Senátoři schválili návrh na zakotvení práva bránit se zbraní do ústavy

© Pixabay

Senát podle očekávání schválil návrh na ústavní zakotvení práva bránit sebe i jiné se zbraní podle podmínek stanovených zákonem. Norma má podle tvůrců v čele s předsedou senátorů ODS Martinem Červíčkem pomoci čelit odzbrojovacím tendencím v rámci EU. Podle kritiků je ústavní novela nadbytečná. O dalším osudu předlohy, kterou dnes podpořilo 41 ze 69 přítomných senátorů, rozhodne Sněmovna.

Senát chce ústavní novelou rozšířit Listinu základních práv a svobod o ustanovení, že „právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon“. Podle Červíčka ústavní změna zabrání tomu, aby mohlo být toto právo omezeno běžným zákonem. Navíc posílí vyjednávací pozici ČR při projednávání dalších unijních regulací, míní bývalý policejní prezident Červíček.

Předseda senátního ústavně-právního výboru Miroslav Antl (ČSSD) uvedl, že je správné symbolicky povýšit právo na obranu života a zdraví na ústavní úroveň. V duchu toho by pak byly omezovány „případné legislativní excesy směřující k zásadnímu omezení, nabývání a držení zbraní“. Podle senátora STAN Zdeňka Hraby je novela „ústavně právní vozovou hradbou“ proti odzbrojovacím tendencím v EU.

Předseda senátní ústavní komise Jiří Dienstbier (ČSSD) označil návrh za zbytečně omezující, neboť se vztahuje jen na obranu života, nikoli majetku. Novela je podle Dienstbiera navíc nadbytečná s ohledem na nadřazenost unijního práva národnímu. Předloha je podle něj „agitační nástěnka sloužící pouze k politické deklaraci“. Marek Hilšer z klubu STAN řekl, že Senát nemá přijímat zákony, „aby se vlk nažral a koza zůstala celá“. Obává se, že novela posílí snahy některých lidí vytvářet domobranu.

Senát se postavil proti omezení českých občanů legálně vlastnit zbraň

Vláda by podle Senátu neměla při zavádění zbraňové směrnice EU omezovat právo českých občanů legálně vlastnit zbraň pro vlastní obranu. Horní komora dnes k tomu vyzvala kabinet na základě petice, kterou podepsalo přes 100 000 lidí.

Impulsem byla petice

Navrhované doplnění Listiny základních práv a svobod vychází z petice, kterou podepsalo 102 000 lidí včetně mnohých ústavních činitelů. Petice byla reakcí myslivců a dalších majitelů zbraní na snahu Evropské komise omezit vlastnictví zbraní včetně legálně držených. Komise to zdůvodnila mimo jiné nutností přijmout opatření proti terorismu. Kritici unijního opatření ale poukazovali na to, že teroristé většinou používají nelegálně opatřené zbraně a že stávající český zákon je dostačující.

Česko neuspělo u Soudního dvora Evropské unie s žalobou na kontroverzní směrnici. Vláda musela Sněmovně předložit novelu zbraňového zákona, která unijní regulaci přebírá v nezbytně nutné míře. Norma, kterou v prvním kole projednávání podpořila Sněmovna, zavádí nové kategorie zbraní a zkracuje platnost zbrojních průkazů z deseti na pět let.

Poslanci podpořili novelu zákona, která zavádí unijní zbraňovou směrnici

Sněmovna přes odpor SPD a ODS podpořila vládní novelu, která inkorporuje kontroverzní zbraňovou směrnici EU. Novela zavádí nové kategorie zbraní a zkracuje platnost zbrojního průkazu.

Senátní ústavní novela je teprve na začátku schvalovacího procesu. Pro schválení návrhu tak stačila prostá, nikoli požadovaná ústavní většina tří pětin přítomných senátorů, která by při počtu 69 členů horní komory představovala 42 senátorů. Před projednáním Sněmovnou k návrhu zaujme stanovisko vláda.

Zbraňová směrnice EU: Od kritizovaného návrhu až po výsledný kompromis

Diskuse o zpřísnění evropské zbraňové legislativy se intenzivně vede již několik let. Jak bylo držení a nabývání střelných zbraní řešeno dříve a jaké změny přinesla zbraňová směrnice? Dozvíte se v podrobném přehledu.