Pomoc dětským uprchlíkům? Přístup vlády nedává smysl, říkají organizace

Martin Rozumek, Jaroslav Miko a Tomáš Klus © Jana Plavec, Češi pomáhají

V řeckých táborech pro uprchlíky se nachází více než 5000 dětí bez doprovodu. Jedenáctka evropských států už se zavázala, že se o část z nich postará. Zapojit se chtějí i české občanské organizace, potřebují k tomu však souhlas vlády.

Uprchlické tábory v Řecku už dlouho praskají ve švech. Konkrétně na řeckých ostrovech pobývá nyní v přijímacích zařízeních okolo 32 000 lidí, původní kapacita okolo 6 000 míst je tedy několikanásobně překročená. Špatné hygienické podmínky a nedostatek lékařské pomoci se ještě umocňují probíhající koronavirovou krizí.

Nejohroženější skupinu představují přirozeně děti, z nichž podle informací řeckého Národního centra pro sociální solidaritu (EKKA) 5 099 nemá žádný doprovod, tedy rodiče nebo jiné dospělé.

„Tyto děti mají za sebou velmi traumatizující zkušenosti, zažily nebezpečí, ohrožení života, odloučení od svých blízkých, ztrátu domova a některé z nich bohužel také mučení nebo sexuální zneužití,“ popsala situaci na pondělní tiskové konferenci k tématu expertka na migraci Amnesty International ČR Šárka Antošová. Podmínky v táborech podle ní traumata ještě prohlubují, řada dětí trpí psychickými problémy, které vyúsťují v sebepoškozování nebo dokonce v pokusy o sebevraždy.

Řecká vláda vloni na podzim požádala ostatní členské země EU, aby jí pomohly se o nezletilé uprchlíky bez doprovodu postarat. Záštitu nad projektem později převzala Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Proces se pořádně rozběhl až poté, co Evropská komise v březnu představila program zaměřený na relokaci 1600 dětí, do kterého se dosud zapojilo 10 členských zemí EU a Švýcarsko. Konkrétně do Německa zatím dorazilo 55 dětí, do Švýcarska 23 a do Lucemburska 12. Pomoc kromě zemí přislíbila také řada evropských měst.

Situace v řeckých hotspotech pro migranty je kritická, europoslanci vyzývají k akci

V řeckém uprchlickém táboře Moria panují čím dál horší podmínky, nedostatek doktorů nebo základní hygieny si vybírají svou daň. Europoslanci tlačí na EU i členské státy, aby se situace vyřešila ještě před příchodem mrazů.

Zapojme se taky, vyzývají vládu organizace

V České republice se zformovala skupina organizací vedená iniciativou Češi pomáhají, které vyzývají vládu, aby se do relokací zapojila také. Státu nabízí asistenci hned na několika frontách, a to jak poskytnutím dobrovolníků a odborníků nebo zprostředkováním seznamu rodin ochotných postarat se o děti, tak zajištěním příslibu plného finančního pokrytí projektu ze soukromých zdrojů podnikatele Kvida Štěpánka.

S původní myšlenkou pomoci 50 dětem bez doprovodu v Řecku přišla v září 2018 europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL, EPP), která nový projekt podporuje také. Počet dětí, které pomoc potřebují, se od té doby rozšířil, podle Šojdrové však došlo k posunu také v procedurální oblasti. „Na místě je řada odborníků z IOM, UNHCR (Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, pozn. red.), kterým řecká vláda dala pravomoc vybírat ve zrychlené proceduře vhodné kandidáty na relokace. Vybírají podle aktuální situace konkrétního dítěte,“ uvedla europoslankyně s tím, že pandemie proces relokací ještě urychlila.

Konkrétně na Česko by nyní připadlo 40 dětí. Podle ředitele Organizace pro pomoc uprchlíkům Martina Rozumka není země na relokace vůbec špatně připravená. „V ČR máme zhruba desetiletou zkušenost s přesidlováním uprchlíků z různých koutů světa,“ uvedl Rozumek s tím, že systém fungoval do konce roku 2015 a integrace lidí do české společnosti probíhala bez problémů, pak se však proces zasekl.

