Snazší odškodnění a lepší vymahatelnost spotřebitelských práv napříč hranicemi, slibuje Komise

© Shutterstock

Spotřebitelské organizace by mohly místo advokátů pomáhat při vymáhání odškodnění za nekalé obchodní praktiky. Některým z nich se to ale nelíbí.

Ne všechny členské státy dnes nabízejí občanům dostatek prostředků pro vymáhání jejich spotřebitelských práv. Odlišnosti jsou v případě hromadných žalob nebo výše sankcí za porušení předpisů o ochraně spotřebitelů.

Evropská komise to chce změnit a v souvislosti s modernizací spotřebitelských práv navrhuje sjednotit sankce a zlepšit způsob podávání žalob. Hlavní přidanou hodnotou balíku návrhů má být možnost vnitrostátních donucovacích orgánů zabývat se přeshraniční činností, která poškozuje spotřebitele v několika členských státech.

Návrhy mají posílit koordinaci vnitrostátních orgánů při ukládání účinných, přiměřených a odrazujících pokut. Ty jsou dnes v EU velmi rozdílné, ale většinou nízké, a to i v případě velkých a přeshraničně působících podniků. Zatímco italské spotřebitelské orgány uvalily pokutu ve výši 5 milionů eur za prodej zmanipulovaných aut od firmy Volkswagen, v Nizozemí dosahovala pokuta jen 450 tisíc eur.

Europoslanci loni schválili posílení pravomocí dozorových orgánů na ochranu spotřebitele. Více ˃˃˃˃

V případech rozsáhlých unijních porušení práv spotřebitelů, tedy například při zasažení dvou třetin členských států, by mělo být nově možné obchodníkům a firmám uložit pokuty až ve výši 4 % a více ročního obratu v každém příslušném členském státě. Skutečná výše pokut bude určena vnitrostátními orgány.

„S vyššími sankcemi, které se budou odvíjet od ročního obratu společnosti, budou mít úřady na ochranu spotřebitelů konečně nástroj na potrestání podvodníků. Podvody se nesmějí vyplácet,“ uvedla k návrhům komisařka Věra Jourová.

Hromadné žaloby spotřebitelů na evropský způsob

Lepší vymahatelnost má také zajistit hromadné řešení nároku na náhradu škody, které Komise zamýšlí zavést do praxe ve všech členských státech. Mělo by být provázáno se soudním řízením o zdržení se protiprávního jednání ve věci ochrany práv spotřebitelů.

Stanou-li se tak spotřebitelé oběťmi neférových obchodních praktik, jako například klamavé reklamy výrobců, budou mít nárok nejen na individuální odškodnění, ale i jinou variantu náhrady. Ačkoliv v některých členských státech musí žalobce zastupovat advokát, Komise navrhuje, aby to byly spotřebitelské organizace.

Navržené opatření umožňuje podávat žaloby několika spotřebitelům, kteří se stali obětmi stejného porušení spotřebitelských práv, aby se tak mohli společně domoci odškodnění, výměny či opravy v případech, jako byly nedávné aféry Dieselgate nebo neoprávněné využívání dat z Facebooku.

„Příklady ne zcela korektního chování některých nadnárodních firem na vnitřním trhu v posledních letech ukázaly, že upírat spotřebitelům právo na odškodnění už není udržitelné a já doufám, že si to uvědomí i dosavadní odpůrci kolektivních žalob,“ řekla k návrhům česká europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD, S&D).

Kruliš: Taková úprava má šanci snížit riziko šikanózního podávání hromadných žalob.

V prosazení a ochraně svých práv mají podle návrhu Komise spotřebitelům pomoci nezávislé veřejné subjekty nebo nevládní organizace, které nevytvářejí zisk a splňují kritéria způsobilosti. Určovat a dohlížet na ně budou vnitrostátní veřejné orgány. Jejich rozhodnutí však budou muset respektovat i další země.

„Taková úprava má šanci snížit riziko šikanózního podávání hromadných žalob,“ říká k tématu předseda správní rady Spotřebitelského fóra Kryštof Kruliš.

Organizace dTest je odlišného názoru. „Pro spotřebitele by bylo jednoznačně výhodnější zavedení samostatné procedury pro hromadné žaloby,“ myslí si Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení dTestu.

Podle zkušeností dTestu je „žaloba na zdržení se protiprávního jednání velmi neefektivní prostředek pro ochranu práv spotřebitelů. Sice by tak v teoretické rovině existovala možnost hromadně požadovat náhradu škody, nicméně prakticky by byla problematicky využitelná,“ vysvětlit serveru EURACTIV Zelený.

Zelený: Pro spotřebitele by bylo jednoznačně výhodnější zavedení samostatné procedury pro hromadné žaloby.

Ve Švédsku, Belgii, Itálii, Španělsku a Portugalsku dnes již možnost podávat hromadné žaloby existuje. Nová evropská pravidla by se rozšířila na všechny členské státy. V současné době může soud či odpovědný orgán členské země EU zastavit praktiky, při nichž firmy či prodejci neplní své závazky vůči zákazníkům.

Podobný návrh věcného záměru zákona o hromadných žalobách schválila Vláda ČR na počátku dubna. Oproti návrhu Komise však ten český ukládá žalobci povinnost být zastoupen advokátem.

Spotřebitelské fórum se však domnívá, že ve spotřebitelských otázkách je vhodné svěřit jejich administraci spotřebitelským organizacím, které budou vyvíjet aktivní činnost v zájmu spotřebitelů. S odměnou za správu hromadné žaloby navíc mohou spotřebitelské organizace naložit lépe než podnikatelé – například na informační kampaně pro spotřebitele nebo lepší dostupnost bezplatného poradenství, vysvětlil serveru EURACTIV Kruliš.

Jourová: Hromadné žaloby na evropský způsob přinesou větší spravedlnost spotřebitelům, nikoliv více zakázek advokátním kancelářím.

Jak už bylo řečeno s takovým opatřením nesouhlasí společnost dTest. „Pokud budou advokátní kanceláře do řízení zapojeny v duchu popsaném ve věcném záměru českého zákona, neshledáváme na tom nic, co by mělo spotřebitele nějakým způsobem poškozovat,“ říká k tomu Zelený. A dodává, že „advokát je ten, kdo se na zastupování před soudem, zejména v procesní rovině, specializuje.“

Advokátní kanceláře se do hromadných žalob zapojují například v USA. Americký způsob však Evropská komise nechce do Evropy přenášet. „Hromadné žaloby na evropský způsob přinesou větší spravedlnost spotřebitelům, nikoliv více zakázek advokátním kancelářím,“ ujistila Jourová.