Norský šílený střelec věřil v „evropskou občanskou válku”

zdroj: WikimediaCommons.org; autor: Graeme Maclean.

Norský soud dnes (25. července) rozhodne o tom, zda soudní proces s Andersem Behringem Breivikem, masovým vrahem, jehož pátečnímu běsnění padlo za oběť 93 lidí, bude otevřeno veřejnosti. Dvaatřicetiletý Nor totiž před svým činem zveřejnil na internetu videonahrávku, v níž vybízí ke „křižácké výpravě“ proti muslimům a „neomarxistům“.

Podle policejního zdroje bude dnes zcela na norském soudu, aby rozhodl, zda bude soudní proces s Andersem Behringem Breivikem, který v pátek v Norsku pozabíjel 93 lidí, probíhat za zavřenými dveřmi nebo bude přístupný veřejnosti. V každém případě se očekává, že na „šíleného střelce“ bude uvalena osmitýdenní vyšetřovací vazba.

Podle Breivikova advokáta jeho klient svůj čin, tedy nastražení bombové nálože ve vládní čtvrti v Oslu, která zabila sedm lidí, a následnou střelbu na ostrově Utöya, jíž padlo za oběť přes osmdesát životů, nepopírá, odmítá ale, že by se jednalo o zločin.

Masakr byl podle něj „nezbytný“, řekl advokát.

Proti muslimům a „neomarxistům“

Pravicový radikál Breivik totiž ještě před pátečním krveprolitím rozeslal prostřednictvím sociálních sítí svým známým více jak 1.500 stránkový manifest a na YouTube zveřejnil dvanáctiminutovou videonahrávku, z níž je cítit ostrá nenávist k přistěhovalcům, muslimům,  marxistům a současným politikům.

Dokument i nahrávka nesou název „2083: Deklarace evropské nezávislosti“ a podle autora odkazují na konec evropské občanské války, kterou předznamená poprava neomarxistů a deportace muslimů.

Ke kýžené „nezávislosti“ ale povede dlouhá cesta, kterou Breivik rozděluje do čtyř fází: Rozmach kulturního marxismu, Islámská kolonizace, Naděje a Obrození.

První fáze skončí v roce 2030 a bude se vyznačovat „otevřenou válkou a vojenskými útoky, které budou představovat dominantu tajných jednotek“. Na jejich konci bude „konsolidace konzervativních sil“.

Období mezi lety 2030 a 2070 pak bude patřit „odbojovým skupinám a přípravě na panevropský státní převrat“.

Breivik rovněž odsuzuje účast norské vlády na operaci Severoatlantické aliance v Kosovu v roce 1999. Podle něj se spojenci chybně zaměřili na „naše srbské bratry, kteří chtěli odsunem albánských muslimů do Albánie vymýtit islám“.

Norské úřady odsoudil i za „zbabělý přístup k zobrazení muslimského proroka Mohameda“ některými evropskými (a i norskými) médii.

Podobnost s americkým teroristou

Podle CNN se ale části Breivikova manifestu nápadně podobají textům Teda Kaczynského, amerického teroristy, který v sedmdesátých letech rozesílal po USA podomácku zhotovené bomby. Zabily tři osoby a 23 dalších zranily. Jako motiv „Unabomber“, jak se Kaczynskému přezdívalo, uvedl boj proti technickému pokroku.

Breivik ale na místech, kde Američan odkazuje na „levičáky“ a „černochy“, používá výrazy „marxista“ a „muslimové“.

Pokračování debaty o multikulturalismu?

Ať už v případě Breivika padne jakýkoliv rozsudek, už teď je jasné, že Norsko, a potažmo i celou Evropu, čeká další kolo debaty o multikulturalismu, integraci muslimských menšin do většinové společnosti a hrozbách krajně pravicového terorismu.

Norsko, které není členskou zemí EU, bylo vůči imigraci ze třetích zemí v posledních letech relativně otevřeno. Počet cizinců se od poloviny devadesátých let téměř ztrojnásobil a v roce 2010 dosáhl půl milionu (v Norsku žije celkem 4,8 milionů obyvatel).

S větším počtem imigrantů, kteří jsou často obviňováni ze zneužívání norského štědrého sociálního systému, je i stejně jako jinde v Evropě spojen nárůst v oblibě pravicových až extrémně pravicových politických stran. Norská Strana pokroku se v parlamentních volbách v roce 2009 stala díky anti-přistěhovalecké rétorice druhou nejsilnější stranou v Norsku. Breivik byl jejím členem.

Mluvčí strany se ale okamžitě od Breivikových činů distancovala a prohlásila, že vedení strany nemohlo mít sebemenší tušení, že ve svých řadách skrývá potenciálního masového vraha.

Evropská krajní pravice se distancuje

Od bombových útoků a střelby na ostrově, kde zrovna probíhalo setkání sociálnědemokratické mládeže, dali ruce pryč i další pravicově orientované evropské strany, které se netají tím, že mezi jejich témata patří přistěhovalectví, islám a kritika multikulturalismu.

Geert Wilders, předseda nizozemské Strany svobody, označil charakter Breivika za „násilnický a chorý“ a vyjádřil soustrast norským rodinám, které na ostrově ztratily své potomky.

Marine Le Pen, která stojí v čele francouzské Národní fronty, uvedla, „že její strana nemá s masakrem nic společného“. „Je to čin jediného šílence, který musí být nemilosrdně potrestán,“ uvedla.

Masakr odsoudili i představitelé dalších nacionalistických skandinávských stran – Dánské lidové strany, Švédských demokratů a Opravdových Finů.