Ruští oligarchové unikají sankcím díky „zlatým pasům“. Europoslanci je chtějí zakázat

© Pixabay

„Zlaté pasy“ nebo „zlatá víza“ představují možnost, jak mohou občané třetích zemí získat občanství v EU či povolení k pobytu výměnou za investice v některé členské zemi. Podle europoslanců je to ale praxe, která do Evropy nepřináší ani tak investice, jako spíše bezpečnostní hrozby a korupci.

„Zlaté pasy a víza neslouží k tomu, aby do Evropy putovaly přínosné investice. Jsou jako dělané pro pochybný byznys, pochybné peníze a pochybné postavy,“ konstatovala na na zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku nizozemská europoslankyně Sophia in t Veldová z liberální frakce Obnova Evropy.

In ‚t Veldová je autorkou zprávy Evropského parlamentu, která volá po zákazu této praxe v celé EU. Pro dokument zvedlo ve středečním hlasování ruku 595 europoslanců, 12 bylo proti a 74 se zdrželo. Z řad českých europoslanců pro zprávu zvedli ruku všichni kromě Hynka Blaška z SPD.

„Komise musí dát na stůl návrh legislativy (…) Předsedkyně Evropské komise von der Leyenová nám slíbila, že legislativní iniciativu zváží,“ zdůraznila europoslankyně.

Koupit lze pobyt i občanství

Získá-li osoba zlatý pas v některé členské zemi, stává se občanem EU se všemi právy, která k tomu náleží včetně možnosti pohybu, pobytu či práce v jakékoliv ze sedmadvaceti zemí. Získá také práva volit a být volen v evropských volbách.

„Být občanem (EU) je něco unikátního, co se nedá za dvě hodiny vybavit na Maltě cestou od tryskáče do ministerského paláce. Je to něco, co se nemůže rozdávat na počkání oligarchům, nebo lidem kteří perou peníze,“ řekl při rozpravě lidovecký europoslanec z českých řad Tomáš Zdechovský.

Zlatá víza se od pasů mírně liší a na místo občanství udělují investorům povolení k pobytu. Jak vysvětlil analytik Transparency International ČR (TI ČR) Marek Chromý, získá-li osoba zlaté vízum v některé zemi, otevře se jí tak možnost žít, pracovat či podnikat v celé EU.

Podmínky se v zemích EU liší, své má i ČR

Zatímco podle dat europarlamentu je možné „koupit“ si pobyt ve dvanácti členských zemích, například v Řecku, Itálii, Španělsku, Estonsku či Nizozemsku, vyměnit investici za pas lze jen na Maltě, Kypru nebo v Bulharsku. Pravidla pro získání jednoho nebo druhého se napříč zeměmi liší, proto je podle Chromého nutné je ne evropské úrovni sjednotit.

„Nejednota umožňuje dodnes toxickému kapitálu, aby se z nedemokratických destinací nenápadně přeléval do evropského prostoru, kde může být legalizován,“ dodal.

Zatímco v České republice musí být investice skutečně podnikatelského charakteru v minimální hodnotě 75 milionů korun a s tím, že vytvoří minimálně 20 pracovních míst, jinde stačí menší obnos nebo koupě nemovitosti. Podle Transparency International EU (TI EU) se tak navíc mnohdy děje bez důkladnější kontroly toho, z jakých zdrojů investice občanů třetích zemí pocházejí.

Navíc se již v minulosti podařilo investigativním novinářům odhalit kauzy praní špinavých peněz nebo korupce spojených s vydávání zlatých pasů a víz.

Podle europarlamentu by proto mělo být vydávání zlatých pasů zakázáno, postupně do roku 2025 by se jich pak měly unijní státy zbavit úplně.

Dvě země ze zmíněné trojice už se na to připravují. Zatímco Kypr už zpracovává pouze žádosti podané do listopadu 2020, bulharský parlament projednává nový zákon, který vydávání zlatých pasů ukončí. Zbývá tedy Malta, která zatím konec pasů nechystá, v souvislosti s válkou na Ukrajině ale přestala pasy vydávat ruským a běloruským občanům.

Odstřihněte oligarchy

„Princip zlatých pasů přináší nejen finanční ale i bezpečnostní rizika. Je to neetické, je to problematické, je to absolutně proti principům, na kterých EU vyrostla,“ míní Zdechovský.

