Minisummit o migraci ukázal „dobrou vůli“ i rozpory. Kde se země nedohodnou, mají podle Merkelové spolupracovat jen zainteresovaní

[European Union, 2018]

Nedělní minisummit, kterého se zúčastnilo 16 členských zemí EU, nepřinesl v řešení migrační otázky jednoznačné výsledky. Týkal se spolupráce se třetími zeměmi při zvládání migrace, posílení ochrany vnější hranice EU a způsobu, jak mohou členské státy zastavit přesuny migrantů mezi nimi. Jaké byly postoje a návrhy jednotlivých lídrů?

Země Evropské unie se musí snažit najít evropské řešení migrační problematiky. Kde takové řešení nebude možné, je na místě spolupráce skupin konkrétních zainteresovaných států. Při odchodu z včerejšího minisummitu v Bruselu, kterého se zúčastnila více než poloviny států EU, to řekla německá kancléřka Angela Merkelová.

Česko se stejně jako zbylé státy visegrádské skupiny (V4) setkání neúčastnilo. Ve Středozemním moři mezitím už čtvrtý den pokračuje praktická blokáda lodě Lifeline s přibližně 230 migranty na palubě ze strany Itálie a Malty.

Země, kam migranti nejčastěji přijíždějí, nemůže EU podle Merkelové nechat, aby se se situací vyrovnávaly samy. Migranti si však také nesmějí vybírat, v jaké evropské zemi chtějí o azyl žádat, upozornila.

Názory na výsledek neformálního summitu se liší

Na několikahodinové schůzce německá kancléřka zaznamenala „mnoho dobré vůle“, ale také přetrvávající rozpory. Minisummit se podle ní zabýval třemi hlavními okruhy – spoluprací se třetími zeměmi při zvládání migrace, posílením ochrany vnější hranice EU a způsobem, jak země uvnitř Unie mohou zastavit přesuny migrantů mezi nimi.

Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že nynější „migrační krize“ je především projevem politické krize, sporu mezi liberálními demokraciemi a populisty, nikoliv migrací jako takovou. Podle španělského premiéra Pedra Sáncheze konkrétní závěry včerejší setkání nepřineslo. Maltský premiér Joseph Muscat řekl, že zaznamenal ochotu k „jistým operačním změnám“. Italský premiér Giuseppe Conte po schůzce uvedl, že v Římě jsou s jednáním spokojeni.

Conte připravil na včerejší summit desetibodový návrh řešení migrační otázky, ve kterém mimo jiné navrhl, aby si každá členská země EU stanovila kvóty na počet migrantů bez práva na azyl, jinak by jí hrozil finanční postih. Ostatní politici příliš italské nápady komentovat nechtěli. Podle Macrona se italský přístup příliš neliší od přístupu jiných zemí. To dnes potvrdil i mluvčí Komise Margaritis Schinas, který navíc zmínil, že mnohé z desetibodového návrhu už také obsahují nyní projednávané návrhy Komise.

Macron: Jsem pro sankce pro případ nesolidárnosti… pro to, aby financování strukturálních fondů bylo podmíněno i tímto ohledem.

Francouzský prezident se již v sobotu vyslovil pro finanční sankce vůči zemím EU, které by odmítaly migranty s prokázaným nárokem na azyl.

„Jsem pro sankce pro případ nesolidárnosti… pro to, aby financování strukturálních fondů bylo podmíněno i tímto ohledem,“ řekl Macron po sobotní schůzce se španělským premiérem.

„Nemůžete mít země, které mohutně těží ze solidarity Evropské unie a které mohutně zdůrazňují svůj národní egoismus, když jde o otázky migrace,“ dodal. S Pedrem Sánchezem by chtěli také uzavřená střediska pro migranty na evropské půdě. Naopak premiéři jiných zemí EU, například Dánska, Rakouska či Česka, požadují tábory mimo EU.

