Prověřte právní stát ve Španělsku, chtějí po Evropské komisi katalánští separatisté

© Shutterstock

Část katalánských separatistů v čele s expremiérem tohoto španělského autonomního regionu Carlesem Puigdemontem chce, aby EU zahájila vůči Španělsku stejnou proceduru ohledně stavu právního státu, jakou Unie vede vůči Polsku a Maďarsku. Příslušnou iniciativu představili zástupci katalánských separatistů ve čtvrtek v Bruselu spolu s občany šesti unijních zemí.

Žádost je adresovaná Evropské komisi, která má nyní dva měsíce nato, aby rozhodla, zda žádost zaregistruje. Pokud tak učiní, musí autoři petice do roka sehnat milion podpisů občanů sedmi zemí EU. Poté bude opět na EK, zda petici vyhoví, což se ale podle deníku El País zřejmě nestane.

Separatisté svou žádost zdůvodňují tím, že španělský stát podle nich opakovaně porušil v případě Katalánců základní občanská a politická práva. V žádosti se též uvádí, že španělské soudy jsou zpolitizované. Jako jeden z příkladů zmiňuje dokument podle deníku La Vanguardia nedávné zamítnutí kandidatury do voleb europoslanců třem katalánským politikům, včetně Puigdemonta, kteří pobývají od roku 2017 mimo Španělsko. Doma jim hrozí zatčení kvůli obvinění ze vzpoury za referendum o nezávislosti Katalánska.

„Nastal čas ukázat sílu občanů,“ komentoval v Bruselu Carles Puigdemont akci nazvanou Evropská občanská iniciativa. Podle něj cílem této iniciativy není nezávislost Katalánska, ale respektování právního státu. Žádost k Evropské komisi podepsali občané sedmi unijních zemí, jak stanovují pravidla. Za Španělsko to udělala Katalánka Elisenda Paluzieová, šéfka separatistické organizace Katalánské národní shromáždění (ANC).

Španělsko přijalo další „nechtěnou“ loď s migranty. Tentokrát k nim bude přísnější

Ve španělském přístavu Algeciras v Gibraltarském průlivu dnes ráno zakotvila loď nevládní organizace Proactiva Open Arms s 87 migranty z Afriky. Loď Open Arms je vzala na palubu před týdnem a ke Španělsku zamířila poté, co ji odmítla přijmout Itálie.

EU se dříve postavila proti separatistům

Deník El País připomněl, že představitelé unijních institucí, včetně EK, se v roce 2017, v době vyhrocení katalánské krize, postavili proti separatistům, a tedy na stranu Madridu. Podobně se vyjádřil i minulý měsíc místopředseda EK Frans Timmermans, který řekl, že „Španělsko je členskou zemí EU, kde funguje právní stát a kde se plně respektují demokracie i lidská práva“. Podle deníku El País je tedy téměř nulová šance, že by EU zahájila vůči Španělsku onu proceduru podle Článku 7 Smlouvy o EU.

Iniciativa katalánských separatistů zmiňuje zejména události kolem referenda o nezávislosti, které uspořádala regionální vláda Katalánska 1. října 2017 i přes varování Madridu a soudu, že jde o neústavní krok. Kvůli plebiscitu a rezoluci regionálního parlamentu o nezávislosti nyní čelí obžalobě ze vzpoury dvě desítky katalánských politiků, z nichž devět jich je ve vazbě. Soudní proces se dvanácti obžalovanými začal v únoru.

Iniciativa ale také argumentuje staršími událostmi, které podle ní dokládají porušování práv ze strany španělského státu a které se týkají nového autonomního statusu Katalánska z roku 2006. Ten schválil katalánský i španělský parlament, ale ústavní soud v roce 2010 vyhověl stížnosti Lidové strany (PP) a část statusu označil za neústavní. Verdikt soudu vyvolal v Katalánsku masové demonstrace a znovu zažehl hnutí separatistů.

Katalánsko na rozcestí. Nebo na scestí?

Katalánsko vyhlásilo nezávislost na Španělském království. Jednalo při tom v souladu s mezinárodním právem? Mohou se Katalánci opřít o právo na sebeurčení, nebo se na jejich případ nevztahuje? Vysvětluje Veronika Bílková z Ústavu mezinárodních vztahů.