Situace v řeckých hotspotech pro migranty je kritická, europoslanci vyzývají k akci

Uprchlický tábor Moria na řeckém ostrově Lesbos (© Shutterstock)

V řeckém uprchlickém táboře Moria panují čím dál horší podmínky. Nedostatek doktorů nebo základní hygieny si vybírá svou daň. Europoslanci tlačí na EU i členské státy, aby se situace vyřešila ještě před příchodem mrazů.

Po migrační krizi z let 2015 a 2016 míří do Řecka a Itálie opět největší počet migrantů ze severní Afriky a Blízkého východu. Ačkoliv se podle statistik agentury Frontex v říjnu oproti předcházejícímu měsíci snížil počet lidí přicházejících do Evropy přes východní Středomoří, stále se jedná v porovnání s tímto obdobím v roce 2018 o nárůst 31 procent. Pod tlakem jsou tzv. hotspoty, a to především ty na řeckých ostrovech.

Počet migrantů přicházejících do Evropy opět roste. Řecká a italská vláda proto revidují azylové procedury

Po migrační krizi z roku 2016 míří do Řecka opět největší počet migrantů ze severní Afriky a Blízkého východu. Řecká i italská vláda proto připravují plány, jak se s novým přílivem vypořádat.

Komise zavedla přístup založený na hotspotech – prvních místech kontaktu migrantů s Evropou – aby Řecku a Itálii pomohla zvládat dramatický nárůst migračních vln kolem roku 2015. Tento přístup má za úkol státům poskytovat podporu, aby mohly určit totožnost přicházejících migrantů, evidovat je, a následně je nasměrovat k dalším orgánům a do dalších řízení.

V posledních týdnech se množí zprávy o tom, že životní podmínky migrantů v řeckých táborech se rapidně zhoršují a hrozí až humanitární katastrofa. Jak napsal například EUobserver, především hotspot Moria na ostrově Lesbos kapacitně zcela nedostačuje a někteří lidé jsou zde „uvězněni“ už více než rok a čekají, co s nimi bude dále. Žijí v tak příšerných podmínkách, že někteří z nich se pokoušejí o sebevraždy.

„[Evropská] komise hází vinu na řeckou vládu, zatímco Athény napadají ostatní státy EU za nedostatek pomoci. Obě strany jsou v čím dál větší pasti dohody s Tureckem, pomocí které drží asertivní Ankara EU v šachu. Unie totiž znovu nechce začít masivní migrační vlny z roku 2015,“ popsal současný pat novinář Nikolaj Nielsen.

Pokud EU nepomůže Turecku se syrskými uprchlíky, pustí je do Evropy

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan znovu pohrozil, že pokud se mu od Evropské unie nedostane další podpory pro syrské uprchlíky, přestane migrantům bránit v cestě z Turecka dál do Evropy.

Hlasitý Evropský parlament

Evropský parlament je dlouhodobě ten, který vyzývá k ambicióznějším politikám v otázce migrace a azylu. Situaci v řeckých hotspotech, především pak v táboře Moria na ostrově Lesbos, řešili europoslanci na čtvrtečním (14. listopadu) plénu.

Ministryně pro evropské záležitosti Tytti Ruppurainenová z Finska, které právě předsedá Radě EU, v debatě s europoslanci uvedla, že na řeckých ostrovech se nyní nachází téměř 36 000 migrantů, a to především mimo tábory, které je nezvládají kapacitně pojmout. „Je to poprvé, co jsme dosáhli na taková čísla od té doby, co EU uzavřela dohodu s Tureckem. Životní podmínky jsou nepřijatelné, migranti a žadatelé o azyl jsou v hrozné situaci, kdy nemají přístřeší a jsou v nehygienickém prostředí,“ zhodnotila současný stav ministryně.

Konkrétně tábor Moria měl podle německého europoslance Erik Marquardta (Greens/EFA) původně kapacitu 3000 míst, kterou ale nyní mnohonásobně překračuje. Vyučování dětí pak podle něj musí zajišťovat neziskové organizace, protože tábor ho neposkytuje. Situace je kritická i z hlediska zdravotnické péče. „Vidíme, co se děje v táboře Moria, víme o 17 000 lidech a pouze třech nebo čtyřech doktorech vyslaných vládou. Neziskové organizace nám potvrzují, že se jedná o stav nouze,“ zdůraznil britský europoslanec Claude Moraes (S&D).

„Když se podíváte, kam jsme se za posledních pár let posunuli, tak členské státy nejdřív řekly, že relokují 160 000 lidí. Zavázaly se ke 100 000 a nakonec se přesunulo jen 35 000 z nich. Takto funguje evropská solidarita? Jak mohou v Evropě lidé trávit zimu v letních stanech?“ ptal se rétorickou otázkou Marquardt. I další europoslanci upozorňovali na to, že situaci je potřeba vyřešit před začátkem mrazů.

