Tento článek je součástí Special reportu: Národní plán obnovy: Příležitost pro Česko
Krize je příležitost nastartovat pozitivní reformy, které mohou posunout Evropu vpřed. Na takové myšlence je postavený Národní plán obnovy, který má pomoci vyvést českou ekonomiku z post-covidové krize. Součástí plánu jsou i reformy v oblasti boje proti korupci a justice. Kromě často zmiňované problematiky střetu zájmů obsahuje český plán obnovy několik dalších protikorupčních opatření, která bude muset Česko přijmout. Jaká to jsou?
Evropská komise má do Česka poslat mimořádné peníze na obnovu ekonomiky po pandemii. Chce si však nejprve být jistá, že budou správně využity. Česko již obdrželo první zálohu na projekty, jak ale uvedla místopředsedkyně Evropské komise pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová, další platby budou podmíněné transparentností systému.
Součástí Národního plánu obnovy (NPO) jsou proto opatření, která mají zajistit, aby při využívání peněz z fondu obnovy nedocházelo k podvodům, korupci či střetům zájmů.
Česko se v oblasti korupce pohybuje pod průměrem států EU, jak ukazuje například index vnímání korupce sestavovaný Transparency International. Také Rada EU opakovaně zmiňuje, že korupce zůstává pro Českou republiku problémem, navzdory mírnému zlepšení. V letech 2019 a 2020 ministři členských zemí Česku doporučili, aby se zaměřilo na protikorupční opatření, která jsou součástí priorit vlády a často vycházejí z mezinárodních závazků ČR. Část plánovaných reforem ale dodnes nebyla přijata, případně převedena do praxe.
NPO proto obsahuje posílení protikorupčního rámce ČR, a to zejména se zaměřením na oblasti prevence a odhalování korupce. Reformy by se měly týkat oznamování a sledování korupce, nezávislosti justice a pravidel pro lobbování. Dohlížet na ně bude ministerstvo spravedlnosti.
Kromě toho obsahuje plán obnovy i osm specifických opatření, která mají ochránit celý plán proti případnému střetu zájmů. Jedná se o nastavení systému kontroly, monitoringu a auditu, ale i o sladění české legislativy s evropskou v oblasti střetu zájmů, definice skutečných majitelů a praní špinavých peněz. Tato opatření musejí být splněna do poloviny roku 2022 a každopádně před tím, než Česká republika požádá Evropskou komisi o první platbu.
Reformy v boji proti korupci budou stát zhruba 40 milionů korun a Česko jej bude financovat z vlastního rozpočtu a také z fondů Evropského hospodářského prostoru.
Bez lepších opatření peníze nebudou
Jedna z reforem, kterou bude muset Česko v rámci prevence a odhalování korupce učinit, je zlepšení podmínek pro tzv. whistleblowery. Osoby, které oznámí protiprávní jednání, o němž se dozvěděly v pracovním kontextu, nejsou v současné době dostatečně chráněny před odvetou ze strany jejich zaměstnavatelů či kolegů. To pochopitelně spoustu lidí od nahlašování korupce odrazuje.
Česko by tedy mělo přijmout zákon, jenž těmto oznamovatelům poskytne ochranu a záruku, že za oznámení nebudou nijak sankcionováni.
V souladu se směrnicí EU by Česko také mělo zřídit jednotný vnější oznamovací systém. Na ministerstvu spravedlnosti by měl pro tyto účely vzniknout speciální útvar, který by také oznamovatelům poskytoval poradenství a právní podporu. Soudci, orgány činné v trestním řízení a zástupci veřejné správy by dále měli absolvovat školení, kde se naučí, jak s oznamovateli komunikovat.
ČR bude také muset zapracovat na zvýšení povědomí širší veřejnosti o tom, co je to „whistleblowing“ a v čem je prospěšný.
Kromě toho by se Česko také mělo zaměřit na oblasti se zvýšeným korupčním rizikem. K tomu, aby ČR mohla provádět účinná a cílená protikorupční opatření, je ale potřeba efektivní sběr a analýza dat o korupci v jednotlivých rizikových sektorech. V současné době je v Česku korupce měřena pouze na celospolečenské úrovni a převážně pomocí indikátorů třetích stran, jakými jsou například Transparency International či Eurobarometr.
Ředitel české Transparency International Petr Leyer pro EURACTIV potvrdil, že opatření na systematický sběr dat o korupci státu zoufale chybí. Česko by tedy mělo rozšířit nástroje umožňující mapovat rozsah a druhy korupce v konkrétních sektorech.
Nezávislá justice je základ
Dle zprávy Evropské komise o právním státu za rok 2021 si Česko v oblasti justice sice polepšilo, přesto je co zlepšovat. Komise ve zmíněné zprávě zejména uvítala červnové přijetí novely zákona o soudech a soudcích, která nastavuje jasná, objektivně měřitelná a jednotná pravidla pro výběr soudců a soudních funkcionářů. Systém výběru soudců totiž nebyl ani jednotný, ani příliš transparentní.
Novela zákona začne platit od 1. ledna příštího roku. Ministerstvo spravedlnosti redakci sdělilo, že tím bude naplněna významná část doporučení, která Česká republika obdržela v rámci čtvrtého kola hodnocení ze strany Skupiny států proti korupci Rady Evropy (GRECO).
Dle plánu obnovy je nutné dále zvyšovat odolnost justice vůči nežádoucím korupčním vlivům. Česko by tak mělo například přijmout reformu kárného řízení pro soudce a umožnit odvolací přezkum rozhodnutí přijatých kárným soudem. Dle zprávy Komise by zavedením takového dvoustupňového soudního přezkumu tato reforma mohla přispět k posílení nezávislosti soudnictví.
Další změny v justici se týkají zavádění nových technologií.
„V resortu justice je v současnosti technologicky nevyhovující webový portál, který není dostatečně uzpůsobený pro digitalizaci dalších služeb,“ píše se v českém NPO s tím, že absence portálu by mohla zpomalit komplexní digitalizaci veřejné správy.
Plán obnovy proto přispěje k vytvoření nového a uživatelsky přívětivějšího webového portálu Justice.cz. Ten by měl poskytovat bezpečné prostředí pro nahlížení do evidencí nebo zadávání různých dokumentů.
Díky novému portálu a dalším digitálním pokrokům bude česká justice transparentnější a soudci nebudou tolik zatížení administrativou. Alespoň taková očekávání mají autoři plánu obnovy. Na digitalizaci české justice přispěje EU z pokrizového fondu téměř 190 milionů korun.
Jasná pravidla pro lobbování
Český plán obnovy také obsahuje požadavek na nastavení jasných pravidel pro lobbování v rámci legislativního procesu, aby došlo k odlišení běžné a přínosné praxe předávání informací od nynějšího „zákulisního, záměrně netransparentního lobbování probíhajícího všemi možnými prostředky”.
Regulace lobbingu by měla přispět k odkrytí vazeb mezi lobbisty a lobbovanými, a tím omezit prostor pro korupci, střet zájmů či klientelismus. Nový zákon by měl zvýšit transparentnost celého legislativního procesu a posílit veřejnou kontrolu a důvěru občanů.
Na chybějící pravidla pro lobbování v Česku dlouhodobě upozorňuje GRECO a zmiňuje je i letošní zpráva Evropské komise o právním státu. Návrh zákona o lobbování se v uplynulém volebním období dostal až do třetího čtení, ale schválit ho poslanci už nestihli.
Ministerstvo spravedlnosti v hlavní roli
Plánované reformy jsou součástí priorit, které si sama ČR stanovila. Návrh zákona o lobbování byl vládou předložen už v roce 2019, v lednu tohoto roku vláda schválila zákon o ochraně oznamovatelů. Ke schválení většiny z těchto reforem se ale dosluhující poslanci do konce volebního období nedostali. Návrhy se tedy budou muset projednávat znovu od začátku.
„Pokroky jsou malé nebo žádné, snad s výjimkou novelizace zákona o soudech a soudcích. Navíc většina opatření vychází z nějakých dlouhodobých mezinárodních závazků ČR nebo přímo z evropské legislativy. ČR by je tedy stejně musela dříve nebo později přijmout. Smutné tedy je, že v NPO není nic opravdu nového, inovativního nebo ambiciózního, co už není jinde“, podotkl Petr Leyer.
Dle Transparency International by v plánu mohl být například větší důraz na podporu vzdělávání o korupci, budování nezávislých institucí nebo zvyšování kvalifikace policistů, státních zástupců a úředníků.
Ministerstvo spravedlnosti naopak veškeré reformy obsažené v plánu obnovy považuje za důležité a přinášející žádoucí protikorupční dopady. „V současné době má pro ministerstvo nejvyšší prioritu co nejdříve opětovně předložit návrh zákona o ochraně oznamovatelů a související změnový zákon. Tyto zákony mají implementovat evropskou směrnici o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie, jejíž transpoziční lhůta vyprší již 17. prosince tohoto roku“, uvedl pro EURACTIV.cz mluvčí rezortu Michal Pleskot.
I pro Evropskou komisi je začlenění protikorupčních opatření do plánu obnovy důležitým krokem, i když už se jedná o dříve plánovaná opatření.
„Česká republika se tím zavázala ke schválení a implementaci protikorupčních reforem, a to nejpozději do začátku roku 2026. To je důležité zejména u reforem jako úprava lobbingu, které se se již dlouho nedaří v parlamentu prosadit. Nesplněním tohoto závazku by Česko přišlo o část prostředků z plánu obnovy,“ sdělilo redakci Zastoupení Evropské komise v Česku.
Ministerstvo spravedlnosti bude zodpovědné za správnou realizaci reforem a kontrolu dodržení daných lhůt. V opačném případě bude muset zpětně vymáhat neoprávněné vyplácení nebo nesprávné použití peněz. Podmíněné čerpání peněz z fondu obnovy se tak může stát důležitým motorem pro přijetí zásadních opatření v oblasti boje proti korupci.