Odborníci: Německo je silně závislé na imigraci

© Pixabay

Německá vláda se dohodla na základech nového imigračního zákona. Oborníci, zástupci firem a odbory s ním ale nejsou spokojení, píše partner portálu EURACTIV.de Der Tagesspiegel.

Pro CDU to byla dlouhá cesta. V minulém desetiletí významní politici strany jako Wolfgang Schäuble trvali na tom, že Německo není zemí imigrantů. Nezapomenutelným se stal také výrok Jürgena Rüttgerse, bývalého ministra spravedlnosti z téže strany, který v roce 2000 vyvolal spor sloganem: „Děti místo Indů“ („Kinder statt Inder“, spojení jím používané během kontroverzní kampaně proti zelené kartě, která opravňuje cizince k dlouhodobému pobytu).

Po letošním migračním sporu v rámci Unie se však německá vláda dohodla na základním dokumentu imigračního zákona. Tento posun kvitují odborníci na problematiku trhu práce. „Abychom uspokojili poptávku po pracovních místech, Německo bude potřebovat příliv kvalifikovaných pracovníků-imigrantů v řádech statisíců“, řekl deníku Tagesspiegel Marcel Fratzscher, prezident Německého institutu pro ekonomický výzkum. Jen v červenci 2018 bylo na území Německa přes 800 tisíc volných pracovních míst.

Německo uzavírá další dohodu o navracení žadatelů o azyl, tentokrát s Řeckem

Berlín se domluvil s Aténami na uzavření dohody o vracení migrantů, kteří před příchodem do Německa požádali o azyl v jiné zemi Evropské unie. Obdobnou dohodu už uzavřel minulý týden se Španělskem.

Žádná imigrace do sociálního systému

Dokument imigračního zákona přináší ty nejdůležitější zásady na čtyřech stranách: rozhodujícími faktory pro povolení vstupu do země by se měly stát odborná kvalifikace, věk a jazyková dovednost. Cílovou skupinou nejsou pouze absolventi, ale také přistěhovalci s odborným vzděláním. V budoucnu již vláda nebude trvat na tzv. prioritním testu, který upřednostňuje žadatele o práci z domácích řad.

Německá vláda si nicméně vyhrazuje možnost opětovně zavést tento prioritní test z důvodu „ochrany“ německých pracovníků v krátkodobém horizontu, například v případě nárůstu nezaměstnaných Němců. Předpokladem imigrace je, že žadatelé jsou schopni si vydělat na své živobytí. V základním dokumentu zákona získaném, který má Tagesspiegel  k sipozici, je napsáno, že cílem je „zabránit přistěhovalectví do sociálního systému“.

Může však plánovaný imigrační zákon dodržet to, co slibuje? Zástupci podnikatelské sféry všeobecně vítají předložený dokument a vnímají ho jako krok správným směrem. I tak ale, stejně jako odbory, upozorňují na nedostatky zákona a potřebu jeho dopracování. Hlavním důvodem kritiky je vynechání „lane change“, tedy opatření, které dovoluje odmítnutým žadatelům o azyl zůstat v Německu v případě získání práce. „Tato část zákonu vyžaduje změny“, řekl ekonom Fratzscher.

Proti tomuto opatření je především CSU. Část koalice a celá SPD se vyslovují pro zanechání „lane charge“. „Nemůžeme odtrhnout pracovité zdravotní sestry a zemědělce od svých pracovišť a deportovat je,“ řekl generální tajemník SPD Lars Klingbeil.

Situaci by mohl vyřešit kompromis v podobě oddálení termínu účinnosti tohoto opatření, což navrhuje Spolková asociace krajů (DLT).

Kdokoliv, kdo žije v Německu až do účinnosti nového imigračního zákona, a může dokázat „skutečné výhody integrace“, by měl mít možnost přejít z azylového systému na běžný pracovní trh, uvedl prezident DLT Reinhard Sager.

Pokud by se tak doopravdy stalo, výhody by pocítilo mnoho lidí. Podle Centrálního registru cizinců žilo v Německu na konci minulého roku více než 600 tisíc odmítnutých žadatelů o azyl. Počet zaměstnaných ale není zaznamenán.

Komise přestala vyšetřovat Německo a Francii kvůli mzdám pro řidiče kamionů

Komise pozastavila řízení, které už nějakou dobu vede s Francií, Německem a Rakouskem ohledně toho, jaká pravidla uplatňují v otázce minimální mzdy v mezinárodní automobilové dopravě. Vyplývá to z odpovědi komisařky Violety Bulcové europoslancům.

„Ohňostroje nejasností“

Johannes Vogel, mluvčí německé liberální strany FDP, označil základní dokument jako „ohňostroj nejasností“ namísto „trefy do černého“. Dle Vogela by tento zákon zavedl pouze drobné změny namísto vytvoření „pořádného bodového systému inspirovaného zeměmi s fungujícím imigračním systémem“.

Takovou zemí je například Kanada. Kvalifikování pracovníci, kteří cílí na povolání s nedostatkem zaměstnanců, mohou získat nárok imigrovat v případě, že dosáhnou dostatečného počtu bodů. Hodnocenými kategoriemi jsou například vzdělání, jazykové znalosti, věk a přizpůsobivost.

