Organizovaný zločin ohrožuje evropské peníze. Pandemie mu otevřela dveře

© Pixabay

Pandemie vytvořila řadu nových příležitostí pro organizovaný zločin a podvodníky. Zneužívání veřejných zakázek a dotací, podvody se zdravotnickým materiálem či daňové úniky ohrožují nejen rozpočty členských zemí, ale také samotné financování EU.

Rozpočet Evropské unie je podle agentury Europol v současnosti ohrožený organizovaným zločinem vůbec nejvíce v historii. Je to dáno zejména pandemií a zvýšenými výdaji EU na postpandemickou obnovu. Jen veřejné zakázky EU jsou zneužívány zločineckými sítěmi zhruba ze tří procent, což mezi lety 2014-2020 znamenalo pro Unii ztrátu okolo dvou miliard eur. V nadcházejícím období bude tato částka pravděpodobně ještě vyšší.

„Teď je čas, kdy musíme zdvojnásobit úsilí na ochranu evropského rozpočtu, zejména co se týče fondu Next Generation EU. Evropské fondy nesmí mizet v černých dírách,“ zdůraznila evropská komisařka pro zdraví a bezpečnosti potravin Stella Kyriakidesová.

Mezery ve vymáhání peněz

Práce Úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) je pro boj se zneužíváním evropských peněz klíčová. Myslí si to i europoslankyně Monika Hohlmeierová (CSU, EPP), předsedkyně europarlamentního výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT), který vypracoval zprávu zabývající se dopadem organizovaného zločinu na unijní finance.

Podle této zprávy není potenciál úřadu OLAF plně využitý, členské státy se navíc jeho doporučeními příliš neřídí. Z peněz, které OLAF doporučil státům po zločincích vymáhat mezi lety 2002 až 2016, se podařila získat zpět pouze necelá třetina. Situaci navíc komplikuje rozšířené praní peněz, které brání členským státům trestnou činnost odhalit. Výsledkem tak je, že podle odhadů až 98 procent nelegálních peněz zůstane v kapsách pachatelů.

Efektivnějšímu boji s organizovaným zločinem brání zejména to, že mezi jednotlivými členskými státy panují značné rozdíly. Každý stát má nejen jiný přístup k vyšetřování, ale také jinak organizovanou trestnou činnost posuzuje.

„Dosud se to řešilo na úrovni jednotlivých členských států. My jsme se naopak zaměřili na přeshraniční rozměr organizovaného zločinu v EU. Tedy na zločiny, které stejnou měrou trápí více členských států najednou,“ popsal význam zprávy europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP), který byl zároveň jejím zpravodajem.

Podle něj je navíc důležité, aby společný přístup neměly pouze členské země EU, ale také země aspirující na členství v evropském bloku. Ty by měly evropské zásady v boji proti zločineckým sítím ještě před vstupem do EU přijmout. „Organizovaný zločin se totiž netýká jen EU. Je to rovněž záležitost Balkánu, Ukrajiny a dalších sousedních zemí,“ podotkl europoslanec.

Podle europoslanců by měl v prvé řadě lépe fungovat nově zřízený Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO), který má pravomoc řešit trestnou činnost proti rozpočtu EU. Úřadu nicméně chybí peníze i experti. Navíc, některé země jako třeba Dánsko a Irsko se k EPPO dosud nepřipojily. Komise by podle Zdechovského měla zajistit dostatečné financování EPPO a nezúčastněné státy lépe monitorovat, posílit by se prý měla i unijní policejní spolupráce v rámci Europolu, který by měl být ve své práci razantnější.

Tradiční podvody ve světle pandemie

Vůbec nejvíce zasahují evropský rozpočet podvody s výběrem daně z přidané hodnoty. Podle zprávy kvůli nim přijde EU každoročně o 40 až 60 miliard eur. Nejčastěji se jedná o tzv. karuselové podvody, tedy přeprodávání identického zboží mezi obchodníky z více států a následné nárokování vratky z DPH. Podle zprávy je takovými podvody nejvíce zasažený obchod s palivy, kde zločinci zneužívají cenové rozdíly mezi různými druhy pohonných hmot.

Příjmy z DPH, ač vybírány jednotlivými členskými státy, tvoří téměř 12 procent celkového příjmu EU. Špatný výběr daní na státní úrovni a přeshraniční podvody tak mohou unijní financování citelně zasáhnout.

Další kritickou oblastí je pak výběr cla při dovozu zboží ze třetích zemí. Celní poplatky totiž tvoří zhruba 15 procent výnosů EU. Špatné vyměření cla členskými státy proto přímo ovlivňuje obnos, který EU od členských států získá. Do sporu s Evropskou komisí se letos dostalo i Česko. To podle Komise podhodnotilo dovezené zboží z Číny, a má tak unijní exekutivně zaplatit více než 80 miliónů eur.

Podvody se tradičně týkají zboží z Asie a během pandemie tento trend pouze zesílil. Zboží je při dovozu často deklarováno za výrazně nižší hodnotu, než jakou reálně má, nebo se jedná přímo o padělky. „Dodávky zdravotnického materiálu, jako jsou roušky, obleky či dokonce léky, dovezeného z Číny do střední a východní Evropy, byly často problematické,“ potvrdil Zdechovský.

„Na základě upozornění OLAF bylo také napříč EU zkonfiskováno více než 100 miliónů kusů zdravotnických ochranných pomůcek,“ uvedla komisařka Kyriakidesová.

Padělání a podvody se nevyhnuly ani očkovacím látkám. Podle zprávy Parlamentu se v EU od začátku distribuce vakcín pokusili podvodníci prodat více než 1,1 miliard dávek falešných očkovacích látek za více než 15 miliard eur.

V současnosti také rychle roste nabídka falešných digitálních certifikátů pro Covid-19. Obchodníci napříč EU nabízejí falešné výsledky testů, potvrzení o prodělání nemoci i samotné zfalšované potvrzení o očkování. To například v České republice vyjde zhruba na 2000 korun.