Takovou možnost ale podle mluvčí Komise Natashy Bertaudové nedělní jednání 16 premiérů a prezidentů vyloučilo, protože to prý není v souladu s mezinárodním právem.

V4 nadále zastává odmítavý postoj

„Od Emmanuela Macrona jsem nečekal, že vrátí debatu o rok zpět,“ reagoval český premiér Andrej Babiš a zopakoval, že země V4 (Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko) dál požadují zastavení migrace mimo Evropu a odmítají kvóty.

Na setkání do Bruselu včera nedorazil žádný z premiérů V4. Předsedové ODS Petr Fiala a ČSSD Jan Hamáček vyjádřili s rozhodnutím Babiše (ANO) nejet na minisummit souhlas. Hamáček nicméně poznamenal, že do Bruselu měl jet níže postavený zástupce ČR. Prezident Miloš Zeman řekl, že vzal argumenty předsedů vlád V4 k neúčasti na jednání na vědomí. Babiš neúčast zdůvodnil mimo jiné tím, že schůzka byla svolána nestandardně.

„Některé země věří, že když problém není na jejich prahu nemusí prokazovat solidaritu s těmi zasaženými,“ poznamenal řecký premiér Alexis Tsipras po schůzce v nepřímé narážce právě na země visegrádské skupiny.

Minisummit jako reakce na německou vnitropolitickou krizi

Minisummit 16 států EU svolal do Bruselu krátce před čtvrtečním řádným summitem EU předseda Komise Jean-Claude Juncker a to podle všeho na žádost kancléřky Merkelové, jejíž vláda je kvůli migraci v hluboké krizi.

Její spor s ministrem vnitra Horstem Seehoferem se zřejmě začíná projevovat i na podpoře konzervativní unie CDU/CSU. Podle průzkumu by získala jen 31 procent hlasů, protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) má naopak v průzkumu Emnid historicky nejvyšší podporu 16 procent.

Den před minisummitem Seehofer zopakoval, že nehodlá ve sporu s kancléřkou ustoupit. Pokud řádný summit nepřinese účinné řešení, chce začít migranty, kteří se již registrovali v jiné členské zemi, odmítat na hranici. Předsedkyně sociální demokracie, která je s kancléřčinou CDU a Seehoferovou CSU v koalici, označila ministra za „nebezpečí pro Evropu“. Vydal se podle ní na cestu „k německému brexitu“.

Přečtěte si také rozhovor s odborníkem: Dohoda o migraci Dublin IV je na dosah, Merkelovou budou tlačit ke kompromisu >>>>

Ve Středozemním moři mezitím už čtvrtým dnem pluje bez možnosti zakotvit v některém z přístavů loď Lifeline s asi 230 migranty na palubě. Přijmout ji nechce Itálie ani Malta. Řím včera také odmítl nabídku španělské organizace k záchraně tisíce migrantů u libyjského pobřeží. Libyjská stráž oznámila, že během neděle zachránila 460 migrantů.

Tsipras: Některé země věří, že když problém není na jejich prahu nemusí prokazovat solidaritu s těmi zasaženými.

Migraci se včera v televizní debatě věnovali také premiéři Maďarska a Slovenska Viktor Orbán a Peter Pellegrini. Podle Orbána západní státy EU míří svou kritiku na země visegrádské skupiny, neboť jsou úspěšné.

Magennisová: Nemáme krizi kvůli množství (migrantů). Nadále máme krizi politické vůle.

Migrační téma nabývá v Unii a v členských zemích opět na důležitosti, přestože podle statistik přichází nyní do Evropy migrantů výrazně méně než v letech 2014 či 2015, kdy krize vrcholila. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) očekává, že letos Středozemní moře na cestě do Evropy překoná asi 80 tisíc migrantů, tedy zhruba o polovinu méně než loni.