Vogel také kritizuje skutečnost, že německý ministr vnitra Horst Seehofer ve svém policy paperu mlčí o mzdových limitech. Aktuální mezní hodnota pro „modrou kartu“, která opravňuje vysoce kvalifikované pracovníky k přistěhování do EU, je podle něj považována za „nerealistickou“.

Limity pro absolventy jsou stanoveny na 52 tisíc eur ročně, v případě nedostatku zaměstnanců na 40,5 tisíc eur.

Dalším neadresovaným problémem v policy paperu je uznávání zahraničních vysokoškolských titulů. „Systém musí být rychlejší a méně byrokratický,“ říká ekonom Fratzscher. „V tuto chvíli ani doktor ze Španělska nemůže v Německu snadno začít pracovat. Pro lékaře z Indie je to ještě obtížnější.“

Prezident Asociace zaměstnavatelů, Ingo Kamer, požaduje, aby bylo umožněno lidem s ukončeným vzděláním přicházejícím ze zahraničí nastoupit do zaměstnání, i pokud jejich vzdělání „není 100% ekvivalentem toho německého“.

Sporným bodem je také fakt, že imigrace se v budoucnu nebude dotýkat tzv. bottleneck vacancies, tedy pracovních míst, pro které zaměstnavatelé stěží hledali zaměstnance v minulosti, přičemž stejný trend se očekává i v budoucnu. Mezi tradičně problematické oblasti, které trpí nedostatkem kvalifikovaných pracovníků, patří mechatronika, IT a vývoj softwaru.

„Odstranění omezení pro „bottleneck vacancies“ by umožnilo příliv imigrantů ve všech profesích, potřeby trhu práce by tak mohly být vyřešeny profesionály ze zahraničí“, říká Kramer.

Německá konfederace odborových svazů (DGB) považuje takové opatření za špatné. Domnívá se, že k řešení by se mělo dojít až po prozkoumání problémů v jednotlivých odvětvích.

Jak na pašeráky? EU pomáhají informátoři přímo z řad migrantů

Hlídky na jižních hranicích EU systematicky vyslýchají migranty přicházející do Evropy. Získávají tak informace „zevnitř“, které jsou cenné v boji proti pašerákům a obchodníkům s lidmi.

Imigrace není pro Němce na trhu práce problém

DGB rovněž kritizuje možnost hledání dočasného zaměstnání, která je součástí představeného imigračního dokumentu. Nejedná se totiž o novinku: vysokoškolsky vzdělaní zájemci ze zemí mimo EU, pokud mají dostatek finančních prostředků a zdravotní pojištění, a zahraniční studenti německých vysokých škol, mohou zažádat o dočasné zaměstnání již nyní.

Rozšíření opatření pro kvalifikované pracovníky ze třetích zemích, tedy zemí mimo EU, je spíše na úrovni placebo efektu, jelikož tato možnost je již v aktuálním stavu velmi málo využívaná.

Mnoho zástupců podniků pozitivně nahlíží na zrušení prioritního testu. Pokud někdo ze země mimo EU chce pracovat v současné době v Německu, Federální agentura práce musí uchazeče podrobit tomuto testu.

Federální agentura práce následně určí, zda by se na danou pozici nehodil i Němec či jiný občan EU. V případě „bottleneck vacancies“ tento postup neexistuje.

V budoucnu by mohl být celý postup zrušen. Dle ekonoma Fratzschera je strach ze znevýhodnění Němců v případě zrušení prioritního testu nepřiměřený a nepravděpodobný.

„Ti, kteří mluví německy, žijí tady, jsou integrovaní, jsou významně zvýhodněni nad kandidáty např. z Asie,“ uvádí ekonom. Možnou výjimku ale představují zaměstnání ve firmách, jejichž pracovním jazykem je angličtina.

Experti se shodují, že imigrační zákon je nezbytný. „Německo je silně závislé na imigraci. Ekonomický boom v Německu by nebyl možný bez imigrace z ostatních členských států EU,“ říká Fratzscher.

Toto také dokládá studie Centra pro evropský ekonomický výzkum v německém Manheimu a Bertelsmann Foundation. Cizinci ulevili německému rozpočtu o 22 billionů eur pouze v roce 2012. „V budoucnosti budeme stále více závislí na přistěhovalectví ze zemí mimo EU“, říká Fratzscher.

Obchodní válka s USA je zažehnána, nový TTIP se ale nechystá

Německo, Francie či Británie ocenily výsledek schůzky Jean-Clauda Junckera s Donaldem Trumpem, která pomohla zmírnit obchodní spor s USA. Podle informovaného představitele Komise to ale neznamená návrat k jednání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství.

Spojené státy a Kanada jako konkurenti

Je otázkou, zda se Německo setká s takovým zájmem imigrantů i v budoucnu. „Není pravda, že by lidé z celého světa seděli doma na sbalených kufrech a čekali na znamení z Německa“, řekl Ulf Rinne z Výzkumného ústavu pro budoucnost práce v Bonnu. Většina z nich stále raději odjede za prací do USA či Kanady.

Navíc, většina uchazečů by nesplnila nové požadavky popsané výše. Například pouze malá skupina lidí na světě mluví německy, a ještě menší má odborné vzdělání odpovídající německým standardům.