Současnou situaci dle jeho slov zjednodušuje i fakt, že cestu nyní „prošlapala“ řada dalších zemí. Pokud by tedy došlo k politickému souhlasu, relokace by mohly být podle jeho odhadu ukončené v horizontu šesti až osmi týdnů.

Provokatér Erdogan, tvrdý Mitsotakis. Krize na řecko-turecké hranici možná opět ožije

Turecký prezident Erdogan naplnil své výhrůžky a na konci února „otevřel migrantům bránu do Evropy“. Server EURACTIV.cz přináší shrnutí relevantních události posledních měsíců, které vedly až k současné dynamické krizi na vnější hranici EU.

Chybí politická vůle

Právě politická vůle zapojit se však v Česku podle organizací chybí. Jak na tiskové konferenci řekl zakladatel iniciativy Češi pomáhají Jaroslava Miko, zástupci občanské společnosti splnili podmínky stanovené na schůzce s premiérem Andrejem Babišem a ministrem vnitra Janem Hamáčkem v září 2018. Zástupci vlády mimo jiné žádali, aby se pro děti našly pěstounské rodiny a nebyly odkázány na ústavní péči, což organizace zajistily.

Vláda však podle Mika svou část dohody nesplnila a její důvody nedávají smysl. „Musíme vyvrátit myšlenku pana Hamáčka, že lze relokovat pouze 18leté Afghánce, kteří navíc představují bezpečnostní riziko. (…) Tato informace je nepravdivá – jiné státy relokují i děti mladší 15 let. Řecká vláda to taky opakuje,“ uvedl Miko a dodal, že podle informací řeckého velvyslance navíc žádná konkrétní jednání mezi zeměmi neproběhla.

Ohlédnutí zpět: Proč ČR v roce 2015 odmítla uprchlické kvóty a stálo to za to?

Některé členské státy EU vracejí na stůl otázku nechvalně proslulých mechanismů na přerozdělování žadatelů o azyl, které Česko dlouhodobě odmítá. Z čeho tento český postoj vychází? Nabízíme ohlédnutí za událostmi roku 2015.

Další kritika od organizací se snáší na dopis, který ČR zaslala řecké vládě. V něm požaduje poskytnutí konkrétního seznamu dětí, ze kterých by si vybrala. „Takto se relokace nedělá. Pan Hamáček má zaúkolovat své úředníky na ministerstvu vnitra, ti se mají spojit s řeckou stranou, s UNHCR a IOM, a potom na základě kritérií, které si Česká republika zvolí, se vybírají vhodné děti,“ řekl Miko. Jeho iniciativa navrhuje vznik mezirezortní komise, která by ve spolupráci s občanskou společností zajistila, aby relokace proběhly kvalitně a vše bylo v nejlepším zájmu dětí.

Projekt podporuje i zpěvák Tomáš Klus, podle kterého se v Česku dělá z dětí a lidí utíkajících před válkou „politický náboj“. „Ty děti, které bychom přijali, neznamenají nebezpečí, naopak, to nebezpečí můžou znamenat ty děti, které nepřijmeme, z nich se pak mohou stát ti nebezpeční fanatici. (…) Prosím, udělejme něco,“ vyzval Klus na tiskové konferenci.

Není přesné, že Česká republika nedělá v tomto ohledu nic. V druhé polovině dubna schválila balíček pomoci s materiály pro řecké uprchlické tábory v hodnotě 4,3 milionu korun. Dar zahrnuje hygienické potřeby, nafukovací matrace, spací pytle, deky a ručníky.

Podle Šojdrové se ale Češi stále mohou připojit i k relokacím. „Jde o princip – o lidskost a také o princip solidarity ve vztahu k dětem i k Řecku, které nás o pomoc žádá. Jsem ráda, že i u nás je řada lidí, kteří by si takovou solidaritu přáli projevit,“ uzavřela europoslankyně.