Soud EU řeší českou žalobu proti zbraňové směrnici. Rozsudek zazní zřejmě až na podzim

© Shutterstock

Soudní dvůr Evropské unie se dnes začal zabývat žalobou, kterou se Česká republika domáhá zrušení tzv. zbraňové směrnice. Na rozsudek si ale musí ČR ještě počkat.

Podle odhadu náměstka ministra zahraničí Martina Smolka, který dnes ČR u soudu zastupoval, bude rozsudek sporu mezi ČR a evropskými institucemi znám až na podzim.

Zbraňová směrnice zakazuje některé typy poloautomatických zbraní a zásobníků. Přestože obsahuje výjimky, které její dopady na držitele zbraní zmírňují, u české střelecké veřejnosti vzbuzuje ostrou kritiku. S její podobou nesouhlasí ani ministerstvo vnitra, které také žalobu proti Evropské komisi připravilo.

Zbraňová směrnice EU: Od kritizovaného návrhu až po výsledný kompromis

Diskuse o zpřísnění evropské zbraňové legislativy se intenzivně vede již několik let. Jak bylo držení a nabývání střelných zbraní řešeno dříve a jaké změny přinesla zbraňová směrnice? Dozvíte se v podrobném přehledu.

Před soudním dvorem měla ČR podporu Maďarska a Polska. Argumentovala mimo jiné tím, že EU přijetím směrnice překročila své pravomoci. Nejedná se totiž o legislativu odstraňující překážky na vnitřním trhu, ale o opatření v rámci boje proti terorismu, pro která platí jiný způsob schvalování. ČR v žalobě dále uvádí, že směrnice obsahuje nepřiměřená a nejasná opatření.

Směrnici však přijala jak Rada EU složená ze zástupců členských států, tak i Evropský parlament. Ten také původní návrh Evropské komise výrazně upravil ve prospěch držitelů zbraní.

Zastánci nové normy si pochvalují, že vyvažuje bezpečnostní rizika a legitimní střelecké aktivity. Podle kritiků ale omezuje trh s legálně drženými zbraněmi a zasahuje do vnitřních záležitostí státu, což je v rozporu s právem EU. Čeští politici hovoří o zbytečném omezování držitelů legálních zbraní.

„Je to padesát na padesát,“ řekl dnes ČTK náměstek Smolek ohledně vyhlídek na soudní výhru, anebo prohru.

Tomáš Gawron: V implementaci zbraňové směrnice je ČR premiantem

Ať se lidé, kteří hovoří o regulaci zbraní, vžijí do kůže šéfredaktora Charlie Hebdo. Byl to sportovní střelec a dostával každý týden výhrůžky smrtí. V této situaci si podal žádost, aby u sebe mohl nosit nabitou zbraň. Žádosti nebylo vyhověno.

Není to ztracený případ

Soudní dvůr zhruba před rokem odmítl českou žádost o předběžná opatření v tomto sporu. Podle Smolka z rozhodnutí ale prakticky nic nevyplývá. Česká žaloba podle něj „ani zdaleka není ztracený případ“, i když soud, jak připustil, bude logicky mít sklon dát za pravdu členským státům a Parlamentu, aby podpořil systém, legislativní proces jako celek.

Na základě dnešního jednání Smolek odhaduje, že soud bude muset zvažovat české argumenty, jako je otázka proporcionality v zákazu určitých typů zbraní, anebo právního základu směrnice, která se opírá o článek unijní smlouvy ohledně jednotného trhu, přestože jejím smyslem je hlavně boj proti terorismu. Opominout podle náměstka nelze ani otázku základních lidských práv. Příkladem je případ z roku 2013, kdy Soudní dvůr zrušil směrnici týkající se uchovávání osobních údajů telekomunikačními společnostmi v zájmu předcházení trestné činnosti.

Podporovat držení zbraní, aby se lidé mohli bránit, je nesmysl. Zakazování je ale také chyba, říkají odborníci

Evropská směrnice o nabývání a držení střelných zbraní budí v ČR vášně. Češi totiž mají ke zbraním sentimentální vztah, říkají odborníci z Ministerstva vnitra ČR.

„Nejde o to, že bychom nechtěli bojovat proti terorismu, ale právní základ byl vybrán špatně,“ argumentoval český diplomat. Evropská komise, Evropský parlament ani Rada podle něj u soudu neuvedly nic konkrétního, co by jej přimělo změnit názor, kromě tvrzení, že zakázané kategorie zbraní – poloautomatické zbraně, které lze předělat na automatické, a velkokapacitní zásobníky – jsou nebezpečné.

V Česku bylo v polovině předloňského roku přes 301.000 držitelů zbrojních průkazů, u kterých bylo přes 819.000 zbraní.