Občanky s otiskem prstu. EU chce znesnadnit život padělatelům a teroristům

© Shutterstock

Zabezpečit občanské průkazy a omezit jejich padělání, usnadnit přístup národních úřadů k elektronickým informacím či zpřísnit kontrolu zbraní. Takové jsou návrhy Komise na posílení bezpečnosti v EU.

Evropská komise tento týden představila nová opatření, která mají zmenšit manévrovací prostor teroristů a dalších zločinců. Cílem návrhu je podle Komise zabránit jim v přístupu k prostředkům, které potřebují k plánování, financování a páchání trestných činů.

„Stavíme náš bezpečnostní rámec na základních bezpečnostních opatřeních, ale také na posílené správě hranic a účinnější spolupráci soudních a donucovacích orgánů. Tím se blížíme ke skutečné a účinné bezpečnostní unii,“ uvedl k návrhu komisař pro migraci, vnitřní věci a občanství Dimitris Avramopoulos.

Občanky s povinnými biometrickými údaji

Jedním z navrhovaných opatření jsou povinné otisky prstů a snímek obličeje na čipu v průkazech totožnosti občanů členských států a jejich rodinných příslušníků ze třetích zemí, což má znesnadnit padělání dokladů a jejich zneužití pro vstup do EU ze zemí mimo blok.

Výhodou návrhu je podle českého europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL, EPP) „zvýšení bezpečnosti, kdy se celkově zlepší, zjednoduší a hlavně výrazně zrychlí identifikace osob.“

Migrace, bezpečnost a ochrana vnějších hranic mají být mezi hlavními prioritami rozpočtu EU pro rok 2019. Více ˃˃˃˃

Návrh na povinné otisky prstů a zobrazení obličeje podle agentury Reuters patrně vzbudí protesty v zemích jako je Německo, které si zakládají na ochraně osobních dat. Jeho uvedení do praxe je rozloženo na pět let a musejí jej ještě schválit členské státy Unie a Evropský parlament.

„Je to krok správným směrem k posílení sdílení informací mezi státy, což stále není tak automatické, jak bychom v schengenském prostoru očekávali,“ řekl redakci europoslanec Zdechovský.

Navrhované nařízení nezavádí povinné průkazy totožnosti v celé EU, modernizuje pouze bezpečnostní prvky těch stávajících. Podle odhadů Komise vlastní dnes zhruba 80 milionů Evropanů občanský průkaz, který není strojově čitelný a neobsahuje biometrické údaje.

Zdechovský: Je to krok správným směrem k posílení sdílení informací mezi státy, což stále není tak automatické, jak bychom v schengenském prostoru očekávali.

Podle Zdechovského by se měla opatření rozšířit na všechny průkazy totožnosti, protože „to je jediný způsob, jak znemožnit stávající systém podvodů s doklady a zvýšit jejich bezpečnost.“ Preferoval by chránit data o všech občanech EU starších 12 let.

Občanské průkazy mají podle agentury Reuters všechny unijní země s výjimkou Británie, Irska a Dánska. V Rakousku nebo Švédsku si lidé mohou zvolit, jestli doklad totožnosti chtějí, nebo ne. Liší se také podoby průkazů.

Nejvíce nebezpečných osob hlásí do monitorovacího systému EU Francie. Možná to přehání. Více ˃˃˃˃

Směrem k bezpečnostní unii

Mezi další navrhovaná opatření patří snadnější přístup úřadů k elektronickým důkazům a finančním informacím v jiných členských zemích nebo omezení dostupnosti některých chemikálií, aby tyto látky nemohli zneužít teroristé. Komise chce také posílit kontroly dovozu a vývozu palných zbraní.

„Zajištěním přístupu donucovacích orgánů k nejdůležitějším finančním informacím zacelujeme další mezeru využívanou teroristy, které tak zasahujeme na jednom z nejcitlivějších míst – v jejich financích,“ zdůraznil komisař pro bezpečnostní unii Julian King.