Počet migrantů přicházejících do Evropy opět roste. Řecká a italská vláda proto revidují azylové procedury

[© Shutterstock/Anjo Kan]

Po migrační krizi z roku 2016 míří do Řecka opět největší počet migrantů ze severní Afriky a Blízkého východu. Řecká i italská vláda proto připravují plány, jak se s novým přílivem vypořádat. V těchto dnech také o situaci jedná v Ankaře a Aténách komisař Avramopulos s francouzskými a německými zástupci.

Řecká vláda připravuje novou legislativu, která má urychlit azylová řízení s migranty. Vyhoštění postihne i ty, kteří nespolupracují s úřady. Podle agentury DPA to dnes v řeckém parlamentu řekl premiér Kyriakos Mitsotakis. Ten podle deníku Kathimerini také uvedl, že většina migrantů přicházejících nyní do Řecka, nejsou „uprchlíci“, ale ekonomičtí migranti.

„Uprchlíci jsou jedna věc a ekonomičtí migranti druhá. Statistická data ukazují, že problém, s nímž se nyní potýkáme, je spíše migrační než uprchlický,“ řekl dnes Mitsotakis, který je v úřadu od letošního července.

Premiér dodal, že zatímco v době masové migrační vlny v roce 2015 tvořili až 75 procent běženců přicházejících do Řecka Syřané, nyní jejich počet v migrační vlně klesl asi na 20 procent. V současnosti tvoří podle Mitsotakise asi polovinu příchodů do Řecka z Turecka ekonomičtí migranti z Afghánistánu a Pákistánu.

Řecko čelí migračnímu tlaku a vyzývá EU k solidaritě

V posledních týdnech čelí jih Evropy přílivu migrantů. Stále více jich připlouvá do Řecka z Turecka. Řecký premiér vzhledem k migračnímu tlaku vyzval EU k solidaritě a kritizoval tureckého prezidenta Erdogana. Kromě toho v oblasti Středozemního moře stále zasahuje záchranná loď Ocean Viking.

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) dorazilo do Řecka z Turecka od letošního ledna 45.600 běženců, z toho 35.850 přes moře. Afghánci přitom tvořili asi 40 procent, Syřané 20 a Pákistánci ani ne jedno procento.

Data úřadu UNHCR také ukazují, že v září dostalo z tureckého pobřeží na řecké ostrovy 10.258 migrantů. Většinou jde o rodiny z Afghánistánu a Sýrie. Jde o nejvyšší měsíční údaj od uzavření dohody mezi Ankarou a Bruselem z roku 2016 o snížení počtu migrantů, kteří se ilegálně dostávají z Turecka do Řecka.

The Capitals: Řecko přitvrzuje. Vláda navrhuje přísnější opatření vůči migrantům

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.

Přísnější a spravedlivý azylový systém

Mitsotakis uvedl, že vláda chystá brzy parlamentu předložit zákon, který nastaví „přísnější a spravedlivější“ azylový systém, zlepší spolupráci státu s nevládními organizacemi a zpřísní kontroly na hranicích, mimo jiné nasazením více hlídek na pozemní hranici s Tureckem.

Mitsotakis dnes také řekl, že nespolupráce migrantů s úřady „bude mít následky“. Podle něj to bude platit pro ty, kteří se nedostaví na pohovor v azylovém řízení, i pro ty, kteří odmítnout přemístění z jednoho tábora do druhého. Řecká vláda se snaží zejména přesunout na pevninu migranty z ostrovů v Egejském moři, které se dlouhodobě potýkají s přeplněnými uprchlickými zařízeními.

Na pěti ostrovech tam žije v uprchlických centrech přes 28 tisíc běženců, z toho asi 13,5 tisíc na ostrově Lesbos v táboře Moria a jeho přilehlém okolí. Zařízení přitom bylo postaveno jen pro 3 tisíce lidí.

Dohoda o reformě azylového systému EU v nedohlednu. Řecko chce solidární mechanismus

Řecko se stále potýká s velkým množstvím žádostí o azyl, na summitu Evropské rady proto dnes navrhlo zřízení dočasného unijního „mechanismu solidarity“.

