Nezletilí uprchlíci v Řecku stále potřebují pomoc, nová česká vláda je šancí na „reparát“

Dvě z dětí bez rodičů, které z uprchlických táborů na řeckých ostrovech přijalo Německo, duben 2020 © EPA

Nového ministra vnitra Víta Rakušana možná čeká ostrý start. Na stole totiž stále leží možnost přivézt do Česka dětské uprchlíky z Řecka, což odcházející vláda odmítala. Rakušan naznačil, že on sám se na věc dívá jinak. „Prodat“ něco takového v ČR ale rozhodně nebude jednoduché.

Když na jaře loňského roku praskaly ve švech uprchlické tábory na řeckých ostrovech, skupina evropských zemí se rozhodla, že vyslyší výzvu Řeků a postará se o část z přibližně 5000 nezletilých uprchlíků, kteří nemají rodiče ani jiný doprovod. Belgie, Finsko, Francie, Německo, Portugalsko nebo Slovinsko přislíbily asi 2000 míst pro osamocené děti nebo děti s těžkým zdravotním postižením a jejich nejbližší rodinu, a to v rámci programu dobrovolné solidarity. Dosud se zrealizovala asi polovina těchto relokací.

Zapojit se mohlo i Česko. Skupina neziskových organizací zajistila vše potřebné, včetně potenciálních pěstounských rodin, aby se přesídlení 40 dětí do ČR mohlo uskutečnit. Potřeba už byl jen souhlas vlády, který ale nikdy nepřišel.

„Žádné děti, které by byly bezprizorní, opuštěné a vhodné k relokaci do České republiky, nejsou. Je tam celá řada sedmnáctiletých Afghánců a Pákistánců, kteří z mého pohledu nemají šanci na nějakou rozumnou resocializaci v ČR,“ uvedl loni v květnu ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) s tím, že věc považuje za uzavřenou.

Podle zakladatele iniciativy Češi pomáhají Jaroslava Mika ale ministr neříkal pravdu. „Musíme vyvrátit myšlenku pana Hamáčka, že lze relokovat pouze osmnáctileté Afghánce, kteří navíc představují bezpečnostní riziko. (…) Tato informace je nepravdivá – jiné státy relokují i děti mladší 15 let. Řecká vláda to taky opakuje,“ upozornil už vloni Miko a kritiku opakuje i nyní.

Od té doby se celková situace zlepšila. Zprávy ze září hovoří o tom, že v uprchlických táborech na řeckých ostrovech v Egejském moři, kde v dubnu 2020 žilo v nehygienických podmínkách na 40 000 lidí, jich bylo v průběhu letošního podzimu méně než 5400.

Pokud jde o nezletilé uprchlíky, kromě zmíněných relokací současná řecká vláda zároveň zavedla opatření, díky kterým nedoprovázené děti nezůstávají s dospělými v táborech, ale jsou v co nejkratší době přemístěny na pevninu do zařízení, která jsou pro ně vhodnější.

„Prostor pro pomoc ale stále zůstává. V Řecku jsou stále nedoprovázené uprchlické děti, které potřebují pomoc, zdravotní péči a vzdělání. Česká republika má určitě možnost se připojit k programu dobrovolné solidarity a obnovit relokační programy, které u nás velmi dobře fungovaly v minulosti,“ nechala se slyšet europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL, EPP), která ostrov Lesbos, kde byly problémy nejvíce vidět, několikrát navštívila.

Nová vláda, nový start?

„Střídání stráží“ v čele České republiky a ministerstva vnitra přirozeně přináší šanci přehodnotit postoj vůči podobným projektům a vůči uprchlíkům obecně. Nový ministr vnitra a předseda hnutí STAN Vít Rakušan zatím skutečně dává najevo, že jeho postoj bude pravděpodobně jiný.

„Sám jsem rodičem a neochota pomoci dětem z válečných oblastí je pro mě nepochopitelná a velmi citlivá záležitost. Migrační politika státu by měla stát na pečlivém a individuálním posuzování okolností jednotlivých žádostí, nikoliv na tom, že se pro jistotu všechny odmítnou,“ napsal redakci EURACTIV.cz Rakušan. Dodal, že s agendou na ministerstvu vnitra se zatím seznamuje a ještě nemá k dispozici potřebná data, aby mohl zhodnotit situaci a navrhnout nová řešení.