Oficiální summit Evropské rady se blíží

Ve čtvrtek a v pátek se kvůli neshodě členských států EU na migrační otázku sejdou v Bruselu prezidenti a premiéři členských zemí. Podle mluvčího francouzské vlády Benjamina Griveauxe bude ale hledání řešení na summitu obtížné, zejména kvůli „bojkotu“ nedělního minisummitu zeměmi Visegrádské skupiny (V4), k nimž patří Česko.

Český premiér Babiš se v sobotu vůči slovům mluvčího ohradil a označil je za „nešťastná“.

Uvedl rovněž, že v sobotu telefonicky mluvil o minisummitu s německou kancléřkou Merkelovou. „Na rozdíl od Francie nám rozhodně nevyčítá neúčast,“ řekl. „Opravdové a celoevropské řešení se nemá hledat na neformálních summitech organizovaných jako znouzectnost, ale na Evropské radě, kde se scházejí všechny členské státy,“ zdůraznil Babiš.

Sama kancléřka ale v pátek vyloučila, že by na summitu EU 28. a 29. června mohlo být nalezeno evropské řešení problému migrace.

Jaká je pozice Evropské komise?

Evropská komise si z nedělní schůzky lídrů 16 zemí Evropské unie k migraci odnesla takový závěr, že žádný stát Unie by neměl být v migrační krizi odkázán sám na sebe. Ať už při řešení příchodů přes vnější hranici EU, či druhotného pohybu migrantů po Unii. Novinářům to dnes řekl mluvčí Komise Schinas s tím, že předseda Komise Juncker chce závěry nedělní schůzky ještě před čtvrtečním summitem celé EU projednat s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem.

Jedním z výsledků nedělní schůzky, která nemohla mít žádné formální závěry, je také přesvědčení, že do chvíle, než bude nalezena celoevropská dohoda na řešení migrační problematiky, mohou se skupiny členských států EU domlouvat na společných krocích v rámci stávajících unijních pravidel.

Komise: Dvoustranné dohody a zrychlené procedury mezi členskými státy mohou pomoci najít dočasná operační řešení otázky druhotných pohybů (migrantů mezi státy EU). A to je něco, co je v souladu se stávajícími pravidly.

Komise dnes ale před novináři zdůrazňovala, že formálně nemá jít o „posílenou spolupráci“, jak ji definují unijní smlouvy. Tento mechanismus, kdy skupina států EU společně pracuje na určité věci, se teď používá například při trvalé strukturované spolupráci zemí Unie v obranné oblasti.

„Dvoustranné dohody a zrychlené procedury mezi členskými státy mohou pomoci najít dočasná operační řešení otázky druhotných pohybů (migrantů mezi státy EU). A to je něco, co je v souladu se stávajícími pravidly,“ uvedla mluvčí Komise Bertaudová.

Dvě možná řešení pro čtvrteční formální summit

Unie tak bude na summitu ve čtvrtek podle Bertaudové diskutovat o dvou možných variantách řešení „vyloďovacích platforem“, které by měly pomoci omezit příchody migrantů do Unie přes Středozemní moře.

První je představa míst, například v severní Africe, kde by na moři zachráněné migranty přebíraly Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Pomáhaly by rychle určit, kdo má právo na zařazení do azylového řízení – či případně na legální přesídlení do EU – a kdo ne.

Druhou možností je vznik středisek v evropských přístavech, kde by podobnou činnost prováděly výrazně posílená agentura Frontex, tedy unijní pobřežní a pohraniční stráž a novým, silnějším mandátem vybavený Evropský podpůrný azylový úřad (EASO). Posílení a změny mandátů obou unijních agentur Komise nabízí už pro čtvrteční summit Evropské unie.

Bertaudová také připomněla názor Komise, že státy EU by se měly co nejrychleji domluvit na pěti oblastech navržené reformy evropského azylového systému, na nichž panuje shoda. Dvě novely, související přímo se změnami takzvaných dublinských pravidel, kde státy dál hluboce dělí otázka povinného přebírání migrantů v případě krize, by měly být podle Komise domluveny do konce letošního roku.