Schengen se rozšiřovat nebude, Rumunsko s Bulharskem zůstávají prozatím mimo

Herman Van Rompuy, stálý předseda Evropské rady, Traian Basescu, rumunský prezident, Mark Rutte, nizozemský premiér; zdroj: Rada EU.

Schengenský bezhraniční prostor se zatím rozšiřovat nebude. Horcí kandidáti, Rumunsko a Bulharsko, sice splňují technické podmínky pro vstup, ale některé státy v čele s Nizozemskem považují jejich nedostatečný boj s korupcí a organizovaným zločinem za vážnou překážku. Nizozemský premiér Mark Rutte to včera zopakoval i na summitu evropské sedmadvacítky v Bruselu.

Před Rumunskem a Bulharskem, které jsou členy Evropské unie od roku 2007, zůstávají brány Schengenu i nadále uzavřeny. I přesto, že obě balkánské země splňují technické požadavky pro vstup do této bezhraniční zóny, některé členské země je tam nechtějí vpustit kvůli vysoce korupčnímu prostředí a nedostatečnému boji s organizovaným zločinem. V čele těchto států stojí Nizozemsko (dříve například i Finsko – více EurActiv 23.9.2011).  

Na včerejším zasedání Evropské rady v Bruselu nizozemský premiér Mark Rutte po uzavřeném jednání s rumunským prezidentem Traianem Basescuem a bulharským premiérem Bojkem Borisovem, kterému předsedal čerstvě znovuzvolený „evropský prezident“ Herman Van Rompuy, prohlásil, že obě země stále nejsou na vstup do Schengenu dostatečně připraveny. 

Nizozemsko požaduje, aby se EU začala vstupem těchto dvou zemí do Schengenu vážněji zabývat až po pozitivním signálu v rámci evropského mechanismu pro spolupráci a ověřování pokroku (CVM). Jeho součástí je i hodnotící zpráva, v níž Evropská komise jednou za půl roku informuje o tom, jakých pokroků Rumunsko a Bulharsko v problematických oblastech dosáhly. Nejbližší zpráva má vyjít v červenci. 

Road map 

I přesto, že se Bukurešť se Sofií pozvánce ke vstupu do schengenského bezhraničního prostoru, který se v současnosti rozprostírá na území 22 členských zemí Unie (s výjimkou Kypru, Británie, Irska a obou balkánských zemí) a 3 nečlenských států Norska, Švýcarska a Islandu, zatím neobdržely, s úplnou nepořízenou ze summitu přece jen neodjíždějí. 

Jak novinářům sdělil stálý předseda Evropské rady Herman Van Rompuy, lídři evropské sedmadvacítky se dohodli na časovém plánu, který by měl určit, kdy by se obě země měly k Schengenu přidružit. 

Problematikou by se tak měla zabývat Rada ministrů spravedlnosti a vnitra, která je předběžně naplánovaná na třetí týden v září. 

„Mám takový dojem, že tu existuje poměrně silná politická vůle k tomu, aby bylo vše vyřešeno do září,“ řekl Rompuy. 

Spekulace? 

Krátce poté, co objevila informace o tom, že si Rumunsko s Bulharskem odvezou domů cestovní mapu dalšího postupu, média začala okamžitě spekulovat o tom, zda za tímto rozhodnutím náhodou nevězí ústupek rumunské vlády vůči srbské kandidatuře na vstup do EU. 

Rumunsko se totiž v minulých dnech postavilo proti předání oficiálního kandidátského statusu Srbsku, které o něj usiluje od roku 2009. Důvodem byly obavy z nedodržování práv rumunské menšiny, která žije na území Srbska. Rumunský prezident Basescu ale nakonec potvrdil, že se obě země dohodly a že Sofie nebude Bělehradu na jeho cestě ke kandidátskému statusu bránit (více k přečtení v jiném dnešním článku EurActivu). 

Stálý předseda Van Rompuy ale propojení obou otázek na tiskové konferenci odmítl.