sám splňuje záruky spojené s účinnou soudní ochranou, a to včetně nezávislosti,“ uvádí Soudní dvůr. Polský Nejvyšší soud už ve svých dřívějších rozsudcích z loňského prosince a letošního ledna neshledal disciplinární komisi nezávislou, ta ale pokračovala dále ve své činnosti. 

S tím ale nesouhlasí například státní tajemník polského ministerstva spravedlnosti Sebastian Kaleta. Podle něj složení ústavních orgánů členských zemí nespadá do pravomocí unijní justice a dnešní rozhodnutí Soudního dvora považuje za „akt uzurpace, který narušuje polskou suverenitu“. Polský kabinet již dříve uvedl, že komora funguje v souladu s polským právem a EU do jejího složení nemá co mluvit.

Vládní mluvčí Piotr Müller dnes prohlásil, že rozhodnutí soudu EU vyvolává vážné právní pochybnosti.

„Zvážíme různé varianty, jak se postavíme k rozhodnutí Soudního dvora EU,“ uvedla náměstkyně ministra spravedlnosti Anna Dalkowská, která polskou vládu v Lucemburku zastupovala. Rozhodnutí se podle ní týká jen fungování disciplinární komory vůči soudcům, ale tribunál nepozastavil kompetence komory vůči jiným právnickým profesím, ani nezpochybnil postavení soudců v této komoře, tedy ani nezpochybnil jejich možnou účast na volbě předsedy nejvyššího soudu.

Podle televize TVN 24 „je to v dějinách vůbec poprvé, co unijní soud pozastavil činnost instituce, kterou členský stát pokládá za svůj formální orgán“. 

„Disciplinární komora není soud. Je to antisoud, který v demokratickém právním státu nemá důvod existovat. Rozhodnutí soudního dvora je první krok k nápravě bezpráví,“ řekl listu Gazeta Wyborcza právní expert Mikolaj Malecki z Jagellonské univerzity.

„Dalo se to čekat. Dějiny disciplinární komory jsou dějinami úpadku právního státu v Polsku, dějinami speciálního soudu, vytvořeného politiky k šikanování nezávislých soudů. Doufejme, že rozsudek v této věci potvrdí nelegálnost tohoto výtvoru,“ dodal polský profesor Marcin Matczak.

Polsko má nyní měsíc na to, aby opatření Soudního dvora zohlednilo, jinak mu hrozí pokuta.

Dlouholetý spor

Polské justiční reformy jsou terčem kritiky ze strany Evropské komise dlouhodobě. Disciplinární zákon je třetím aktem v oblasti soudnictví, kvůli kterému Komise Polsko žalovala u unijního soudu.

První dvě žaloby dopadly ve prospěch Komise. Loni unijní soud rozhodl, že zákon snižující důchodový věk polských soudců je v rozporu s unijním právem a stejně pak zhodnotil i normu, jež polské vládě umožňuje zasahovat do složení nejvyššího soudu.

Současné řízení o disciplinárním režimu zatím není u konce. Datum vydání finálního rozsudku Soud v dnešní tiskové zprávě nespecifikoval.

Polská vláda žaloby podávané Evropskou komisí odmítá jako neoprávněné zasahování do vnitřních věcí, přesto však po tlaku z Bruselu učinila některé změny v kritizovaných zákonech.

Podle kritiků se polská konzervativně nacionalistická vládní strana snaží omezit nezávislost soudů a získat nad nimi kontrolu. Strana, která loni vyhrála druhé volby v řadě a má opět jednobarevnou většinu v dolní parlamentní komoře, reformu vysvětluje jako snahu zefektivnit práci justice a zbavit se soudců spojovaných ještě s komunistickým režimem před rokem 1989.

2020: Jak chránit právní stát?

Právní stát je jednou ze základních hodnot Evropské unie. Polsko a Maďarsko má ale v posledních letech s jeho dodržováním problémy. EU se tedy snaží nalézt efektivní cestu, jak ochranu právního státu zajistit. Co chystá v následujícím roce?