Podle analytika Chromého jsou rizika spojená se zlatými pasy a vízy trojího druhu.

„Zaprvé jde o významná rizika spojená s trestnou činností jako praní špinavých peněz, vyhýbání se daním nebo páchání jiné trestné činnosti. Vlastnictví druhého pasu či přístup do EU totiž tyto skutky značně ulehčuje,“ uvedl pro redakci Chromý.

Dalším rizikem je podle něj tzv. praní špinavé reputace. „To je, obecně vzato, proces schovávání minulých obvinění z trestné činnosti a vykreslování sebe sama v lepším světle,“ vysvětlil.

„Zatřetí, zlaté pasy mohou sloužit k obcházení sankcí uvalených na stát, ze kterého osoba původně pochází. Díky novému občanství tak může daná osoba získat přístup na finanční trhy, ke kterým by přístup, díky sankcím, neměla mít,“ uzavřel analytik.

Právě na souvislost mezi zlatými pasy a vízy a obcházením sankcí vrhla světlo válka na Ukrajině, kvůli které uvalila EU sankce na Rusko a Bělorusko. Občané, kteří si zlaté dokumenty kupují, jsou totiž z velké části oligarchové napojení na ruského prezidenta Vladimira Putina.

TI EU proto Unii doporučila, aby jednak zakázala zlaté pasy a regulovala zlatá víza, a současně zakročila proti těm, kteří se díky nim vyhnuli sankcím. „Členské státy by měly zajistit, aby bylo okamžitě zrušeno občanství nebo povolení k pobytu udělené sankcionovaným osobám,“ vyzvala organizace a připomněla, že jedním z takových osob je nedávno sankcionovaný člen ruské Dumy Vladimir Blotskiy, kterému byl udělen dlouhodobý pobyt v Maďarsku.

K tomu, aby žádná země EU nevydávala zlaté pasy ani víza občanům Ruska, vyzvali i členové Evropského parlamentu. Podle nich by členské státy měly znovu posoudit i žádosti ruských občanů schválené v několika posledních letech. Komise by pak podle europoslanců měla zakázat vydávání těchto pasů a víz Rusům, na které se vztahují sankce.

The Capitals: Bulharsko vydalo další zlaté pasy ruským bankéřům

Co zajímavého se odehrává v Evropě? Přečtěte si dnešní The Capitals!

Má to v rukou Komise

Europoslanci kromě konce zlatých pasů, chtějí přísnější regulaci zlatých víz. Podle zprávy by měla například začít platit podmínka, aby se majitel takového víza skutečně zdržoval v dané zemi EU, což by museli země kontrolovat. Státy vydávající zlatá víza by také měly se svými kolegy ze sedmadvacítky konzultovat komu je hodlají vydat. Ostatní členské státy by následně mohly do 20 dnů vznést proti vydání víza konkrétní osobě námitku. Komise by měla mezitím žadatele prověřit.

Podle in ‚t Veldové by také mohl režim přinést nové zdroje do evropského rozpočtu, a to prostřednictvím poplatku ze strany investora, který by se tak s EU podělil o své výnosy z investice, jež mu pobyt zaručila.

Nyní však bude záležet na Komisi, zda k návrhu legislativy přistoupí. Pokud tak neučiní, musí své rozhodnutí zdůvodnit. V opačném případě bude na unijní exekutivě kdy návrh legislativy představí a jakou bude mít podobu. Europoslanci ve zprávě požadují, aby tak učinila do konce svého mandátu.

Eurokomisař pro spravedlnost Didider Reynders nicméně europoslancům nastínil, že prozatím je legislativní iniciativa, která by zakázala zlaté pasy komplikovaná, protože v této věci stále běží řízení Komise proti Maltě a Kypru. Problematický je podle něj také návrh poslanců, aby investoři „přispívali“ do unijního rozpočtu, protože by to praxi legitimizovalo.

Podle jeho kolegyně, eurokomisařky pro vnitřní věci Ylvy Johansonnové, Komise na základě podnětu europoslanců navrhne legislativu v bodech, ve kterých to podle ní bude potřeba. Zatím však vydá pouhé doporučení členským státům k vydávání zlatých dokumentů.