Německo navrhuje nový azylový systém EU pro přerozdělování migrantů. Česko s ním nesouhlasí

[© Shuttestock/Bartolomiej Pietrzyk]

V novém azylovém systému EU má hrát klíčovou roli azylová agentura EUAA, která bude pomáhat hraničním státům s prvotní registrací migrantů na vnějších hranicích EU. Ty pak budou přerozděleny mezi členské státy EU, které budou mít na starost vyřízení azylové žádosti. Česko a další země V4 se na německý plán dívají s odporem.

Německo přišlo s novým návrhem, jak reformovat unijní azylový systém za pomoci přerozdělování migrantů. Podle dokumentu, který má ČTK k dispozici, by byli migranti po prvotní kontrole na vnější hranici Unie rozdělováni mezi členské země, které by měly na starost vyřízení azylových procedur. Státy visegrádské skupiny (V4), jež dosavadní systém přerozdělování odmítaly, se podle diplomatů stavějí stejně i k novému nápadu Berlína.

Unijní země se od vrcholu migrační krize marně snaží shodnout na reformě azylového systému, zatímco se řecké a italské úřady potýkají s tisíci nevyřízených žádostí od migrantů, kteří čekají na rozhodnutí o svém osudu mnohdy i několik let. Německo s Francií přišlo v září s návrhem na dobrovolné přebírání migrantů z oblasti centrálního Středomoří, k němuž se ovšem přihlásilo jen několik dalších západoevropských zemí.

Čtyři země EU se dohodly na dočasném přerozdělování migrantů zachráněných na moři

Německo, Francie, Itálie a Malta ve společném prohlášení oznámily, že se domluvily na dočasném řešení pro přerozdělení migrantů v nouzi, kteří byli zachráněni na moři.

Řešením bude azylová agentura EUAA

Berlín nyní rozeslal členským státům nový text, označený jako „podnět k zamyšlení“. Současný azylový systém známý jako Dublin je podle Německa nutné zásadně reformovat, v čemž má hrát zásadní roli unijní azylová agentura EUAA.

Ta má podle představ Evropské komise (EK) vzniknout na základech současného azylového úřadu EASO. Podle německého návrhu má pomáhat hraničním státům s prvotní registrací migrantů na vnější hranici Unie. Ta by měla podle představ Berlína trvat nejvýše několik týdnů.

„Než vstoupí na území EU, určí EUAA, který členský stát bude odpovědný za vyřizování žádosti o azyl a za konečné rozhodnutí, zda bude žadateli poskytnuta ochrana,“ uvádí se v klíčové části čtyřstránkového dokumentu, jak ho navrhuje Berlín.

Švédsko-řecký „migrační tandem“ musí dostat členské státy k jednacímu stolu

Nová Evropská komise má před sebou těžký úkol – nalézt fungující a dlouhodobé řešení v migrační a azylové politice a myslet při tom na členské státy. Pokoušet se o to budou eurokomisaři Margaritis Schinas a Ylva Johanssonová.

V4 je proti

Ačkoli se na rozdíl od předchozího systému povinného přerozdělování v textu nehovoří o tom, že by každý stát musel přijmout určité množství uprchlíků, považují ho někteří diplomaté za jeho novou verzi. Podle zdroje ČTK je návrh pro země V4 nepřijatelný. Skupinu V4 tvoří Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko.

Česko bude podle premiéra Andreje Babiše (ANO) a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) dál odmítat jakéhokoli přerozdělování migrantů, nebude souhlasit s žádným návrhem, který bude povinné kvóty zavádět. „Svůj postoj budeme koordinovat s partnery v rámci visegrádské čtyřky,“ sdělil ČTK Hamáček k novému německému návrhu na změnu azylové politiky EU.

„Přerozdělování migrantů zásadně odmítáme, stejně odmítáme kvóty,“ napsal Babiš ČTK. EU podle něj musí vyřešit ilegální migraci systémově.

Česko, Polsko a Maďarsko odmítnutím uprchlických kvót porušily své unijní povinnosti, tvrdí generální advokátka

ČR, Polsko a Maďarsko nesplnily povinnosti plynoucí z právních předpisů EU, když se odmítly zapojit do systému přerozdělování uprchlíků. Uvedla to v dnešním stanovisku generální advokátka unijního Soudního dvora.

Evropská komise před rokem zažalovala u unijního soudu Česko, Maďarsko a Polsko za to, že se odmítly připojit k dřívějšímu systému schválenému členskými státy. Podle stanoviska generální advokátky soudu tím uvedené země porušily své povinnosti plynoucí z unijního práva.

Předchozí systém podle listopadové zprávy unijních auditorů ztroskotal kromě odmítavého postoje některých zemí především na neschopnosti úřadů hraničních států zajistit dostatek migrantů, kteří by splňovali podmínky pro přerozdělení. Z původního plánu na přemístění 160 tisíc lidí se ostatní členské země zavázaly přijmout 98 256 migrantů. Nakonec si mezi sebe rozdělily pouze 34 705 lidí.

Kypr pomohl stovce syrských uprchlíků. Úspěch v záchraně migrantů na moři hlásí i španělská organizace

Do přijímacího střediska umístily úřady na Kypru celkem 120 syrských uprchlíků, kteří se na ostrov dostali lodí z Turecka. Je mezi nimi i 20 dětí. Další záchrannou operaci na moři dnes ohlásila španělská nevládní organizace Proactiva Open Arms.