Česko, Polsko a Maďarsko odmítnutím uprchlických kvót porušily své unijní povinnosti, tvrdí generální advokátka

ČR, Polsko a Maďarsko nesplnily povinnosti plynoucí z právních předpisů EU, když se odmítly zapojit do systému přerozdělování uprchlíků. Uvedla to v dnešním stanovisku generální advokátka unijního Soudního dvora.

Debaty na plénu se účastnil i eurokomisař pro migraci, vnitřní věci a občanství Dimitris Avramopoulos. „Hlavní příčiny [migrace do Evropy] stále existují a bohužel ještě mnoho let existovat budou, takže je před námi velká výzva a my musíme být těmi, kdo povedou snahu celého světa pomoct těmto lidem a nalézt praktická řešení,“ nechal se slyšet Řek. Zároveň zdůraznil, že proces návratů migrantů do zemí původu musí být urychlen.

S tím souhlasí i Evropský účetní dvůr (ECA), který tento týden vydal zprávu hodnotící přístup EU k migračním problémům v Itálii a Řecku. Unie by podle auditorů měla zefektivnit komunikaci se zeměmi původu, aby bylo možné odmítnuté migranty rychleji vracet. Ve zmíněných dvou zemích čekají podle ECA tisíce lidí zbytečně dlouho na vyřízení azylu či na návrat do svých zemí, a EU by proto měla navýšit kapacity přijímacích zařízení a také počet expertů ověřujících žádosti o udělení azylu.

Prosba o pomoc bez odezvy

Nizozemská europoslankyně Sophie in ’t Veldová v debatě řekla, že přichází čtvrtá zima, kdy EU nechává „lidské bytosti v příšerných podmínkách“.  „Není to proto, že bychom neměly lodě, které by je převezly z ostrovů na pevninu. Jsou tam z jednoho jediného důvodu. Je to výsledek politických rozhodnutí,“ uvedla. Jedná se podle ní o záměr, za který jsou všichni kolektivně zodpovědní. „Chtěla bych ale ukázat prstem na Radu, protože si myslím, že se jedná o velkou ostudu, že Rada už čtyři roky odmítá převzít zodpovědnost a přijmout azylový balíček,“ nebrala si servítky v kritice vlád členských států známá europoslankyně.

Švédsko-řecký „migrační tandem“ musí dostat členské státy k jednacímu stolu

Nová Evropská komise má před sebou těžký úkol – nalézt fungující a dlouhodobé řešení v migrační a azylové politice a myslet při tom na členské státy. Pokoušet se o to budou eurokomisaři Margaritis Schinas a Ylva Johanssonová.

Její nizozemský kolega Jeroen Lenaers (EPP) označil životní podmínky v táborech za „peklo na zemi“ a upozornil na vzrůstající počet úmrtí. „Nedostatek solidarity je vskutku odpuzující. Řecký ministr pošle svým 27 kolegům prosbu o pomoc a pouze jeden z nich se ozve zpátky. Co to vypovídá o těch dalších 26? Co to říká o komkoliv z nás?“ ptal se emotivně na plénu Lenaers.

Odkazoval tak na nedávnou prosbu řeckého ministra pro ochranu občanů Michalise Chryssochoidise směřovanou ministrům vnitra ze členských zemí EU, ve které je žádal o přijetí přibližně 2500 dětských uprchlíků bez doprovodu z řeckých táborů. 40 z nich mělo směřovat do České republiky, ministerstvo vnitra však na prosbu nereagovalo. „Nevidím smysl v tom přesouvat po EU 17leté bez nároku na azyl, když Atény na ochranu hranic a azylové řízení dostávají od EU miliardy eur,“ uvedl ministr vnitra Jan Hamáček, čímž si vysloužil kritiku opozice.

Velkým úkolem nových eurokomisařů zodpovědných za migraci a azyl bude dostat členské státy k jednacímu stolu a najít společné, kompromisní a udržitelné řešení. Nová šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová chce, aby její kabinet předložil nový plán založený na trvalém humánním a efektivním řešení migrace už v první polovině příštího roku. Situace v řeckých táborech si však podle europoslanců žádá okamžitou reakci.

Šéfka budoucí Komise chce nový migrační pakt do půlky příštího roku

Ursula von der Leyenová chce, aby příští Evropská komise pod jejím vedením v první polovině příštího roku předložila nový plán k řešení migrace. Chce jím překonat současnou patovou situaci, kdy se členské země nejsou schopny shodnout na jednotné migrační politice.