Rodiče dostatečně nedohlížejí na děti, které surfují na internetu

Rodiče ve členských zemích EU podle včera (13. ledna) zveřejněného průzkumu nedohlížejí na to, jaké internetové stránky jejich děti navštěvují. Jen čtvrtina z nich má přehled o tom, co jejich dítě na webu dělá.

Internet není pro děti jen zdrojem zábavy, ale v jeho zákoutích na ně může číhat i řada nebezpečí. Jen čtvrtina (24 %) rodičů, kteří se spolu se svými dětmi zúčastnili průzkumu, jenž prováděli odborníci z London School of Economics, si to uvědomuje a ví proto, jaké stránky jejich ratolesti navštěvují. Studii včera představila Evropská komise.

O to horší je zjištění, že většina z nich nemá ani tušení, co jejich děti za monitorem provádějí. Studie ukázala, že 40 % rodičů z 25 členských zemí, kteří se průzkumu zúčastnili, nevědělo o tom, že jejich potomek si na internetu prohlížel pornografické obrázky, a více jak polovina z nich netušila, že jejich dítě ve virtuálním světě komunikovalo s cizími lidmi. 61 % rodičů navíc nemělo ponětí o tom, že si s nimi jejich děti dokonce domlouvaly schůzku.

„Míra rodičovského podceňování celé situace (…) je významná,“ uvádí se ve studii, která od dubna do srpna loňského roku zkoumala chování více než 25.000 dětí.

Kromě stránek s pornografickým obsahem může být pro děti nebezpečná i návštěva webu, který se věnuje propagaci anorexie, sebevražd či sebepoškozování. Britská instituce, která se zabývá ochranou dětí na internetu, v této souvislosti prohlásila, že pro děti je mnohdy velmi těžké se s podobnou zkušeností svým rodičům svěřit.

Závislost na internetu

Studie také dospěla k závěru, že děti tráví na internetu přespříliš času a s online surfováním začínají již v útlém věku – například v Dánsku a Švédsku začínají děti s internetem průměrně v sedmi letech.

„Děti sami potvrzují, že na internetu tráví příliš mnoho času. Stále ale nevíme, zda je možné si na internetu vypěstovat podobnou závislost jako na drogy či alkohol. V každém případě je potřeba pokračovat ve výzkumu,“ prohlásila profesorka Sonia Livingstone, která práci na studii, kterou financovala Evropská unie, vedla.

Nic není na 100%

Sociální sítě typu Facebook podle názoru mnoha odborníků představují pro děti také velké riziko. V minulosti se vyskytly i případy, kdy děti spáchaly sebevraždu poté, co se staly předmětem šikany na internetu. Rovněž jsou popsány i případy, kdy bylo dítě po schůzce, kterou si domluvilo po internetu, sexuálně zneužito.

Studie rovněž poukázala na to, že software, který se v současnosti používá k filtraci či zablokování nevhodného obsahu na internetu, funguje pouze v případě klasického přístupu na internet – tedy skrz počítač. Pokud se připojíme přes mobilní telefon nebo herní konzole, úspěšní nebudeme.

Je to určitý paradox, protože mobily a konzole děti k surfování na internetu využívají nejčastěji.