Situaci řeší i EU

O přílivu migrantů z Turecka do Řecka, které se letos stalo opět hlavní vstupní branou běženců přes Středomoří do Evropy, jednali od čtvrtka v Ankaře s tureckou vládou komisař EU pro migraci Dimitris Avramopulos a ministři vnitra Francie a Německa Christophe Castaner a Horst Seehofer. Nyní mají o stejném problému diskutovat v Aténách.

Včera měli na programu jednání o migrační dohodě EU a Turecka s tureckým ministrem vnitra Süleymanem Soyluem. Dnes jednají s ministrem zahraničí Mevlütem Cavusogluem.

Komisař EU včera v Ankaře zejména zdůraznil naléhavou potřebu zastavit odjezdy ilegálně cestujících migrantů z Turecka.

„Neregulérní příjezdy do Řecka v posledních týdnech a měsících narostly,“ řekl Avramopulos po setkání se Soyluem na společné tiskové konferenci všech tří politiků. „Je naléhavě nutné posílit prevenci a odhalování nelegálních odjezdů z Turecka,“ dodal.

Süleyman Soylu vyzval EU, aby s Tureckem více sdílela břemeno přílivu migrantů. A to zejména nyní, kdy se Ankara obává nové vlny běženců ze syrské provincie Idlib, která se nachází nedaleko tureckých hranic. Turecko podle ministra splnilo své závazky plynoucí z uvedené dohody a přijalo 3,6 milionu uprchlíků. Podobný přístup Ankara očekává od EU, poznamenal Soylu.

V Sýrii trvá už osm let občanská válka a sousední Turecko přijalo kvůli ní na 3,6 milionu Syřanů. Od roku 2016 pomohlo zastavit jejich příliv do Evropy na základě dohody s EU, která za to poslala Turecku několik miliard eur. Nyní se Ankara snaží od EU získat další pomoc.

Také Itálie reformuje azylové říze

K reformě azylových procedur přistupuje také italská vláda.

Italský ministr zahraniční Luigi Di Maio dnes představil dekret, který podle něj zkrátí azylová řízení s migranty na čtyři měsíce. Dekret kromě něj podepsali i ministři vnitra a spravedlnosti, informovala agentura ANSA. Dekret obsahuje i seznam zemí, které italská vláda považuje za bezpečné a kam chce odmítnuté žadatele o azyl vracet.

„Dekret umožní zkrátit ze dvou let na čtyři měsíce řízení o tom, zda migrant smí v Itálii zůstat,“ řekl dnes na tiskové konferenci Di Maio. Poděkoval zároveň ministrům vnitra, spravedlnosti i předsedovi vlády za spolupráci na tomto dekretu.

Na seznamu zemí, který podle agentury ANSA dekret obsahuje, jsou Alžírsko, Maroko, Tunisko, Albánie, Bosna, Kapverdy, Ghana, Kosovo, Severní Makedonie, Černá Hora, Senegal, Srbsko či Ukrajina.

Asi třetina migrantů, kteří přichází přes Středomoří do Itálie, podle Di Maia nesplňuje podmínky azylu. „Zrychlíme procedury. A vyšleme jasný signál: kdo smí zůstat, zůstane, kdo podmínky (azylu) nesplňuje, musí jít,“ dodal italský ministr zahraničí.

Nová italská vláda je v úřadu teprve měsíc a nový dekret je součástí její snahy řešit migrační politiku jinak než vláda předchozí. V té měl v migračních otázkách velké slovo jako ministr vnitra Matteo Salvini, předseda krajně pravicové strany Liga.

Ta tvořila předchozí koaliční vládu s Di Maiovým Hnutím pěti hvězd, ale v srpnu koalici vypověděla kvůli snaze Salviniho vyvolat předčasné volby a zúročit v nich narůstající preference své strany. Volbám ale zabránila dohoda Hnutí pěti hvězd s do té doby opoziční Demokratickou stranou na nové vládní koalici.

Itálie své přístavy lodím s migranty neotevře, pomoc ale nabízí Španělsko

Záchranné lodě Open Arms a Ocean Viking, které mají na svých palubách stovky zachráněných migrantů, se stále nacházejí ve Středozemním moři u Itálie. Open Arms nyní čeká na povolení k zakotvení na italském ostrově Lampedusa, Itálie jej ale odmítá vydat.