Jaroslav Miko potvrdil, že se s budoucím ministrem tento týden potká na neformální schůzce. „Budeme se snažit o to, aby se v Česku rozmrazil přesídlovací program, který v roce 2017 zamrazil tehdejší ministr vnitra (Milan) Chovanec (ČSSD). Ten projekt běžel asi pětadvacet let. Česko tak od roku 2017 nepřijímá žádné azylanty na bázi relokace (z jiné země EU, pozn. red.), vždy jde o lidi, kteří přijdou přímo sem a požádají o azyl,“ vysvětil Miko.

Jeho iniciativa věří, že přijde změna. „Pan Rakušan se k tomu několikrát vyjádřil kladně, chce změnit status quo. Pomáhala nám i paní předsedkyně budoucí vládní strany (TOP09 Markéta Pekarová) Adamová, Piráti k tomuto tématu taky měli rozumný postoj,“ doplnil Miko.

Proměnu českého postoje očekává i Michaela Šojdrová, jejíž strana bude součástí vládní koalice. „Myslím, že nová česká vláda si je vědoma toho, že bezpečnost a solidarita jdou ruku v ruce, že Evropa nemůže přijmout všechny uprchlíky, kteří sem míří, ale nemůžeme veřejnosti lhát a říkat, že nepřijmeme jediného uprchlíka. ČR  dodržuje Ženevské konvence a lidem, kteří mají nárok na azyl, ho uděluje,“ upozornila europoslankyně.

Podle svých slov bude pokračovat v prosazování dobrovolné konkrétní solidární pomoci těm, kteří  ji opravdu potřebují. „Nejde jen o přístup k uprchlíkům, ale i o naše postavení v EU. Věřím, že Česká republika chce být spolehlivým partnerem, a zapojí se do dobrovolné solidarity,“ dodala Šojdrová.

Pokud by se kabinet Petra Fialy (ODS) skutečně rozhodl přijmout některé žadatele o azyl na základě relokací, musí počítat s tím, že se to podstatné části Čechů nebude líbit. Už od dob nechvalně proslulých relokačních kvót je česká společnost vůči podobným projektům nastavená negativně. Také novější data ústavu STEM z letošního léta ukazují, že většina Čechů se staví proti tomu, aby se uprchlíkům z Afriky či Blízkého Východu poskytnul na území Evropské unie azyl, a místo toho podporují pomoc s jejich návratem do zemí původu. Migraci celkově pak Češi považují za důležité a citlivé téma.

Výzva to bude především pro Víta Rakušana. První takové „vlaštovky odporu“ se už objevily, když v září server Parlamentní Listy přišel se „zprávou“, že předseda STAN v minulosti „plánoval navézt migranty do středních Čech“. Jak upozornil web Manipulátoři, informace byly překroucené.

Nejde jen o Řecko

Problematika uprchlíků a celkově imigrantů však samozřejmě nesouvisí jen s Řeckem. Stále „živé“ je například téma pomoci Afgháncům, kteří chtějí ze své země po letním převratu uniknout.

Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) tento týden reagoval na dokument Evropské komise, podle kterého členské země EU zatím nesplnily svůj příslib přijmout 40 000 Afghánců, kterým ve vlasti hrozí nebezpečí po srpnovém převzetí moci radikálním islamistickým hnutím Tálibán.

„Podle mého názoru to není dobré řešení, my se k tomu samozřejmě nepřipojujeme. Zachránili jsme lidi, kteří nám pomáhali, zaměstnance našeho velvyslanectví, ale určitě další migranty přijímat nebudeme, protože zkrátka myslíme, že je potřeba vyřešit jejich problémy u nich doma,“ dodal podle ČTK Babiš. Nová vláda se tedy pravděpodobně bude muset nějak postavit i k tomuto tématu.

Citlivý může být ještě také vývoj na polsko-běloruské hranici, kde se režim prezidenta Alexandra Lukašenka skrze migranty mstil za evropské sankce proti své zemi. I když se situace uklidnila a Česká republika zatím do Polska své policisty nepošle, tato otázka může být na stole i po jmenování nové vlády. Nastupující kabinet má v tomto ohledu stejný názor a je připravený policisty vyslat, pokud to bude potřeba. Vedle bezpečnostní stránky má však situace na hranici samozřejmě i stránku „lidskou“, kterou zatím nastupující vláda nekomentovala.

Tento článek vznikl s podporou kanceláře europoslankyně Michaely Šojdrové (Evropská lidová strana). Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde.