Otázka povinného přerozdělování migrantů je stále aktuální. Jižní země EU volají po zavedení kvót

© Pixabay.com

Státy EU směřují k novému střetu o případné povinné přerozdělování uprchlíků. Evropská komise se totiž v příštích týdnech chystá předložit návrh nové migrační a azylové strategie. Země se tedy na Brusel obracejí s nápady, jak odlehčit přetíženým státům na jihu Evropy.

Zatímco jižní státy by rády oprášily systém povinných kvót, kterými EU zkoušela jednorázově vyřešit kritickou situaci před pěti lety, skupina zemí ze střední a východní Evropy takovou možnost dál odmítá.

Jednorázová řešení podle Komise ale nejsou žádoucí. „Je jasné, že nutně potřebujeme trvalejší a spolehlivější přístup,“ prohlásil dnes mluvčí Adalbet Jahn. Brusel chce podle něho v rámci chystané migrační strategie státy motivovat, aby se do přejímání uprchlíků z přetížených jihoevropských zemí zapojovaly dlouhodobě.

Brusel chtěl balíček právně závazných návrhů a nezávazných doporučení představit už začátkem jara, kvůli koronavirové krizi však Komise soustředila své síly na problémy bezprostředně spjaté s koronavirem. Zcela zavřené vnější hranice EU navíc dočasně znemožnily běžencům dostávat se na její území. S očekávaným zrušením zákazu cest cizinců do unie se však jihoevropské státy obávají nového nárůstu počtu migrantů v již tak plných táborech.

Navíc Malta o víkendu povolila vylodění stovek lidí ze čtyř karanténních lodí. Migranti čekali až několik týdnů na plavidlech pronajatých maltskou vládou, zatímco Valletta vyzývala další unijní země, aby se části z nich ujaly. Dosud se o nespecifikované počty migrantů přihlásily tři západoevropské země – Francie, Portugalsko a Lucembursko.

„Oceňujeme to a vyzýváme další státy, aby daly najevo svou podporu,“ sdělil dnes novinářům mluvčí komise.

Český duben v EU: Vzpomínka na kvóty a Česko samo proti Green Dealu

Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.

Jižní státy volají po obnovení kvót

Zástupci vlád Itálie, Španělska, Řecka, Kypru a Malty proto minulý čtvrtek poslali unijním orgánům návrh, v němž volají po zavedení „mechanismu povinného přerozdělování“ migrantů mezi všechny členské státy. Státy EU by si podle dvoustránkového dokumentu popisujícího představu těchto zemí měly mezi sebe rozdělit jak lidi, kteří jako žadatelé o azyl přijdou přes pozemní hranice, tak osoby zachráněné na moři. Jihoevropské země rovněž chtějí změnit klíčové pravidlo dosud platného dublinského systému, podle něhož je za vyřízení azylové procedury odpovědný stát, přes jehož hranice se žadatel na území EU dostane.

Podporu povinným relokacím dalo již dříve najevo Německo, které bude od července evropskému bloku předsedat. „Povinné kvóty jsou v pracovní verzi obsaženy, počítá se s nimi pro případ opravdové krize,“ sdělil ČTK zdroj obeznámený s přípravou návrhu.

Ohlédnutí zpět: Proč ČR v roce 2015 odmítla uprchlické kvóty a stálo to za to?

Některé členské státy EU vracejí na stůl otázku nechvalně proslulých mechanismů na přerozdělování žadatelů o azyl, které Česko dlouhodobě odmítá. Z čeho tento český postoj vychází? Nabízíme ohlédnutí za událostmi roku 2015.

Proti kvótám se vyslovilo i Dánsko a Rakousko

Proti přerozdělování se však staví devět dalších zemí, které rovněž minulý čtvrtek přišly se svými návrhy. „Jsme přesvědčeni, že zavedení povinných relokací by se mohlo stát silně motivujícím faktorem,“ uvedli ve společném dopise EK ministři vnitra Česka, Slovenska, Polska, Maďarska, Estonska, Lotyšska a Slovinska. Zároveň zdůraznili, že podporují posílení solidarity s jihoevropskými zeměmi „rozšířením finanční, technické, operační a expertní podpory“. Součástí chystané reformy by podle nich mělo být stanovení jednotných pravidel pro efektivnější ochranu vnějších hranic.

Kolegy z postkomunistických zemí dlouhodobě odmítajících přebírání migrantů v tažení proti kvótám podpořili vlastní výzvou ministři vnitra Rakouska a Dánska, jejichž vlády rovněž prosazují protiimigrační politiku. EU by podle nich měla hledat kompromisní řešení a nepřicházet s návrhy, které jen „oživují staré neshody a nutí členské země budovat ještě hlubší zákopy“.

EU se marně snaží o reformu azylového systému od krize před pěti lety, kdy do jihoevropských zemí proudily desetitisíce žadatelů o azyl. Unijní státy tehdy odsouhlasily jednorázový program přerozdělování podle kvót s cílem odlehčit přetíženému Řecku a Itálii. Česko, Polsko a Maďarsko se tehdy k systému odmítly připojit s odkazem na bezpečnostní rizika, čímž podle dubnového verdiktu soudu EU porušily své povinnosti. Do konce programu v září 2017 byla přerozdělena necelá pětina z původně zamýšlených 160 tisíc lidí. Své kvóty zcela splnilo pouze pět unijních států, další přijaly jen část určených běženců.

Česko, Polsko a Maďarsko porušily odmítáním uprchlických kvót své povinnosti, rozhodl Soudní dvůr

Česko, Polsko a Maďarsko odmítáním povinného přerozdělování uprchlíků nesplnily své povinnosti plynoucí z práva Evropské unie. K tomuto závěru dnes dospěl Soudní dvůr EU.